„Projekt není ekonomicky smysluplný a představuje obrovské riziko pro krajinu a její ekosystémy. Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím,“ prohlásil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
V okolí řeky Moravy jsou spokojení. „Mám z toho radost. Už dlouhou dobu rozvoj Starého Města blokuje územní rezerva kvůli této stavbě,“ reagoval starosta Starého Města Martin Zábranský (STAN).
Město trápí například to, že mezi ním a sousedním Uherským Hradištěm vede jen jeden silniční most přes řeku Moravu. Nová cesta už je ale v plánu, měla by vést ze Starého Města přes Jaktáře v Uherském Hradišti a napojit se i na dálnici D55. A vzhledem k tomu, že kolem řeky jsou blokovaná území, uvažovalo se o mnohem větším mostě přes řeku, než jaký bude nutné budovat teď.
„S rozvojem automobilové dopravy budeme nové překlenutí řeky nutně potřebovat. Teď můžeme v přípravách pokračovat intenzivněji,“ nastínil Zábranský.
Baťův kanál bude mít další přístav, cesta k jeho stavbě se zkrátila![]() |
Ve Starém Městě navíc chtějí příští rok začít budovat velké lagunové přístaviště na Baťově kanále, který je přínosný s ohledem na turistický ruch. Ten mohl průplav Dunaj–Odra–Labe (DOL) ohrozit. „Je rozdíl, když plujete po řece, nebo průplavem, kde míjíte velké tankery,“ zmínil Zábranský.
V územním plánování jsou pozemky zatím blokovány
Ve Zlínském kraji měl průplav vést od Kroměříže po Ostrožskou Novou Ves a měl být dlouhý zhruba 50 kilometrů. Zčásti by takřka kopíroval řeku Moravu a pojal by Baťův kanál, který by se v úseku mezi Spytihněví a Starým Městem přeložil západním směrem.
„Víme, že mezi starosty podél Baťova kanálu je spousta odpůrců D-O-L, ale nikdy jsme nedělali anketu, abychom zjistili, jak to ve skutečnosti je,“ zmínil ředitel společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek. „Také jsme nezaznamenali během dlouhé doby plánování D-O-L žádnou racionální odbornou diskusi. Spíše jsme to vnímali jako zákopovou válku příznivců a odpůrců,“ doplnil.
Mezi odpůrce patří starostové, kteří k tomu mají své důvody. Ve Spytihněvi je pro průplav vymezený koridor široký 200 metrů, kde platí stavební uzávěra. Výhledově by tam přitom mohly vyrůst rodinné domy. Kvůli průplavu by tam také zanikl Baťův kanál s kotvištěm.
„Jsme rádi, že padlo rozhodnutí a nejistota končí. Nicméně po rozhodnutí vlády to ještě musí dostat Zlínský kraj do svých zásad územního rozvoje, teprve pak to dostaneme do svých územních plánů,“ upozornil starosta Spytihněvi Vít Tomaštík. „Není to tak, že bychom tam mohli zítra něco postavit.“
V Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje je pro průplav vymezený koridor. Teprve až bude po jeho další změně odstraněný, mohou si pozemky odblokovat města a obce. Změny by měl kraj projednat přibližně za rok. „Pak by se mohly obce dostat ke svým pozemkům,“ naznačila mluvčí krajského úřadu Soňa Ličková.
K plánům na obří kanál Dunaj-Odra-Labe mají obce výhrady![]() |
V Napajedlích jsou nedaleko řeky Moravy blokované zemědělské pozemky soukromníků, kteří s nimi nemůžou nakládat. Přitom jde o zajímavé území mezi řekou a hlavní silnicí.
„Myslím si, že je to správné rozhodnutí (vlády), které uvolní zakonzervovaný prostor. Do budoucna to může být pro město pozitivní,“ poznamenal napajedelský starosta Robert Podlas.
Megalomanský projekt, míní starostové
Většina oslovených starostů se zmiňuje o průplavu D-O-L jako o megalomanském projektu, u něhož měli pochybnosti, že by se mohl realizovat. A hovoří o jeho možných negativních dopadech na životní prostředí.
V Otrokovicích jsou blokované pozemky u řeky poblíž lokálního biocentra. A dost možná by ve městě vyrostl velký přístav, což se tamnímu vedení také nelíbilo.
„Jde ale hlavně o to, že by došlo k nevratnému poškození přírodních lokalit. Zásahy člověka do přírodního dění nebývají ideální,“ míní starostka Otrokovic Hana Večerková.
Obavy rovněž měli přímo ekologové. „Projekt D-O-L by vyžadoval více než 30 plavebních komor a výrazný zásah do vodního režimu krajiny. K přírodě šetrnější dopravu by nenabídl a zároveň by z krajiny odváděl vodu,“ sdělil mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík.
Ekologové se ale současně obávají i toho, že na dosud blokovaná území blízko řeky se mohou dostat developeři, kteří nebudou brát velké ohledy na životní prostředí.
„Obce nejsou připraveny čelit tlaku na budoucí využití územních rezerv,“ domnívá se Marie Dostálová z organizace Arnika. Ta proto zorganizuje pět seminářů pro samosprávy, do nichž územní rezerva zasahovala.