Ještě před deseti lety to byla utopie, teď je průplav Dunaj–Odra–Labe o poznání reálnější. A vzhledem k tomu, že protíná i Zlínský kraj, musejí ho brát zdejší lidé vážně.
Názory na to, zda je prospěšný, jsou ale spíše kritické. Průplav, jehož myšlenka je stará přes 300 let a usiloval o něj i Tomáš Baťa, by byl alternativou pro železniční a silniční dopravu. Současně by ale zabral nové území (někde i se stavbami) a z části by nahradil současný Baťův kanál. Otázka je, jak by se podepsal na životním prostředí.
„Přeprava zboží, které nepotřebuje být v místě určení druhý den, by byla po vodě levnější. Provoz takového kanálu i s přístavy přináší většinou ekonomický efekt,“ míní zlínský hejtman Jiří Čunek.
Podle studie proveditelnosti, která vznikala dva roky, je průplav Dunaj–Odra–Labe efektivní z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního.
„Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu,“ přiblížil ministr dopravy Dan Ťok.
Náklady na propojení všech tří řek jsou podle studie 582 miliard korun, ve variantě propojení Dunaje a Odry 281 miliard.
„Jistě se objeví někdo, kdo najde studii, která bude vyvracet tuto studii. Jsem ale přesvědčený, že když to před mnoha lety vymysleli naši předci a lodní doprava se ve světě čím dál víc preferuje, kanál může být užitečný,“ hájí projekt Čunek.
Více potřebujeme obchvat, zní od starostů
Ve Zlínském kraji by kanál vedl od Kroměříže po Ostrožskou Novou Ves, celkem by šlo asi o 50 kilometrů vodní cesty, jež by sloužila obchodu i turistice. Z velké části by kopírovala tok řeky Moravy, někde trasu Baťova kanálu, který by se musel rozšířit. Starostové z něho ale nadšení nejsou.
Přes Napajedla by průplav kopíroval Moravu, z její trasy by v oblouku vybočil a vedl by podél sídliště.
„Záměr vzniku kanálu respektuji. Myslím si ale, že městu nic nepřinese, současně nám ale neomezuje zástavbu,“ uvažuje starostka Napajedel Irena Brabcová.
Chce dosáhnout toho, aby se v případě jeho výstavby nezničila slepá ramena u Moravy a rekreační zařízení a byla řešena jeho návaznost na nejbližší okolí.
„V Holandsku to funguje, ale osobně si nedovedu představit, že se bude takový projekt u nás realizovat,“ pochybuje Brabcová.
A není jediná. „Pořád to vidím jako sci-fi,“ prohlásil starosta Kroměříže Jaroslav Němec.
Přes Kroměříž může vést kanál řekou Moravou, tím by ale zasáhl do památek UNESCO, navíc by se musely řešit mosty přes řeku, pod nimiž by lodě neprojely. Proto přichází v úvahu říční obchvat města. „Byli bychom raději, kdyby vznikl obchvat,“ naznačil Němec.
Kvůli kanálu budou vysychat studny, varují ekologové
Obce, města i kraj musejí mít v územních plánech vyznačený koridor pro kanál, v němž se nesmí stavět. A to je omezuje. V Kroměříži kvůli tomu například nemůžou realizovat všechna protipovodňová opatření, která mají v plánu.
„Potřebujeme silniční obchvat města, který povede i přes řeku Moravu a Baťův kanál. Kvůli průplavu by se musel postavit větší most, což by akci prodražilo,“ řekl starosta Starého Města Josef Bazala. „Nemyslím, že je to rozumný projekt. Kamionová a vlaková doprava jsou rychlejší a pohodlnější,“ doplnil.
„My bychom průplav neuvítali. Obci by nic nepřinesl. Navíc by šel na území naší obce v trase Baťova kanálu, takže by ho vlastně zrušil. Mnoho let už čekáme na silniční obchvat, ten by se měl upřednostnit,“ přidala se starostka Babic Martina Horňáková.
Průplav Dunaj–Odra–Labe by vedl v trase Baťova kanálu od Spytihněvi do Starého Města.
„Mohlo by nás to připravit o část návštěvníků. Baťův kanál je unikátní a láká turisty,“ obává se ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek.
Také on ale pochybuje o tom, že se obří projekt vůbec někdy postaví. „Myslím si, že k realizaci nikdy nedojde, nebo alespoň ne v nejbližších letech,“ myslí si Bártek.
Jednoznačně proti jsou ekologové. Podle mluvčího Hnutí Duha Jana Piňose je to „megalomanský a betonářský projekt, který brutálním způsobem zasáhne do našich velkých řek“.
„Udělá z nich vlastně stoky. Navíc kvůli němu zmizí voda z krajiny, v okolí budou vysychat studny a nivy. Není to o rostlinách a živočiších, ale o zásadní otázce, která se týká dostupnosti vody,“ je přesvědčený Piňos.
Projekt, který prosazuje i prezident Miloš Zeman, se bude postupně dostávat do dalších fází. Půjde nepochybně i do řízení EIA, v němž se budou posuzovat dopady stavby na životní prostředí. Termín výstavby zatím není známý.
