Přestože už je schválená urbanistická studie, jak by měl vypadat potřebný dopravní terminál ve Zlíně, jeho podoba se ještě může změnit.
Hlavní investor Zdeněk Zemek, jenž vlastní autobusové nádraží, totiž bude hledat takové řešení, které pro něho bude ekonomicky rentabilní.
Na webuA už teď tvrdí, že výstavba nové železniční výpravní budovy, která se posune blíže k centru města a bude stát kolem 100 milionů korun, pro něho nebude ekonomické terno.
„Výpravní budova je pro nás ztrátová. Kdybychom do toho ale nešli, stavěla by se složitě. Budeme jednat se zlínskou radnicí a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) o tom, jak se budou podílet na parkovacích stáních uvnitř budovy,“ přiblížil Zemek.
„Momentálně se řeší ekonomika provozu budovy, budeme o tom dál jednat,“ reagoval externí spolupracovník SŽDC Karel Říha, jenž projekt řeší.
Nová výpravní budova má stát v roce 2021
S výstavbou by se podle Zemka mělo začít na konci roku 2019, nebo na začátku roku 2020 (teď je zažádáno o územní rozhodnutí). To je stejný termín jako u modernizace železniční trati z Otrokovic do Zlína a Vizovic, na niž dopravní terminál navazuje.
Nová výpravní budova by lidem mohla sloužit od roku 2021, pak půjde k zemi staré nádraží, na jehož místě bude kolejiště. To bude první etapa terminálu.
„Není možné – ani provozně žádoucí – přestavět autobusové a vlakové nádraží jednorázově. Může se tak stát pouze na základě postupných kroků, aby nedošlo ke kolapsu stávající veřejné dopravy,“ podotkl Libor Lukáš, předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, jež výstavbu dopravního terminálu koordinuje.
Další etapa se podle Zemka rozjede kolem roku 2023. Jeho náplní budou dvě stavby – komerční objekt, který má být spojený se sousední výpravní budovou podchodem, a nová prosklená budova autobusového nádraží, jež má vyrůst blíž k nadjezdu. Pro Zemka bude opět klíčové ekonomické hledisko.
„O velikosti a rozsahu obchodních prostor teprve rozhodneme na základě ekonomických propočtů. Uvidíme, jestli to bude pětipatrový, čtyřpatrový, nebo třípatrový objekt, bude to záležet i na jeho náplni,“ přiblížil Zemek.
Původně uvažoval o obchodech a restauracích, ovšem teď váhá, protože opodál na okraji baťovského areálu má vyrůst velké obchodní centrum Fabrika.
„U nádraží by měl smysl třeba hotel pro lidi, kteří do města přijedou a potřebují nocleh na jednu noc, nebo třeba studentské ubytování,“ uvažuje Zemek.
Dosavadní autobusové nádraží nemusí jít k zemi
V případě autobusového nádraží připustil, že by to původní mohlo zůstat stát, přestože by opodál vyrostlo nové. „Máme v něm nájemníky, budova vydělává,“ nastínil Zemek.
To by zřejmě znamenalo i změny oproti schválené studii.
„Výstavba terminálu je natolik složitá, že se město bude vyjadřovat jen společně s dalšími subjekty, kterých se záměr týká,“ řekl stručně mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák s tím, že oficiální vyjádření k terminálu město vydá později.
Nový objekt autobusového nádraží by měl být menší a prosklený. Stání pro autobusy bude hned u nadjezdu.
Kdo bude vlastníkem odstavné plochy pro autobusy?
Dopravní terminál by měl stál kolem miliardy korun. Investorem všech budov bude Zemkova společnost Z-Group, která už uzavřela smlouvy s městem a dalšími organizacemi.
Terminál bude přínosem pro lidi, protože na pár stech metrech čtverečních bude vlakové a autobusové nádraží i zastávka městské hromadné dopravy.
Jaký finanční podíl do projektu vloží město, zatím není zřejmé. Jisté ale je, že bude investovat do úprav okolních cest.
Další otevřenou záležitostí jsou odstavné plochy pro autobusy, jež mají vzniknout u Gahurovy ulice mezi prodejnou Lidl a nedalekou čerpací stanicí. Pozemky patří městu, ale Zemek by je od něj rád získal.
Vedení radnice preferuje zřízení věcného břemene. Podle některých zastupitelů není šťastné, že v majetku města budou jenom cesty a odstavná stání, a nikoli budovy.
„Stávající model spolupráce považujeme za vyvážený,“ míní zlínský radní přes dopravu Josef Novák.
17. února 2015 |
