Když letos v létě sedal sedmašedesátiletý muž za volant svého volva, nejspíš mířil jen na běžný nákup. Domů ho ale nedovezl. Ve zlínské části Louky, kde odbočoval k supermarketu, nezaregistroval červená varovná světla u kolejí a vjel pod vlak.
Je zatím jedinou letošní obětí zlínských silnic. Spolu s devíti lidmi, kteří se při nehodách ve městě vážně zranili, se však zásadně promítl do statistiky. „Zlín se v bezpečnosti provozu propadl na chvost tabulky krajských měst v Česku,“ zhodnotil Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny, která zpracovává takzvaný GČP index.
Ten se zaměřuje na nehody v zastavěném území měst. Zlínu aktuálně patří ve srovnání s dalšími krajskými městy až jedenácté místo, oproti loňskému roku se propadl o tři příčky. Nejbezpečněji bylo v Hradci Králové, kde se nehody obešly bez obětí. Naopak nejvíc tragických nehod zaznamenaly České Budějovice, kde dvě osoby zemřely a 19 se vážně zranilo.
Zároveň ale odborníci na silniční provoz upozorňují na statistickou nespolehlivost malých čísel. Index se získává přepočtem nehod a délky silniční sítě. „I jedna nehoda ale může město v žebříčku posunout hodně dolů,“ vysvětlil předseda expertní rady platformy Vize 0 Roman Budský.
To pak může shodit dlouhodobou a systematickou práci na zlepšování bezpečnosti ve městě, což je třeba příklad Otrokovic. Ty do zklidňování dopravy investují několik let. Strategii BESIP si město, jako jedno z prvních v zemi, nechalo zpracovat v roce 2018 a postupně ji naplňuje.
Vycházejí přitom z myšlenky, že řidič může udělat chybu, silnice by mu ale měla zabránit v tom, aby měla fatální následky. Proto instalují světla u přechodů pro chodce, zpomalovací retardéry nebo zavádějí zóny se sníženou rychlostí.
V Kloboukách vážné nehody nebyly
„Naposledy jsme zónu zřídili na Horním Středu. Ale zrovna s pochopením se to nesetkalo, protože tam nyní platí přednost zprava a to dělá řidičům problémy,“ uvedla starostka Otrokovic Hana Večerková.
Změnu plánují také v křižovatce na nadjezdu. Ta je sice přehledná a řídí ji semafory, zároveň je to velký prostor a řidičům někdy trvá delší dobu, než ji přejedou. „Ťukance jsou tam téměř na denním pořádku,“ potvrdila Večerková.
Ze čtyř okresních měst se podařilo udržet čisté konto jen Vsetínu a v porovnání třinácti obcí, které mají rozšířenou působnost (ORP), se jich vážným nehodám nevyhnulo pět. K úmrtí i vážnému zranění došlo ve Zlíně a Uherském Hradišti, vážně zranění lidé zůstali po nehodách v Kroměříži, Otrokovicích a Rožnově pod Radhoštěm.
Pokud jde o celkový počet smrtelných nehod v letošním roce, na silnicích v kraji zemřelo čtrnáct lidí. Ten první už 9. ledna u Kostelan. Zmíněná statistika ale má i lepší stránku, ze které se dá posuzovat. Ze třinácti ORP je osm, jež udržely v obou závažných parametrech nulu. A třeba Valašské Klobouky ji tam mají nepřetržitě už čtvrtým rokem.
Agresivita za volantem roste
I po bezpečnějších silnicích ale jezdí stále stejní řidiči. Při řízení se projevuje lidská povaha, osobní těžkosti i celková nálada ve společnosti. „Je znát, že roste agresivita,“ upozornil Budský. „S tím je potřeba začít pracovat na celostátní úrovni, definovat, co je agresivní řízení, zahrnout to do zákona a nastavit sankční systém.“
Loni v létě dělala Vize 0 průzkum, který ukázal, že agresivní jízda stojí za téměř 40 procenty vážných nehod. Může jít o následky vybržďování, agresivního předjíždění, záměrného nedání přednosti. „Řada států Evropské unie už definici agresivní jízdy má a pracuje s ní,“ připomněl Budský.
S kolegou z Centra dopravního výzkumu Ondřejem Valachem se shodují, že významnou roli by měla hrát také prevence a práce s lidmi. Lidský faktor je ostatně jedním z pilířů, na kterých zpracované strategie stojí. „A ten se dá rozvíjet,“ naznačil Valach. „Stojí za to lidem vysvětlovat, že mají nosit reflexní pásky, nebo dělat přednášky o novinkách ve vyhlášce.“
Osvěta by měla zasáhnout i do problematiky alkoholu za volantem. Míra tolerance k alkoholu je v tuzemské společnosti obecně vysoká, řidiče nevyjímaje. Ve Zlínském kraji v minulých letech statistiky dopravních nehod opakovaně vykázaly vysokou hladinu naměřeného alkoholu v dechu řidičů, které kontrolovaly policejní hlídky.
Už při jednom promile přitom stoupá riziko dopravní nehody sedmkrát. Společnost ale i takové prohřešky často přijímá s pochopením.
