Baťovský domek měří 1,5 centimetru, mrakodrap jich má necelých deset a kostel sv. Filipa a Jakuba a Baťův památník by se vešly do dlaně.
Obrovský bronzový model o velikosti 5 krát 3 metry vznikal déle než rok a je jednou z výrazných změn v podobě Baťova mrakodrapu.
Připomíná, jak Zlín vypadal v 50. letech. Tedy v době, kdy se stavěly jedny z posledních budov projektovaných firmou Baťa.
„Jeho vytvoření byl složitý a komplikovaný proces. Je to jeden z největších bronzových modelů ve střední Evropě vyrobený touto technologií,“ řekl designér Jan Pavézka ze zlínské architektonické kanceláře ellement architects.
Autoři modelu museli sesbírat informace o podobě budov, pak objekty vymodelovat a nechat vytisknout na deseti 3D tiskárnách. Teprve poté se dostal do umělecké slévárny.
„Snažili jsme se do modelu dostat všechny objekty a budovy, které v té době existovaly. Používali jsme fotografie z vojenského mapování města kolem roku 1950 a kontrolovali jsme je s podobou ulic z fotografií a materiálů nalezených různě po archivech,“ doplnil Pavézka.
Návštěvníci mrakodrapu tak uvidí různé formy baťovských domků, továrních budov, nemocnici či například i první cihlové bytovky na Obecinách, které sice patří do poválečné éry, ale ještě jsou spojené s architektem Vladimírem Karfíkem.
Bronzový odlitek vznikal v umělecké slévárně v Horní Kalné u Vrchlabí.
„Používáme metodu ztraceného vosku, což je nejpřesnější způsob vytváření odlitků. Je to velmi stará technika, kterou používali staří Egypťané 2 500 let před naším letopočtem,“ poznamenal Michal Horák ze slévárny.
Model vznikal vzhledem ke své velikosti postupně po dvanácti dílech. Na základě modelu z 3D tiskárny udělali ve slévárně negativní formu ze silikonu a sádry, do ní nanesli horký vosk a vypálili v peci o teplotě asi 600 stupňů Celsia. Během té doby se vosk vypařil a zůstala pevná vypálená forma, do které nalili bronz o teplotě 1 200 stupňů.
Hotový model se musel do Zlína dopravit ve dvou částech o celkové hmotnosti přes půl tuny. Na vyhlídkovou terasu mrakodrapu ho vyvezla Baťova kancelář. Do jiných výtahů by se totiž nevešel.
Úpravy sídla krajského úřadu stály 84 milionů korun. Na zpřístupněné terase mrakodrapu mají turisté k dispozici dalekohledy podobné těm na amerických mrakodrapech. Nasměrované jsou na zlínské dominanty.
Modernizace se dotkla také výtahů, páternosteru, podlah, vstupu do budovy nebo osmého patra stylizovaného do podoby 40. let. V něm je nově umístěna busta Jana Antonína Bati od akademického sochaře Radima Hankeho stojící naproti busty Tomáše Bati.
Ve druhé etáži vytvořil režisér Tomáš Luňák krátký animovaný film o Karfíkovi, který je autorem projektu Baťova mrakodrapu.
Všechny novinky jsou součástí prohlídkové trasy a jsou přístupné zdarma.
