V autorském týmu nechybí architekti Petr Všetečka a Jitka Ressová, sochař Radim Hanke, režisér Tomáš Luňák nebo výtvarník Jan Šrámek. Ti všichni se podíleli na změnách, které by návštěvníkům měly více zatraktivnit nejvyšší zlínskou budovu.
„Už při velké obnově před čtrnácti lety jsme do ní vnesli první prvky, které připomínaly, že je to i památkově významný objekt. Teď je potřeba expozice rozšířit a obměnit,“ vysvětlil Všetečka, který je spoluautorem rekonstrukce mrakodrapu i budov číslo 14 a 15 v baťovském areálu.
V Praze má do konce listopadu vzniknout bronzová busta Jana Antonína Bati vysoká spolu s podstavcem zhruba 190 centimetrů.
Stát bude naproti busty Tomáše Bati v 8. etáži, tedy v místech, kde v minulosti seděli ředitelé Baťových závodů a dnes tady sídlí vedení finančního úřadu. Podle odborníků jde o jeden z nejhezčích interiérů baťovské éry ve Zlíně.
Při modelování busty vycházel Hanke z podoby, kterou Janu Antonínovi vtiskl před lety na pomníku naproti mrakodrapu.
„To byl sice základ, ale i tak jsem ji musel dělat celou znovu, znovu jsem měl před sebou množství fotografií. Myslím ale, že tady bude jeho výraz trochu více soustředěný a živější,“ naznačil zlínský sochař.
Novou podobu dostane také expozice ve druhé etáži, která dnes nabízí fotografie a informace především o rekonstrukci budovy. Po úpravách návštěvníci uvidí snímky, texty i grafiku připomínající architektonickou hodnotu mrakodrapu. Krátký animovaný snímek v české i anglické verzi zase ukáže zajímavou formou historii sídla firmy.
„Nebude to film o budově, ale spíše o myšlenkách jejího autora architektka Karfíka, které se v ní protínají,“ řekl Luňák, který při tvorbě bude spolupracovat se Šrámkem.
Za sebou už má projekci vytvořenou pro Baťův institut.
Možná největším lákadlem bude velký model starého Zlína odlitý z bronzu, na kterém se autorsky podílela především architektka Ressová s týmem kolegů. Bude mít rozměry pět krát tři metry a ukáže město v 50. letech, kdy se stavěly jedny z posledních budov projektovaných ještě firmou Baťa.
Zájemci tak uvidí různé formy baťovských domků, továrních budov, nemocnici, ale například i první cihlové bytovky na Obecinách, které sice patří do poválečné éry, ale ještě s architektem Vladimírem Karfíkem.
„Na modelu samozřejmě budou dnes už neexistující Masarykovy školy, zlínské koupaliště, sportoviště nebo tovární areál v jiné podobě, než ho známe dnes,“ naznačila Ressová.
Dílo bude v měřítku 1 : 1 000
Architekti vycházeli z historických fotografií, map, ale i stavební dokumentace, aby ukázali reálnou podobu města. Historické materiály vyhledával v archivu historik Martin Marek. Řada budov byla totiž během války poškozena bombardováním a u některých trvala oprava delší dobu. Proto jsou i na modelu některé domy ponechané v poškozené podobě.
„Po válce se Zlín dynamicky proměňoval a opravoval, proto jsme si naše závěry kontrolovali pomocí leteckého snímku z roku 1953, který máme k dispozici na internetu,“ doplnila architektka.
Vzhledem k tomu, že dílo bude vyrobené v měřítku 1 : 1 000, dalo hodně práce i modelování.
Například jedenadvacátá budova má necelých deset centimetrů, baťovské domky 1,5 centimetru a dostat na takovou plochu všechny detaily fasád nebylo snadné. Proto si autoři nejdříve otestovali některé části na 3D tiskárně.
„Ukázalo se, že některé prvky na model nedostaneme, protože nejsou v možnostech tiskárny. Řada budov měla různé nadstavby, terasy, sloupky a uzpůsobit je takovému měřítku nebylo pokaždé možné,“ zmínila Ressová.
Než tiskárna vyrobí celý trojrozměrný model, bude trvat několik měsíců. Pak teprve přijde na řadu bronzový odlitek.
