Je to malý kousek. V průměru může mít 2 cm. Z jedné strany je spíš plochý, z druhé má v sobě důlky. Je tenoulinký, zeleně průsvitný a velmi lehký, připomíná sklo. Je to drahocenný kámen. Vltavín. Ležel na poli vedle silnice. Ale teď už je můj. Je pátek ráno, 1. dubna. Sněží. Dva dny předtím po hodně dlouhé době zapršelo. Možná si na ten nedávný záchvěv zimy ještě vzpomenete. Nikomu se příliš ven nechtělo, ale já se těšil. Právě déšť předznamenal, že přijde vhodná chvíle na lov vltavínů.
Jdeme se podívat k lesu. Je zničený. Zem překopaná, stromy vyvrácené. Jako by tu vojáci kopali zákopy. Dírám se říká hroby.