Jako krtci se každou noc o víkendu a někdy i ve všední dny zaryjí pod zem a hledají takzvané zelené zlato. Mnohdy jdou zaslepeně jen po „zelených sklíčkách“ a neberou ohledy na nic.
Řeč je o černých kopáčích vltavínů, kteří už několik dekád trápí obyvatele obcí na vyhlášených lokalitách. Na místě nechávají nepořádek, díry po sobě nezahrnují, takže do nich může kdokoliv spadnout. Kvůli nim se někde objevují i problémy se spodní vodou.
Tamním starostům pochopitelně dochází trpělivost a hledají řešení, jak jejich řádění ukončit. Možnosti ale mají velmi omezené, takřka žádné. S nelegální těžbou se potýkají například v Jankově na Českobudějovicku, pod který spadají i známé Holašovice. Tam se kopáči poslední roky vracejí ve vlnách.
„Nenaděláme s tím v podstatě nic, na to nejsou prostředky. Nemáme obecní policii, žádné zákonné možnosti a můžeme maximálně tak spolupracovat se státní policií,“ vysvětluje starosta Jankova Jan Jílek s tím, že hledači vltavínů se do lokality vracejí podle aktivity policie.
Na místě po nich zůstávají hluboké jámy, což v kombinaci s nestabilním překopaným podložím znamená při pohybu kolem děr vysoké nebezpečí úrazu. O poškozených stromech ani nemluvě.
„I kvůli tomu hledáme cesty, co s celým místem udělat. Můžeme lokalitu nechat v současném stavu a dál se s tím prát. Jeden ze způsobů je také zakonzervovat celé místo a monitorovat ho. Jenže to bychom museli vykoupit pozemky, což by nebylo snadné,“ pokračuje Jílek.
Třetí možností je nechat lokalitu vytěžit, nad čímž přemýšleli i Jankovští. „Jenže to by byl obrovsky náročný a nákladný proces už jenom kvůli tomu, že má místo několik vlastníků. Bylo by to pak hlavně na nich a společnosti, která by těžbu prováděla,“ doplňuje Jílek.
V současnosti usiluje alespoň o provedení průzkumných sond, jež by odhalily výtěžnost místa. Podle toho by se v obci rozhodli, jak dál postupovat.
Ani s vytěžením by se ale podle Jílka problém zcela nevyřešil. Poukazuje přitom na případ Brusné na Prachaticku, na které hospodaří město Netolice. Tam se samozvaní prospektoři vrátili i po kompletní obnově místa. Celá lokalita byla před pár lety vytěžena právě kvůli jejich řádění.
Vrátili se i na vytěžené místo
„Občas to tam někdo zkouší. Dokonce i tam, kde jsou nové výsadby stromů. Je jim to naprosto jedno, udělají díru, ve které stejně pravděpodobně nic nenajdou. Poslední dobou vidíme podobné nájezdy častěji, nejvíce děr je mimo bývalou těžbu, jsou ale v její těsné blízkosti,“ přibližuje situaci v Brusné Jitka Koubalíková, vedoucí netolického odboru hospodářského a životního prostředí.
V uplynulých měsících dokonce někteří podkopávali asfaltovou příjezdovou cestu. Podle Koubalíkové tak hrozí, že by se její část mohla pod projíždějícím autem propadnout. Zároveň poukazuje na špatné zkušenosti s pokusy tyto lidi na místě konfrontovat.
Policie a kopáčiListopad 2005: Pětice kopáčů za devastaci přírody u Slavče na Budějovicku u soudu dostala podmínky, pokuty i obecně prospěšné práce. Březen 2015: Policisté se psy za pár hodin v několika lokalitách odhalili 10 hledačů, dostali pokuty. Červenec 2015: Hledače zavalila u Nesměně na Budějovicku hlína a písek, muž na místě zemřel. Červenec 2017: Trojice osob kopala na zahradě cizího domu u Boršova nad Vltavou na Budějovicku. Policie je donutila díry zpět zaházet a udělila jim pokuty. Rok 2021: Policisté častěji nasazují pro boj s kopáči psy, za celý rok odhalili desítky nelegálních hledačů. |
„Náš lesník na to nestačí, kopáči se nebojí ničeho. Lepší je se s nimi raději nebavit, nadávky jsou v takové chvíli celkem běžné,“ doplňuje.
Letité zkušenosti s nelegální těžbou mají také v okolí Vrábče na Českobudějovicku, kde se prospektoři zaměřují hlavně na prostor pískovny v lese mezi Vrábčí a Kroclovem. Hluboké jámy se však v minulosti objevovaly i v nedaleké oblasti Nové Hospody a neustále živý je i prostor na půli cesty k nedalekým Korosekům, kde kopáči hloubí i v polích.
„Museli jsme na příjezdovou cestu k místu umístit betonové zátarasy, aby nejezdili až k dírám. V případě Nové Hospody si ale majitel pozemků problém dokázal vyřešit sám. Člověk by nad počínáním kopáčů možná i mávl rukou, kdyby si ty jámy po sobě alespoň zaházeli. Vždyť do nich může snadno spadnout zvíře, nebo dokonce dítě,“ zlobí se starosta Vrábče Stanislav Ohrazda a dodává, že pokud budou mít vltavíny stále vysokou cenu, problému se nezbaví.
Právě ta lidi dolující drahé kameny zajímá nejvíce. Cena kvalitního vzorku z žádané lokality dnes začíná na 300 korunách za gram, u unikátních kusů je několikanásobně vyšší.
„Pokud se bude pohybovat stále tak vysoko, nikdy se to nezastaví. My se s tímto problémem potýkáme hlavně v okolí Nesměně, kde jsou zcela podkopané lesy. Tam se nám situace v poslední době ještě zhoršila,“ vypráví Jaroslav Bína, starosta Ločenic na Českobudějovicku, pod které Nesměň spadá.
Mají fotopasti i čidla
I zde už stejně jako v Jankově řešili možnost nejvíce postižená místa legálně vytěžit, jenže narazili na odpor vlastníků, kterých je několik desítek.
„Mají tam lesy po několik generací a nechtějí o ně kvůli vltavínům přijít. Kromě toho bychom potřebovali zajistit řadu povolení, techniku a pak obnovu celého místa,“ doplňuje Bína. Obec by navíc z vytěžených vltavínů neměla nic, jelikož spadají do kategorie vyhrazených nerostů, které patří státu.
„Museli jsme na příjezdovou cestu k lokalitě umístit betonové zátarasy, aby kopáči nejezdili až k dírám.“
Stanislav Ohrazdastarosta obce Vrábče
Místní samosprávě i obyvatelům obce tak nezbývá nic jiného, než se spoléhat na pravidelné výjezdy policie. Ta se právě do lesa v Nesměni nebo na lokalitu Jakule na Novohradsku pravidelně vrací. Společně s Českou inspekcí životního prostředí navíc polapené hříšníky pokutují nebo jim udělují zákaz činnosti, jehož porušení je už trestným činem.
„Narážíme na těchto místech na zvědavce, kteří téměř ani nevědí, že dělají něco nelegálního. Horší je to s lidmi, kteří jsou v tomto oboru profesionálové a snaží se hlídkám unikat, protože jim hrozí kvůli kopání vězení. Ti mají i své hlídky, fotopasti nebo čidla na stromech. Setkali jsme se i s případy, kdy v lokalitě kopaly tři generace z jedné rodiny,“ přidává své poznatky mluvčí jihočeské policie Jiří Matzner.
Podle něho se běžně stává, že v zadržených skupinách kopáčů jich má až polovina zakázanou činnost. V poslední době také policisté změnili taktiku a do terénu vyrážejí i s vycvičenými psy.
„Pomáhají nám kynologové ze specializované skupiny v Budějovicích, kteří je dokážou odhalit i v případě, že se schovávají hluboko v díře,“ doplňuje Matzner.
