Se svým týmem zkoumal populaci gueréz červených v ugandském národním parku Kibale, zajímala je míra agresivity ve skupině ve formě půtek a bitek, ale též frekvence milostných hrátek a čištění srsti, tedy významných opičích rituálů. Kromě toho sledovali, co guerézy zrovna jedí a ze vzorků jejich exkrementů usuzovali na hladinu hormonů v jejich těle.
Jinými slovy, snažili se zjistit, zda existuje přímá souvislost mezi tím, co opičí respondenti a respondentky konzumovali, a tím, jak se chovali. A ano – existuje, zní závěr jejich studie, kterou vydal magazín Hormones and Behaviour.
Výzkumníci zaznamenali, že čím častěji si guerézy pochutnávaly na listech tropického stromu millettia dura, tím víc byly agresivní, tím víc měly sexu a tím méně se věnovaly vzájemnému čištění srsti. Fytoestrogeny, které listy obsahovaly, totiž zvyšovaly hladinu pohlavního hormonu estradiol a hormonu kortizol, který ovlivňuje stres.
"Je to první studie provedená v přírodě, která poskytla důkazy o tom, že látky v rostlinách mohou přímo ovlivňovat fyziologii a chování primátů tím, že působí na endokrinní systém," cituje Wassermana server MedicalDaily. Výzkum byl přitom víc než pečlivý, vědci sledovali skupinu gueréz od rána do odpoledne po jedenáct měsíců a nasbírali celkem 407 vzorků jejích exkrementů. Množství zkonzumovaného estrogenu se přitom podle sezon významně lišilo, tvořilo od pouhých 0,7 procenta opičího jídelníčku až po 32,4 procenta.
Sója – zásobárna fytoestrogenu
Jak ale souvisí guerézy a millettia dura s lidmi a vegetariánskou stravou? Podobně jako tropická dřevina totiž obsahuje vysoká množství fytoestrogenu i sója a sójové produkty jako tofu, které tvoří velkou součást vegetariánského jídelníčku.
Wasserman navíc podotýká, že "většina jídelníčku předchůdců lidí pocházela z tropických plodin a od té doby se naše biologie změnila jen málo". Proto očekává, že naši evoluci doprovázejí stejné vztahy mezi jídlem a chováním jako u opic.
O účinky sóji bohaté na fytoesterogen na lidské zdraví se věda zajímá již dlouho. Některé výzkumy naznačují, že by mohla mít protirakovinové účinky, píše server LiveScience, podle jiných zmírňuje symptomy menopauzy. Podle Wasermanna by odhalení účinků sóji na organismus lidí mohla napomoci další studie u primátů. Chce se proto zaměřit na výzkum šimpanzů, kteří jsou lidem ještě blíže.
"Tím, že mění hladiny hormonů a sociální chování podstatné pro reprodukci a zdraví, hrály rostliny velkou roli ve vývoji biologie primátů včetně lidí. A bylo to podceňováno," je si však jistý Wasserman.
