Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Několik podvodních zvuků, hodně radosti. Lochnesku však pátrání nenašlo

aktualizováno  27. srpna 22:30
Velkého pátrání se zúčastnilo přes dvě stě nadšenců, Nessie však nenašli. Ani důkazy o její existenci. Přesto byla grandiózní akce, největší za padesát let a s nejmodernější technikou, pro účastníky velkým zážitkem. Sdíleli radost, fantazii, mýtus. I humor. A jistě si jako vždy zachovali naději, že lochneska třeba přece jen existuje.
Pečliví, soustředění, pilní. Pro mnohé pátrače byla akce splněným snem. Pan...

Pečliví, soustředění, pilní. Pro mnohé pátrače byla akce splněným snem. Pan Michael Holian k nim patřil. | foto: Profimedia.cz

Rozsáhlé pátrací akce pořádané Loch Ness Centre a nezávislým výzkumným týmem Loch Ness Exploration se v sobotu 26. srpna a neděli 27. srpna účastnilo přes dvě stě dobrovolníků, kteří propadli magnetismu mýtu o lochneské příšeře a kteří chtěli její existenci vyvrátit nebo doložit za použití nejpokročilejších technologií, včetně těch, které se dosud nepoužily ani ve vyhlášeném skotském jezeře, ani v jiných sladkovodních lokalitách.

Humor, nadhled a zvuky

Pátrání komplikovalo počasí, podle příspěvků ve facebookové skupině Loch Ness Exploration to však nesli milovníci Nessie s humorem. Zážitek, nadšení ze společného úsilí to nemohlo pokazit. Účastníci a účastnice akce se vzájemně vyzývali, aby publikovali fotky, jak v dešti kolem břehů a na lodích soustředně pátrají, v pláštěnkách a pod deštníky, ale plni entuziasmu.

Nejen to, čas od času hlásili sdělení typu „něco jsem viděl, je to na levé straně snímku“, „otázka pro vás: ukazují tyto dvě fotky stejnou věc?“, „nejasný objekt v dálce“. K jezeru se však sjeli nadšenci, ne blázni, v hodnoceních tak vítězila obezřetnost a skepse. Jistotou se pyšnily pouze spokojené reporty o tom, jak si pátrači chvíle u jezera Loch Ness užili: „Měli jsme dost štěstí, abychom si snědli své fish&chips a popovídali si s kachnami na břehu.“ Účastníci a účastnice sázeli spíš než na záhadologickou sveřepost a posedlost na humor: „Jedeme domů, třeba nás Nessie bude následovat.“

Pátrací akce však měla i seriozní část, v níž hrály ústřední roli nejmodernější přístroje a technologie. Na místě byly drony s infračervenými kamerami pro termální snímky. Vůbec poprvé se pro „oskenování“ jezera použil hydrofon, podvodní mikrofon pro detekci zvuků. „Něco jsme uslyšeli, čtyři zřetelná mlasknutí,“ uvedl pro Reuters hlavní pořadatel Alan McKenna z iniciativy Loch Ness Exploration.

19. dubna 2022

Bylo to největší pátrání od průzkumu v roce 1972, který ovšem neměl k dispozici dnešní vybavení. Ti, kdo se do víc než dvousetčlenného týmu nevešli, mohli sledovat jezero z pozorovatelských stanovišt online.

Nově odhalené jeskyně

Povzbuzení přitom mnoha milovníkům lochnesky dodal ještě před pátráním článek ze skotského listu The Press and Journal. Popisuje, že podle aktuálního výzkumu provozovatelky tiktokového kanálu Loch Ness Monster Official Paige Daley je kolem Loch Ness rozsáhlý systém podzemních jeskyní, které jsou z jezera přístupné skrz nedlouhý kus řeky. Místní průvodce Gary Campbell pro list Mirror poznamenal, že o jeskyních se v oblasti mluví po stovky let, až nyní však byly detekovány.

Pro stoupence existence lochneské příšery to přirozeně znamená naději: snad právě v oné síti jeskyň se lochneska skrývá, to proto se ji nedaří najít. Přesto však přinejmenším předvoj pátračů zachovává opatrnou zdrženlivost. „Alespoň za prozkoumání to stojí,“ usoudil ve facebookové debatě McKenna.

KVÍZ: Lochneska a spol. Jak dobře znáte záhadné příšery, mytické tvory?

Další přistupovali k pátrání s velkým nadhledem, zaznělo i realistické shrnutí, že lochneska se obvykle objevuje po páté sklence whisky. Jiná členka skupiny Loch Ness Exploration Rosie Hughesová se pak svěřila s vlastním setkáním s údajnou příšerou: bylo jí jedenáct dvanáct, u jezera byla s rodiči, když prý u kamenné pláže uviděla tvora s tmavou kůží, ne černou, dlouhým krkem, tlamu skláněl k pláži.

25. května 2018

Dlouhý život legendy

Domov údajné nestvůry je jedním z největších jezer na britských ostrovech – je dlouhé čtyřiatřicet kilometrů, široké kilometr a půl, jeho dno je v hloubce 230 metrů. První psaná zmínka o podvodním netvoru pochází z roku 565 našeho letopočtu, je připisovaná irskému mnichu Saint Columbovi, který měl lochnesku vidět. O existenci tvora však mají svědčit i kresby vryté do kamenů pocházející až ze starověku, připomíná server NPR.

Legendárního tvora se týkají dvě svědectví z osmdesátých let devatenáctého století, zájem o něj však nastartovaly především třicáté roky následného století. V květnu vypověděla Aldie a John Mackayovi o svém setkání s obrovským tvorem s tělem velryby, který se sunul, vinul a potápěl jezerem, na němž dělal obří vlny jako parník, sledovali jej asi minutu. Jejich svědectví přinesl list The Inverness Courier, zřejmě poprvé se v něm použilo slovo „příšera“.

Ještě detailnější popis přinesl o necelé tři měsíce později George Spicer, tvora vykreslil do podoby, která mu již zůstala: velikánské tělo, podle Spicera osm metrů dlouhé, metr a půl vysoké, a dlouhý úzký krk, dosahoval prý tří až čtyř metrů a byl o něco tlustší než sloní chobot. Údajný pozorovatel tvora připodobnil k prehistorickému dinosaurovi. Podle skeptických kritiků na tom něco mohlo být, protože měli za to, že Spicera ve skutečnosti inspiroval americký film King Kong, který se právě promítal a v němž se obdobný dlouhokrký dinosaurus sápe z jezera. Spicerovo vykreslení monstra však bylo dostatečně působivé na to, aby k jezeru od oné doby přitahovalo davy turistů, magnetizovaných představou příšery.

Nadšení a zájem téhož roku ještě přiživila fotografie Hugha Graye, ačkoli na ní byl podle jedněch kritických pozorovatelů pes, podle jiných vydra, podle dalších potápějící se labuť. „Tato fotka začala moderní éru honu na Nessie. Do té doby to byla jen lokální záhada,“ vysvětlil listu The Washington Post Roland Watson, který o snímku napsal článek pro magazín Journal of Scientific Exploration a je autorem knihy Fotografie lochneské příšery.

Rok po Grayově snímku vysekl po svém údajném rendez-vous s lochneskou náčrtek tvora podobného plesiosauru jistý Arthur Grant. Především se však objevila ikonická fotka, nejznámější snímek údajné lochneské nestvůry: z hladiny jiskřivého jezera ční úzký krk s malinkou hlavou údajné Nessie. Snímek z roku 1934 lochnesku proslavil, přinejmenším od roku 1944 však panuje většinová shoda na tom, že je podvrhem.

Následovala další svědectví, fota, filmy. Světem nadšených milovníků záhad defilovaly nezřetelné formace pod vodou, stíny na hladině, podivně rozčeřená voda.

Neprůkazné sonarové záznamy, matné fotky

Tajemství přirozeně lákalo výpravy, které se překrásné, ale rozlehlé a hluboké jezero snažily propátrat. První expedice se konala hned v roce 1934, žádná z jejích čtyřiatřiceti fotografií nebyla přesvědčivá, film, který se nedochoval, podle zoologů zaznamenal tuleně.

Jaká zjištění podle vás současné pátrání přinese?

celkem hlasů: 565
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 28. srpna 2023. Anketa je uzavřena.

V rámci deset let působící a početné organizace Loch Ness Phenomena Investigation Bureau poté v letech 1967 až 1968 jezero zkoumal Gordon Tucker z Birminghamské univerzity. S pomocí sonaru nádrž předělil akustickou sítí, která po dva týdny zaznamenávala cokoli, co skrz ni proplulo. Zachytila mnoho objektů, některé byly pravděpodobně hejna ryb, jiné se měly pohybovat rychlostí, která pro ně nebyla typická.

Studie Roberta Rinese z let 1972 a 1975 za sebou nechaly spoustu důvodů pro pře, sváry, škorpení, dokonce posměšky. Sonarové stopy sice zachytily velké plovoucí objekty, ale průkaznost nabídnout nedokázaly. Podvodní fotografie byly nejasné, zatímco podle jedněch zachycovaly tvory podobné plesiosaurům, podle jiných spíš jen změti rejů bublin, kusů skal, něco rybí ploutve, jiné klády.

Operace Deepscan v roce 1987 sonarem odhalila objekt, který měl být větší než ryba. Rines se vydal jezero prozkoumávat ještě jednou, v roce 2001 nalezl na dně jezera zvířecí ostatky a též organismy, které jinak nežijí ve sladké vodě, což by dokazovalo, že by jezero mohlo být propojené s mořem, kam by se lochneska mohla vydávat na výpravy. Poslední Rinesovo pátrání v roce 2008 nenalezlo nic. Jeho autor usoudil, že tvor pravděpodobně padl za oběť klimatickým změnám.

Všechny, kdo by objevení lochneské nestvůry uvítali, nepotěšil ani výzkum z roku 2018. Mapoval stopy DNA v jezeře. Kupodivu nenašel doklady o vydrách ani o velkých rybách jako sumec, nalezl však hodně DNA úhořů. Autoři studie naznačovali, že v jezeře tedy buď žije spousta malých úhořů, nebo se chlubí kusem extrémní délky. Stopy plazů však nenalezli žádné. „Myslím tedy, že si můžeme být dostatečně jistí, že žádný obří šupinatý plaz jezerem Loch Ness neplave,“ uzavřel účastník expedice, novozélandský genetik Neil Gemmell.

Autor:
Témata: jezero, Skotsko, Jeskyně, ryby
  • Nejčtenější

Urážka boxu, ale svůdná. Neodolatelný půvab influencerského mlácení se

6. června 2024

Mnohdy se zadýchají už cestou do ringu. V něm se často nemotorně potácejí, máchají rukama, padají...

Nejhorší není pohled, ale pachy. Na to si nikdy nezvyknete, říká soudní lékař

9. června 2024

Premium Soudní lékař František Vorel dělal přes deset tisíc znaleckých posudků. Brutalita zločinců ho často...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Nová antikoncepční éra. Gel pro muže slibuje spolehlivost

12. června 2024

Má být stejně účinný jako hormonální antikoncepce pro ženy. Snad dokonce ještě spolehlivější. Gel...

I penisu určujeme ideální vzhled. Studie zjistila, co preferuje většina

10. června 2024

Premium Ideální nos, obličej, hrudník u pánů a ňadra u dam, zadek. Žádoucí proporce si, podle měnících se...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Nápadník se proměnil v psychopata. Opilou soustružnici při sexu ubil cihlou

8. června 2024

Premium Polorozpadlý dům na konci ulice zel už dlouho prázdnotou. Občas se tu setkávaly poněkud nenáročné...

Zvedá železo, tančí. Dřív jsem měla metrák, říká holka, co ráda cvičí

13. června 2024

Ráda hledá výzvy. V posilovně je jako doma, soutěžně okusila fitness, bez deadliftu pro ni není...

Ahoj, bacha, grázl. Jak vznikla slova? Na hulváta jsem ještě nepřišel, říká vědec

12. června 2024

Premium Bohemista Jiří Rejzek je autorem Českého etymologického slovníku objasňujícího původ jedenácti...

Kniha o zrození moderní olympiády zná vítěze. Gratulujeme

5. června 2024,  aktualizováno  12.6

Byla to historická událost, a nese i českou stopu. V roce 1896 se obnovily starověké olympijské...

Nová antikoncepční éra. Gel pro muže slibuje spolehlivost

12. června 2024

Má být stejně účinný jako hormonální antikoncepce pro ženy. Snad dokonce ještě spolehlivější. Gel...

Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama

Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...

Nová Miss Alabama je morbidně obézní. Vítězka váží 150 kilo, lidé se bouří

Vítězkou v soutěži National American Miss je Sara Millikenová. Třiadvacetiletá žena byla zvolena královnou krásy i...

RECENZE: To už není film, ale úkaz. Čistá nula pro Lásku na zakázku

Premium Svým způsobem je to dvojitý zázrak. Spočívá jednak v daru natočit film tak skrznaskrz špatný, jakým je Láska na...

Koupil byt i s nájemníkem a zdražil o sedm tisíc. Chce výnos 4,5 procenta

Seriál Našel jsem si nájemní byt, ve kterém bydlím několik měsíců. Platím 17 tisíc korun za nájem a k tomu měsíční poplatky za...

V paneláku vyřízli kus stropu a propojili dva byty. Vznikl mezonet

Všechno je jednou poprvé, někdy to však bývá hodně náročné. Jako třeba vyjmout jeden podlahový panel a propojit...

Čekám na transplantaci, ale dám přednost mladým, říká herec Zdeněk Žák

Herec Zdeněk Žák (71) si nikdy moc nepřipouštěl své zdravotní problémy. Nemoci přecházel a k doktoru se nehnal, až...