I člověk usedlého typu může zažít velké překvapení, které mu zasáhne do života. A nemusí jít o náhodu. Stačí v baru potkat tu „správnou“ slečnu, která jeho život protočí způsobem, nad kterým bude užasle kroutit hlavou možná až do konce života.
Jihozápadní část Ostravy zvaná Poruba patřila k těm, které na socialismu určitě vydělaly – zdejší sídliště jsou pěkná, vzdušná, domy jsou postavené většinou z cihel, paneláků je tu menšina.
Ona osudná neděle 14. května 1972 probíhala v obvyklém poklidu, a ačkoli bylo Bonifáce, což je jeden z ledových mužů, vládlo pěkné počasí a většina obyvatel paneláku ve Španielově ulici vyrazila na chaty, do přírody, zkrátka ven. Teprve po osmé večer se nájemníci pomalu vraceli zpátky do svých domovů.
Že přitom může zabít i sousedy, to Kazmičové jaksi nedošlo. A už vůbec nepomyslela na to, že způsobí na tu dobu obrovskou škodu, přes půl milionu korun československých.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
