Lisa Steinová a další: únosy s drogovou příchutí
Waltera Linseho sovětské tajné služby unesly a popravily. Jeho minulost je však poskvrněna účastí při árizaci židovského majetku za Hitlera.
Posezení s přáteli u kávy mělo přijít draze také Lisu Steinovou, pracující pro americké propagandistické rádio RIAS v západním Německu. Plán, nastavený KGB v roce 1955, byl ve svých obrysech prostý. Agent tajné služby, vystupující jako přítel Steinové, jí měl nabídnout na rozloučenou cukrátko. Vylepšené o koňskou dávku skopolaminu. Látku, která sice dokáže v menších dávkách vyvolávat euforii, ale v silnější koncentraci může být smrtící.
Steinová měla zkolabovat cestou z kavárny domů. Případně ji zemdlenou a omámenou měli přímo z chodníku agenti KGB naložit do svého vozu a přepravit na Východ. K dalšímu zpracování.
Jenže skopolamin nezabral dostatečně rychle a Steinová zvolila jinou trasu. Únosci na ni čekali marně. Doma se jí přitížilo a po 48 hodin byl její stav velmi vážný. Lékaři v nemocnici nakonec odhalili příčinu jejího zhroucení a dokázali včas podat protijed. Případ se nedostal do médií. Západní zpravodajské služby však konečně pochopily, že disidenti a exulanti ze Sovětského svazu nejsou ani za železnou oponou v bezpečí. A že organizace východních tajných služeb, spoluřízené operativci z KGB, mají zatraceně dlouhé ruce.
Únosy lidí nepohodlných socialistickému zřízení se v průběhu padesátých let staly nedílnou součástí repertoáru KGB. Příkladem může být únos Bohumila Laušmana roku 1953 z Rakouska, na kterém se vydatně podíleli agenti české Státní bezpečnosti. Zemřel v ruzyňské věznici, na srdeční selhání, pravděpodobně v důsledku podání halucinogenních drog.
Sovětské tajné služby, ve spolupráci s východoněmeckou Stasi, také roku 1952 nechaly zmizet německého právníka Waltera Linseho, který odhaloval světu podrobnosti o porušování lidských práv v SSSR, o pracovním táborech a gulazích. Byl popraven ve vězení Butyrka.
