Georgi Markov: ricinový projektil a deštník
Byly časy, kdy se Georgi Ivanov Markov počítal mezi zapálené členy Bulharské komunistické strany a patřil k osobním přátelům Todora Živkova, generálního tajemníka a vůdce Bulharska. Po smutném létě v roce 1968 s tím byl konec a krátce po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa Markov emigroval na Západ. Usadil se v Londýně a cítil se tu v bezpečí. Pracoval pro radiové stanice Svobodná Evropa, BBC a Deutsche Welle a patřil k hlasitým kritikům východního bloku. Proto na něj měla spadeno jak bulharská, tak sovětská tajná služba.
Zabit byl 7. září roku 1978, při odchodu z redakce. Na autobusové zastávce ucítil slabé štípnutí, které považoval za bodnutí komára. Netušil, že na něj někdo vystřelil speciální projektil. Dutou kovovou kuličku naplněnou ricinem. Jedem, proti němuž není léku. Dodnes není úplně jasné, jestli KGB dodala zbraň i s atentátníkem, nebo se jen podílela na organizaci vražedné akce. Markov každopádně nepřežil.
Za zbraň, která měla do jeho těla otrávenou střelu vpálit, byl dlouho považován upravený deštník. O podezřelé manipulaci s deštníkem jednoho z lidí čekajících na zastávce totiž vypověděl na policii. Vyšetřování se však nakonec přiklonilo k závěru, že nápadné jednání mělo spíše jen sloužit k odvedení jeho pozornosti. Nicméně „bulharský deštník“ není úplnou fikcí. Agenti KGB ho prokazatelně použili při zpackaném pokusu o vraždu disidenta Vladimira Kostova v pařížském metru téhož roku.