- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jeho portrétní fotografie znáte i z týdeníku TÉMA. Michal Sváček se profesionálně věnuje fotografování pětadvacet let, tedy polovinu života. Jako někdejší vrcholový cyklista má blízko ke sportovní fotografii a jeho další doménou je právě portrétování osobností kultury, vědy i showbyznysu. Proč je sportovní fotografie sport svého druhu a proč musí mít fotograf perfektní kondici? Jakou roli hraje při focení náhoda? A na co musí být lovec co nejlepších snímků | foto: Mária Rušinová, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Souvisí tvoje profese s tím, že jsi sportovec?
Docela dlouho jsem dělal vrcholově cyklistiku. Jak silniční, tak cyklokros. A v té době jsem měl fotografování jako koníček. Tenkrát to samozřejmě nebyl žádný digitál, ale filmy, temná komora a vyvolávání negativů. Po vojně v Dukle mi bylo jasné, že se cyklistikou neuživím. V úplné špičce jsem nebyl a navíc mi doktor vrcholový sport víceméně zakázal. Takže jsem se vrhnul na fotografování. Ze začátku jsem fotil všechno, ale na konci sportovní kariéry jsem jeden víkend vzal místo kola foťák a na závody jezdil fotit místo závodit.
Občas se snažím dělat fotky, který jsou i za hranou toho, co v médiích projde. Vím to od začátku, že ta fotka nejspíš nemá šanci, ale stejně ji kvůli sobě udělám.
Připojte se ještě dnes a získejte: