Kandidujete už do čtvrtého volebního období a můžete srovnávat. Jak se změnily poměry na radnici a v zastupitelstvu od roku 2010, kdy jste šel do komunálních voleb poprvé?
Je tam řada jiných lidí, na druhou stranu se však některé oblasti bohužel moc nezměnily. Jde například o propojení některých zastupitelů a stran na různé byznysové zájmy. Když jsme šli do koalice, mysleli jsme si, že se některé tyto vazby podaří přetrhat, ale přiznávám, že to byla naivní představa. Nezměnilo se ani chování v zastupitelstvu, protože tam zůstali lidé, se kterými se jedná špatně.
Alespoň podle nových lídrů, dalších jmen na kandidátkách i podle zcela nových subjektů však hradecká scéna prochází velkou obměnou. Považujete to za slibný signál?
S tím však souvisí i moje obavy z roztříštěnosti politické scény, která bude dál zatížena různými osobními animozitami. Nadějné však je, že kandiduje řada nových lidí, kteří by opravdu mohli nahradit aspoň některé šíbry sedící v zastupitelstvu někdy i desítky let. Avšak spoustu těch nových lidí neznám a v některých případech se mi zdá, že vznikly nějaké kandidátky natruc a navíc i poměrně bizarního charakteru. Vezměte si, že kandidátku si založila profesní skupina (Hradečtí kantoři a nestraníci - pozn. red.), máme však i etnicky zaměřenou kandidátku (Roma Luma). Mám pocit, že se víc mohli snažit prorazit ve standardních stranách.
Před čtyřmi lety se vaše Změna vůbec poprvé dostala do vládnoucí koalice, což byl velký úspěch, který však docela brzy zhořkl. Daly vám dva roky, kdy jste byli součástí nepříliš funkční koalice s ODS a hnutím ANO, nějaké ponaučení?
Velké. Vezměte si ale, že na začátku jsme měli tři možnosti: jít do této koalice s představou, že se ODS díky účinkování v opozici poněkud srovnala, a se zdáním, že v hnutí ANO jsou relativně rozumní lidé. Druhou možností byla koalice, která se formovala proti. Jenže v té byla HDK, tedy strana, proti které jsme se osm let poměrně výrazně vymezovali, navíc s velkými osobními animozitami. Kdybychom zvolili tuto variantu, bylo by to ještě větší zpronevěření svým slibům. Třetí možností bylo zůstat v opozici. Po velice složitých diskusích jsme zvolili první variantu, byť spousta našich lidí nesla spolupráci s ANO velmi těžce. Bohužel se skutečně ukázalo, že to byl omyl. Jedna strana je asi nereformovatelná a ta druhá všehoschopná. První rok to fungovalo relativně dobře, jenže pak se naši koaliční partneři oklepali a začali na nás zkoušet opravdu soustu nepěkných věcí, což vygradovalo v létě 2020.
Opozičník v raděKdyž Adam Záruba 30. října 2018 podepsal koaliční smlouvu s ODS a s hnutím ANO o vládě nad Hradcem Králové, někteří voliči jeho Změny a Zelených neskrývali velké zklamání. Zněly i hlasy o zpronevěře vlastnímu programu, ambicím a nejen zeleným cílům. O necelých 25 měsíců později se skepse potvrdila. Dynamické uskupení plné „mladých a neklidných“ se postavilo na zadní, odmítlo se dál podřizovat diktátu a koaliční smlouvu vypovědělo. Od té doby je Adam Záruba trpěným opozičníkem v řadách hradecké rady, když ustál návrh na odvolání z funkce, je i zastupitelem určeným pro pořízení územního plánu města, šéfem komise rady pro životní prostředí a především nekompromisním kritikem poměrů na radnici. Záruba je současně lídrem Změny a Zelených pro hradecké komunální volby. Z&Z si prý z dvouletého účinkování v koalici vzaly velké ponaučení, věří, že vyvázly bez větších ran, a doufají, že dokážou přinejmenším zopakovat téměř sedmiprocentní zisk hlasů před čtyřmi lety. „Cílem je zlepšit předchozí výsledek. Deset procent by bylo fajn,“ říká Záruba, který si po volbách dokáže představit například spolupráci s Hradeckým demokratickým klubem (HDK), s Piráty, s Koalicí pro Hradec a třeba i s některými volebními nováčky. S kým to naopak nepůjde, je vlastně docela předvídatelné. „ANO je jedna ze stran, se kterou jsme si koaliční spolupráci vyloženě zakázali,“ tvrdí lídr. |
Byla spouštěčem koaličního rozvodu uvažovaná silnice přes přírodní památku Na Plachtě?
Byla to jen jedna z několika věcí. Tou největší bylo dění kolem jmenování nové vedoucí odboru životního prostředí a vyloženě estébácké praktiky koaličních partnerů, kteří dokonce šířili lži a pomluvy typu, že kandidátka na místo vedoucí je milenkou Martina Hanouska. To už se nedalo jen tak přejít.
Když jste na podzim 2020 vypověděli koaliční smlouvu, našli jste zastání hlavně u Pirátů, u HDK a u Koalice pro Hradec. Trvá vaše souznění? Nemluvíte s těmito subjekty o případné nové koalici?
Předpokládám, že na této spolupráci lze dál stavět. Myslím si, že HDK se trochu chytlo za nos, obměnili se tam lidé i atmosféra a také programově nejsme úplně mimo. Po předchozích zkušenostech bychom to vnímali jako přirozený vývoj.
Umíte si vůbec představit možnost, že znovu naleznete řeč s ODS, případně s hnutím ANO?
Po těch šílených zkušenostech s ANO? Je to zvláštní seskupení lidí, kteří nejsou spojeni myšlenkou ani ideovým zakotvením, je to jen fanklub pana Babiše. Byli schopní hlasovat proti sobě i vyloženě nechutně na sebe štěkat. ANO je proto jedna ze stran, se kterou jsme si koaliční spolupráci vyloženě zakázali. S ODS je to trochu složitější a záleží na tom, kdo je bude reprezentovat. Z mého pohledu je spolupráce například s panem Bláhou (náměstek primátora pro oblast investic - pozn. red.) nepředstavitelná.
Po uplynulé dva roky se schůze hradeckého zastupitelstva proměnily v arénu plnou osobních invektiv, pozoruhodného nesouladu a čekání na nové volby. Nebudou ty dva roky anarchie někde chybět?
Snad ne. To, co bylo rozdělané, víceméně běží včetně běžného provozu. Pravda však je, že mohla začít řada jiných zajímavých projektů, které se zabrzdily. Město se však úplně nezastavilo, avšak můj pocit z celého fungování byl velmi špatný.
Dokázala se Změna a Zelení z koaličního konfliktu dostat bez zranění? Neobáváte se ztráty některých voličů, kteří si dlouhodobě nepřáli spolupráci vašeho hnutí s ANO?
To je věc, o které rozmýšlíme. Část našich voličů i členů to opravdu mohlo zranit, ale doufám, že ti lidé vnímali naši práci. Když byl ve vedení města Martin Hanousek, podařila se řada věcí, kterými se nyní chlubí zbytkové vedení města. Jde například o odhlehčovací službu Honkova, o rekonstrukce škol a další.
Udělali jste jakousi inventuru nebo sebereflexi neúspěšného účinkování v koalici?
Udělali a jedním z důkazů je zákaz další spolupráce s hnutím ANO. Udělali jsme si i programovou reflexi a shrnuli jsme si věci, které se nám nepodařily dotáhnout, tedy například reforma péče o zeleň a stromy. Jedním z našich hlavních bodů byla funkce městského dendrologa, která však narážela na některé lidi ve vedení města.
S jakým volebním výsledkem budete spokojený?
Cílem je zlepšit předchozí výsledek. Deset procent by bylo fajn.
Na rozdíl od jiných subjektů se vaše kandidátka od posledních voleb příliš nezměnila. Nejsou lidi, nebo je v tom něco jiného?
Ano, čelo zůstává. Nemáme nekonečné množství lidí, ale zároveň chceme využít našich zkušeností z uplynulých 12 let. Převrátit osazenstvo takhle malé strany úplně nejde, i když máme i nové lidi a spolupracujeme s nadějným celostátním hnutím Budoucnost. Za čas budou mít třeba možnost prorazit i víc.
Jeden z kandidátů hnutí ANO nedávno na váš Facebook napsal, že Změna a Zelení poslední čtyři roky blokují, zdržují či boří cokoli, co je pro město užitečné a rozvíjí ho. Jak na tuto destruktivní nálepku reagujete?
Je to výplod člověka, se kterým mělo celé město řadu problémů v minulém volebním období. Naopak jen díky nám vznikla řada věcí, třeba odlehčovací služba, kterou protlačit a umluvit nám dalo velkou práci. Jestli jsme něco blokovali, byla to silnice přes Plachtu. Ať si lidé přeberou sami, jestli je to věc potřebná pro město.
Na který konkrétní návrh z posledního volebního období jste nejvíce hrdí?
Naší výkladní skříní byl projekt revitalizace Piletického potoka a vznik takzvané Severní zóny. Doufejme, že dnes už nikdo nechce, aby to bylo území skladovacích a průmyslových hal. V novém územním plánu jde o smíšenou zástavbu. My chceme, aby to neskončilo developerským sídlištěm, ale aby to bylo propojení zástavby s přírodou. Je to unikátní příležitost ve městě vytvořit něco opravdu kvalitního.
A naopak co se vám jako straně vyloženě nepovedlo?
Nedotáhla se efektivní péče o zeleň a životní prostředí. To zůstává. Globálně jde především o vstup do koalice.
Vám končí mandát zastupitele určeného pro pořizování územního plánu. Podařilo se vám celý proces zrychlit?
Za mého předchůdce to fungovalo tak, že si vedl takovou soukromou válku s odborem hlavního architekta. Byly tam rozšťourané věci kolem zástavby ve Svinarech, problémy kolem malšovické střelnice a obchodního centra v Plačicích. To se podařilo vyřešit a mě nejvíc těší záležitost kolem střelnice. Asi sedmkrát jsme kvůli ní v loňském roce byli na ministerstvu obrany a složitě dojednávali podmínky, za jakých se územní plán udrží v podobě, v jaké byl projednán v roce 2016. Pokud nenastanou nepředvídatelné okolnosti, rok 2024 by pro nový územní plán mohl být reálný.
Zmínil jste Plačice. O co jde?
Říká se tomu Nová Bláhovka. Mezi dosavadní křižovatkou a Plačicemi se developerovi zázračně změnila bonita půd z nejvyšší na podstatně horší a najednou se dožadoval, aby se ta plocha do územního plánu vrátila.
A mluví se také o dalším velkém obchodním centru Nová Zelená. Je pro vás v navrhované podobě představitelné?
Ani náhodou! Pro mě je zklamání, že se to v této podobě vůbec objevilo. Doufal jsem, že po těch mnoha letech se bude směřovat spíš k tomu, že se to území změní na jiný zastavitelný typ, například smíšené zástavby. A zvlášť teď, kdy se ukázalo, že ta velká obchodní centra už tolik netáhnou a éra jejich další výstavby skončila.
Zkuste si v souvislosti s územním plánem představit město za 20 až 30 let. Co se změní, vznikne například souměstí Hradce a Pardubic?
Doufám, že města se spíš než na kvantitu zaměří na kvalitu nové zástavby a celého prostředí. Věřím, že to bude směřovat k různým brownfieldům a ke zkvalitňování stávající zástavby nikoli na úkor zeleně a že nebude docházet k rozlézání města na zemědělskou půdu v okolí. Doufám, že myšlenky na propojování měst tedy nebudou.
