Na veliké louce mezi Kauflandem, železniční tratí na Týniště a někdejší Gumovkou byl Majáles a naposledy tu parkovala auta návštěvníků festivalu Rock For People.
Brněnské studio Pelčák a partner architekti vypracovalo urbanistickou studii, podle níž by tu mohla vzniknout lokalita významově podobná sídlišti u přírodní památky Na Plachtě.
Jenže veškeré práce se zasekly na zdánlivé banalitě a teď hrozí, že plány skončí na dlouhé roky v šuplíku.
Prvním krokem miliardového projektu a jedním z prvních opatření kvůli změně klimatu měla být revitalizace Piletického potoka. Doposud přímý tok měl meandrovat, počítalo se s tůněmi, stezkami pro chodce a cyklisty i uplatněním torza Mostu plukovníka Šrámka, které odpočívá v depozitu na letišti.
Revitalizace měla místo podél plotu dopravního podniku proměnit v zajímavý park. Jenže rada města i zastupitelstvo zakázku na zpracování dokumentace neschválily.
Nesouhlas jako revanš?
Velkou roli s největší pravděpodobností sehrály napjaté vztahy některých členů rady s exnáměstkem primátora Martinem Hanouskem (Změna a Zelení), který stojí za vznikem revitalizačních plánů. Vláda ODS – ANO nemůže Hanouskovi odpustit rozpad koalice a ostrou kritiku poměrů ve vedení radnice.
Návrh neprošel i kvůli dalším hranám. Tou nejvýznamnější je vedle postavy bývalého náměstka i polemika, zda má město lukrativní území svěřit developerovi, což přináší rizika.
Podle některých zastupitelů by se revitalizace potoka měla případnému developerovi uložit jako podmínka pro vznik celé Severní zóny. Příznivci adaptace na změnu klimatu však namítají, že na meandrování je nejvyšší čas, protože naprostou většinu nákladů by nyní uhradily evropské dotace.
Bez developera to nepůjde
„Je to jedno z velmi mála opatření, která se připravovala jako adaptace na změnu klimatu. Ta ostatní byla spíš drobná. Současně je to opatření, které je realizovatelné bez problémů z hlediska majetkoprávních vztahů, protože pozemky jsou v majetku města,“ upozornil Adam Záruba (Změna a Zelení).
„Opatření tohoto typu získávají vysokou procentuální část dotace, v minulém období to bylo až sto procent. Měla by to být jedna z podmiňujících investic, aby se to území zkvalitnilo a zvýšilo hodnotu pozemků. Ještě předtím, než se začne se zástavbou Severní zóny, by bylo dobré, aby bylo vybudováno toto krajinné zázemí. Určitě by to nemělo vypadat tak, že vysoutěžíme developera, území mu předáme, a ať si dělá, co se mu zlíbí,“ řekl Záruba.
Podle Jiřího Langera (ANO) už se v minulosti jeden zájemce o Severní zónu objevil a dokonce byl připraven postavit a zaplatit „vše, co si město bude přát“. Hradecký stavař právě proto s návrhem na zpracování dokumentace nesouhlasil.
„Prostě nemáme krytí na realizaci, což je kolem sta milionů korun. Já nemůžu hlasovat pro. Nevím, proč by to mělo dělat město a za tyto peníze, když můžeme vysoutěžit developera, kterému by se meandrování Piletického potoka zadalo jako povinná záležitost při realizaci celého území. Jsem přesvědčen, že pokud tento projekt necháme namalovat, skončí minimálně na pět až deset let v šuplíku,“ řekl Langer.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
S vizí Langera o developerovi souhlasí i předseda výboru pro územní plánování Oldřich Vlasák (ODS):
„Nemám nic proti revitalizaci Piletického potoka, vítám to, ale myslím, že projekt by měl vypadat jinak a neměl by být v tomto místě ve středu města tak rozsáhlý. Jsou to pozemky města a moderní zadání řešení těchto oblastí je developerský způsob. Tady se to přímo nabízí a revitalizace potoka může být jednou z podmínek města.“
Projekt za pět miliard
Developer ano, ale jen coby městem založená společnost, která se postará nejen o Severní zónu, ale i další výstavbu na pozemcích ve vlastnictví města. Právě takovou myšlenkou se zabýval Martin Hanousek, podle něhož by se Hradci v lokalitě nabízela výjimečná možnost na ryze městské byty.
„Je to projekt, který je ve městě jedinečný. Je to první městská revitalizace, kde může vzniknout park. Ty pozemky jsou nyní nevyužitelné, protože jsou ohrožené povodní. Revitalizace potoka by to vyřešila. Navíc máme ohromnou výhodu, že až 95 procent pozemků je ve vlastnictví města. Je tu navíc šance na evropské peníze. Příležitost, že bychom zaplatili řešení Severní zóny, se už nikdy nebude opakovat,“ upozornil zastupitel Změny a Zelených Hanousek.
O obrovské finanční zátěži při budování zóny hovořil hlavní architekt města Petr Brůna.
„Domnívám se, že hodnota pozemků souvisí se řešením revitalizace potoka. Celkový objem tisíce bytů, které by tam měly vzniknout, by v dnešních cenách znamenal objem asi pěti miliard korun. Při nákladech, které se investují do revitalizace potoka, je to jen dílčí záležitost, která je podstatná pro kvalitu území,“ konstatoval Brůna.
„Rada vycházela z úvahy, že území je velice rozsáhlé a město by se konečně mělo zamyslet, co s ním udělat. A řešit ho jako jeden celek. Návrh na revitalizaci potoka se navíc může stát omezujícím faktorem pro celé území,“ vysvětlil náměstek primátora pro investice Jiří Bláha (ODS).
Co bude s projektem Severní zóny po zamítnutí dokumentace pro revitalizaci Piletického potoka dál, není jasné.
