Kdy jste jel naposledy vlakem, ať už do Zubrnic či kamkoli jinam?
Jezdím vlaky náhodně, naposledy jsem vlakem jel z Ústí nad Labem do Prahy.
Když se ohlédnete tři desetiletí zpátky, proč jste vlastně spolek založili?
Skupina dobrovolníků se chtěla v obnově trati angažovat, a proto založila podle tehdejší legislativy sdružení občanů. Jedním z cílů nového sdružení bylo získání majetku trati od státu jako jedné z podmínek obnovy provozu. Koupit celou trať o délce 25 kilometrů, tedy z Velkého Března do Verneřic a Úštěku, se podařilo až napotřetí a po 15 letech v roce 2008.
Na kolik přijde 25 kilometrů trati v Českém středohoří?
To není žádné tajemství, za trať samozřejmě z větší části nefunkční, jsme v roce 2008 zaplatili zhruba 1,6 milionu korun. Na kupní cenu se z poloviny složila část členů ze svých soukromých prostředků. Následně jsme museli od Českých drah odkoupit pozemek pod nádražím Úštěk-horní nádraží zhruba za milion korun. S obnovou odbočky do Verneřic jsme však nepočítali a postupně ji prodali, výtěžek prodeje pak přispěl na nákup již zmíněného pozemku pod úštěckým nádražím.
Součástí majetku bylo kromě zemního tělesa a 6 kilometrů již námi opravené trati také několik budov – například služební domek a vodárna Velké Březno, kde dnes máme zázemí, bývalá traťovka v Lovečkovicích, tady je muzejní expozice, a nádražní budova a skladiště v Úštěku-horním nádraží. Bohužel, nádražní budovy v Lovečkovicích a v Levíně již byly v minulosti prodány soukromým osobám. Nádražní budova v Zubrnicích je majetkem zubrnického Muzea v přírodě.
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvPoslední vlak na této trati projel v květnu 1978. To celou dobu dráha zarůstala plevelem?
Nejenom plevelem, ale i stromy. Kromě úseku z Velkého Března do Zubrnic, kde již v osmdesátých letech probíhaly různé opravné práce i třeba v rámci odborných praxí studentů tehdejší střední průmyslové školy v Děčíně. Souvislá oprava se však neprováděla a stav trati se zhoršoval. V roce 1993 byl veřejný provoz ještě na několik víkendů povolen, pak následovala zhruba 17 let dlouhá pauza, kdy byla trať pro veřejné vlaky vyloučena. Spolek však v tomto období nezahálel, v roce 1996 jsme otevřeli první část muzejní expozice v Zubrnicích a téměř po celé republice jsme sháněli vhodná historická kolejová vozidla včetně motorových vozů „Hurvínek“. Od roku 1999 byly na trati do Zubrnic zahájeny souvislé opravné práce, které trvají dosud. V té době se už po trati dalo jezdit alespoň s pracovními vlaky.
Kde se shánějí staré vozy?
Dnes jich už mnoho k sehnání není, ale v devadesátých letech se třeba na průmyslových vlečkách schovávaly doslova poklady. Někdy byl rychlejší kovošrot, někdy my nebo jiný spolek. Na vlečkách nebo v odstavených konvojích byly nalezeny oba motorové vozy „Hurvínek“, které jsme opravili a dnes jezdí na turistické lince T3.
Z čeho jste opravy a nákup vozů financovali?
Zpočátku je hradili sami členové, k ceně nákupu bylo nutné připočítat ještě cenu za dopravu a samozřejmě náklady na pozdější opravu. Například kmenový motorový vůz „Hurvínek“ koupil jeden z našich členů v jihočeském zemědělském podniku řádově za stokoruny ze svého invalidního důchodu. Částka za opravy už v součtu překročila milion korun.
U Zubrnic zprovoznili další část zrušené trati známé z filmu Páni kluci |
Jak trať tehdy vypadala, dalo se po ní jezdit?
Úsek z Velkého Března do Zubrnic byl pro pracovní vlaky sjízdný. Šest kilometrů trati obsahuje kolem 8 800 dřevěných pražců, z nichž byla naprostá většina již vyměněna. Na ostatních úsecích koleje nebyly, na úseku ze Zubrnic do Lovečkovic byly většinou rozkradeny.
Kdy jste začali s pravidelným provozem?
První veřejný osobní vlak dorazil do Zubrnic 28. října 2010, tedy 17 let po posledním osobním vlaku v roce 1993. Od roku 2011 do roku 2015 byl provoz na trati nepravidelný, zpravidla na akce ve skanzenu a také bez dotací. To však nebylo dlouhodobě udržitelné. Naštěstí si od roku 2016 provoz objednává Ústecký kraj u našeho dopravce jako turistickou linku T3 od dubna do konce října, o víkendech a svátcích. Čtyři páry vlaků jezdí na nejvyužívanější turistické lince v kraji ze stanice Střekov do Zubrnic a zpět.
Trať Velké Březno – ÚštěkLokální trať z Velkého Března do Lovečkovic, Verneřic a Úštěku byla vystavěna na přelomu let 1889–1990 akciovou společností vzniklou z místních podnikatelských kruhů s původním německým názvem Localbahn Grosspriesen-Wernstadt-Auscha (L.G.W.A.), do provozu byla předána 18. srpna 1890. Provoz na trati byl rozhodnutím státních úředníků zastaven 27. května 1978. V úseku Velké Březno – Zubrnice byla doprava krátce muzeálně provozována v roce 1993, od 1. ledna 1994 byl provoz zastaven. Pár železničních nadšenců v roce 1993 zakládá sdružení Zubrnická museální železnice. Občasný provoz pro veřejnost začal 28. října 2010 na úseku Velké Březno – Zubrnice. Od roku 2016 je na tomto úseku provozována za podpory Ústeckého kraje od začátku dubna do konce října o víkendech a svátcích turistická linka T3. Nejnižší stanice Velké Březno leží u Labe v nadmořské výšce 148 metrů. Nejvyšší místo na trati, 575 metrů nad mořem, je u zastávky Mukařov. |
Říkáte, že si kraj objednává dopravu u vašeho dopravce. Tomu úplně nerozumím.
Aby tady mohly jezdit vlaky, potřebujeme dopravce. Provozovatel dráhy je zjednodušeně ten, kdo kontroluje stav kolejí, a provozovatel drážní dopravy zajišťuje provoz vlastních vlaků. Provozování dráhy a drážní dopravy je dnes legislativně poměrně náročné, proto se nám zatím vyplatí objednávat tyto služby u externí firmy, my poskytujeme trať a vozidla. Provoz, který tady probíhá, řídí dispečeři od nás ze spolku, ale spadají taky pod dopravce.
Jak náročné bylo dát zrušenou trať do takového stavu, aby po ní mohly znovu jezdit vlaky?
Trať po právní stránce zanikla zrušením 28. května 1978 a od té doby to byla jen stavba. Tím, že se část trati zachovala a chtěli jsme na ní jezdit a postupně opravovat, vznikla legislativně dost obtížně řešitelná situace. Zásadní byl nákup trati v roce 2008 a následně o rok později podání žádosti na ministerstvo dopravy o znovuzařazení trati mezi dráhy. Ministerstvo naší žádosti vyhovělo, od roku 2009 je trať z Velkého Března do Úštěku evidována jako vlečka s přepravou osob. Udělat zpátky dráhu z dráhy zrušené byl velmi unikátní počin.
Co musíte splňovat? Kdo a jak kontroluje, zda je trať v pořádku?
To je úkolem provozovatele dráhy, každý měsíc jde po kolejích z Velkého Března až sem do Zubrnic a kontroluje technický stav železnice, za který také zodpovídá. Když napíše nějaké závady, musíme je odstranit. Většinou jde o výměnu pražců, z úsporných důvodů odkupujeme vyřazený materiál od Správy železnic.
Na trati do Zubrnic vlaky jezdí, co plánujete dál?
V současné době obnova trati dorazila dva kilometry nad Zubrnice, práce jsou nyní přerušeny a řeší se legislativní problémy. Po jejich dořešení by obnova měla dorazit do zastávky Touchořiny zhruba tři kilometry od Zubrnic a výhledově plánujeme prodloužení trati až do Lovečkovic. Jednáme už s krajským úřadem o prodloužení pravidelných vlaků do Touchořin.
Jak to vidíte časově, máte nějaký termín, dokdy chcete mít trať do Touchořin a dále hotovou?
Nejsme vázáni žádným termínem, ale jakmile bude možné vypravit první vlak na trati do Touchořin, veřejnost a média se to včas dozvědí.
Jaká je reakce cestujících, kteří na nádraží v Zubrnicích poprvé vystoupí?
Jak železniční stanice, tak i samotná trať je položená v údolí Lučního potoka. Kdo zná Ústecký kraj jenom z médií, kde často není prezentován příliš lichotivě, jsou překvapeni, jak je tady hezky. Turistických cílů je tu hodně, za návštěvu určitě stojí Muzeum v přírodě přímo v Zubrnicích nebo výlet po zaniklých obcích. A kdo chce pokračovat dál do Lovečkovic a Úštěku, může se v sezoně svézt historickým autobusem.
19. listopadu 2019 |