Jen letošní práce vyjdou na více než 1,1 milionu korun, velkou část pokrývá dotace Ústeckého kraje, třicet procent nákladů hradí spolek ze svých zdrojů a z peněz od dárců.
„Stavební práce začaly v srpnu. Nejdříve řemeslníci dozdili nejstarší gotické klenby, staticky je zajistili a nyní dělají provizorní zastřešení. V příštím roce bychom chtěli pokračovat v jihozápadním rohu severního křídla,“ uvedla Lenka Kodešová, předsedkyně pražského spolku Via Levamente, který záchranu zámku zajišťuje.
„Kvůli chybějící střeše se v minulosti propadly krovy, a tím se objekt roztáhl. Tím, jak sem prší, to je to nejhorší, co může být. Jen za poslední dva roky se zhroutily klenby ve východním křídle. V první fázi je proto důležité celý objekt zastřešit, byť provizorně, a zastavit tak další devastaci. Dalším krokem bude vybudování krovů a stavba střechy,“ popsal architekt Luděk Kamiš.
Spolek Via Levamente zdevastovanou památku, z níž zbyly jen obvodové zdi, koupil za 3 miliony korun před pěti lety. K zámku náležejí i hospodářské budovy. Následně se lidé ze spolku pustili do záchranných prací. Ty potrvají ještě řadu let, jak dlouho, to záleží na finančních možnostech spolku (o záchraně zámku zde).
Je jednou z nejhorších památek v kraji
Protože se jedná o kulturní památku, dohlíží na průběh oprav Národní památkový ústav (NPÚ).
„V tomto případě je postup záchrany i z hlediska památkového zákona vzorovým příkladem. Třeba zdivo je dozdíváno z cihel a původního materiálu. Není to tak volba dnešní technologie, která by pravděpodobně spočívala v tom, že by se to vylilo betonem a svázalo,“ sdělil ředitel NPÚ v Ústí nad Labem Petr Hrubý.
Původně renesanční zámek z 16. století vznikl přestavbou gotické tvrze ze 13. století, následně byl několikrát přestavován. Ve druhé polovině 19. století zámek i přilehlý statek vzkvétaly díky tehdejšímu správci Gustavu Hodkovi, později ho jeho potomek koupil.
Během druhé světové války tam byl zajatecký tábor. Po válce byl majitelům zkonfiskován. Osudným mu bylo hospodaření státního statku po roce 1948. Restituentům byla v 90. letech vrácena zřícenina, z níž zbývaly pouze části obvodového zdiva s několika zbylými klenbami v přízemí.
„Zámek v Pětipsech je jeden z nejhorších v kraji. Jsme rádi, že se našla dobrovolná společnost, která se toho nezalekla a přispívá k tomu, že toto kulturní dědictví zůstane zachováno. Doufáme, že za podpory dotačních titulů budou práce pokračovat i dále,“ dodal Hrubý.
Po opravě chce spolek zámek otevřít veřejnosti a pořádat tam akce.
Stav pětipeského zámku před rokem:
