„Za měsíc říjen a deset dnů listopadu přišlo na náš soud zhruba patnáct žalob týkajících se omezení svobody cizinců,“ sdělila mluvčí soudu Marcela Trejbalová. Za září přitom soud obdržel jen čtyři žaloby.
Kolik se na krajský soud obrátilo běženců zadržovaných v Drahonicích, kde nyní drží hladovku, a kolik z Bělé, není jasné. Z úřední desky soudu však lze vyčíst, že během listopadu podali z Drahonic žalobu čtyři lidé - tři Iráčané a jeden s neznámou státní příslušností. Nikdo z nich neuspěl.
„Soud dospěl k závěru, že žalobcem uplatněné námitky nejsou důvodné,“ uvedla Trejbalová.
Běženci se v žalobách snažili poukázat na to, že je policie drží v detenci zbytečně a že by řízení o vyhoštění, které ne vždy vyhoštěním musí skončit, mohlo probíhat na svobodě. Migranti tráví za ploty 60 až 90 dnů, v krajním případě pak mohou podle zákona zůstat v takovém zařízení i rok a půl.
Záleží na tom, na základě čeho policie migranty zadrží
V šesti případech ale krajský soud žalobám migrantů vyhověl. Kolik jich bylo z Drahonic a kolik z Bělé, se MF DNES nepodařilo zjistit.
Většina z těchto běženců se dostala na svobodu díky tomu, že když je policie zadržela, neoprávněně využila Dublinské nařízení Evropské unie. To umožňuje držet cizince zavřené kvůli podezření z útěku, podmínky však nemá Česká republika v zákonech definované, a soud proto běžence pustil.
„V důsledku neexistence zákonem stanovených kriterií, pro která lze dospět k závěru, že hrozí vážné nebezpečí útěku cizince, nelze dané nařízení v České republice aplikovat,“ podotkla mluvčí soudu Trejbalová.
Migranti končí v záchytných zařízení poté, co je policie zatkne na základě podezření, že nelegálně překročili hranici. Následně rozhodne o jejich zajištění.
Pomoc běžencům poskytují právníci různých organizací
Policie může poslat běžence do uprchlického tábora například ve chvíli, když už běží řízení o vyhoštění. „Anebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto, nebo mu byl uložen jiným členským státem EU zákaz vstupu platný pro území členských států EU,“ doplnila krajská policejní mluvčí Šárka Poláčková.
Právní pomoc migrantům nejčastěji zajišťuje spolek Organizace pro pomoc uprchlíkům, jejímž hlavním partnerem je Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
„Do detenčních zařízení jezdíme pravidelně, měli jsme tam také letáky,“ říká ředitel organizace Martin Rozumek. Běženci se tak dostávají do kontaktu s právníky spolku.
„Dochází sem právníci různých organizací, kteří zajišťují právní služby,“ potvrzuje pověřený ředitel zařízení v Drahonicích Jan Novotný. „Ale o tom, jestli podávají žaloby, nemám vůbec přehled,“ dodává.
