Nové školské zařízení založila Waldorfská iniciativa Litoměřice. Původně chtěla v Terezíně otevřít třídy dvě - první a třetí. K zápisu však nedorazilo dost dětí.
„Zájem byl hlavně o první třídu, kde je nyní 12 dětí plus jedno v domácím vzdělávání. Třetí třídu bychom nenaplnili, bylo by to ekonomicky neúnosné,“ přibližuje Kristýna Brabcová, která za myšlenkou terezínské školy stojí.
Výuka probíhá v duchu pedagogiky, jejíž základy stanovil před více než sto lety rakouský filosof Rudolf Steiner. Zatímco v klasickém školství podle Kristýny Brabcové panuje tendence vše urychlovat, tak waldorfská pedagogika upřednostňuje přirozený vývoj.
„Čeká se, až přijde ten správný čas, kdy děti dokážou přijmout nové znalosti a dovednosti co nejlépe. Pak se v nich ukotví mnohem pevněji a umějí s nabytými informacemi lépe nakládat,“ poukazuje na základní prvek výuky.
Například násobilku budou děti vydupávat
Terezínská škola si také klade za cíl dbát na celostní rozvoj dětí, které by se měly zdokonalovat nejen v oblasti intelektu, ale i emoční a duševní vnímavosti.
„Mám tři děti na běžné základní škole a vidím, že hlavní požadavky se stále týkají rozumových aktivit. Výuka je sice proložená hrami a interaktivními činnostmi, přesto směřuje hlavně na rozvoj myšlení. Proto bude v naší škole více výtvarných činností nebo rukodělných aktivit. Děti budou svět poznávat skrze vlastní tělo, hmat a rytmiku, což zajistí hlubší prožitek,“ říká Brabcová.
Hodina matematiky podle ní může vypadat třeba tak, že děti budou počítat vydupáváním násobilky. „Co se člověk učí pohybem nebo rytmickou činností, to si pamatuje často mnohem lépe, než co se učil pouhým memorováním,“ upozorňuje Patrick Schnelly z Waldorfské iniciativy.
Hravý způsob výuky bude sice zábavný pro děti, radost z hlučnější třídy však nemusejí mít kantoři z ostatních tříd pavilonu, kde Svobodná základní škola sídlí.
„Zkušenost jiných waldorfských škol, které začínaly jako samostatné třídy v běžných školách, byla opravdu taková, že některé učitelky nebyly nadšené. Ale věřím, že to nebude náš případ. Děti navíc nebudou dupat celý den,“ usmívá se Brabcová.
Škola neusiluje o co nejrychlejší pokroky
Zároveň Brabcová upozorňuje, že jiná metodika výuky, kdy se neusiluje o co nejrychlejší pokroky, může mít za následek zdánlivé rozdíly mezi dětmi z waldorfské a běžné školy.
„Na konci první třídy se opravdu může zdát, že děti nesplňují vše co ostatní. Hlavní výstupy jsou ale v 5. a 9. třídě, kde by se děti z waldorfských i běžných škol měly sejít v tom, co je požadováno. A dvacetiletá zkušenost waldorfských škol v Česku ukazuje, že děti mají velmi dobré výsledky při přestupu na střední i vysoké školy,“ říká Brabcová.
Jako důkaz uvádí, že například pražské Waldorfské lyceum bylo nejúspěšnější odbornou střední školou v republice při prvních státních maturitách.
„Děti, které prošly waldorfským školstvím, jsou na svůj věk velmi vyzrálé, naučily se poznat samy sebe a díky tomu i obstát,“ dodává Brabcová.
