Výstavu tvoří přes 140 obrazů a až do 10. března přibližuje autorovu tvorbu z období od 60. let minulého století do roku 2001.
„Jsou tu díla, která vysvětlují Mirvaldův vývoj už od experimentálního počátku v roce 1962, kdy ho ovlivnil výzkum Brownova pohybu. Tehdy vznikly kaňkáže, zmrzláže i minimalizované malby přírody Obora,“ přiblížila kurátorka výstavy Martina Vítková.
„Od roku 1964 pracoval na geometrických kresbách, z nichž se roku 1967 staly obrazy,“ dodala kurátorka.
Prestižní galerie Medy Mládkové se k Mirvaldovi vrátila po třech letech, kdy mu uspořádala velkou retrospektivní výstavu zabírající hned tři patra galerie. Ta nynější obsadila druhé patro a k vidění jsou tu i práce, které vznikly částečně i dílem náhody.
„Pokud má dílo Vladislava Mirvalda nějaké generální téma, tak je to vztah řádu a chaosu,“ vysvětlila Martina Vítková
„V přírodou inspirovaných malbách dospívá k řádu, v geometrických kresbách, v nichž použil deskriptivní geometrii, kterou vystudoval, se skrze řád dostal až k chaosu. A nepotřeboval k tomu žádný počítač, ten měl v hlavě,“ poznamenala kurátorka.
Mirvald patří do slavné trojky lounských malířů, kterou tvořili ještě Zdeněk Sýkora a Kamil Linhart. Narodil se v Záluží u Mostu, většinu života ale prožil v Lounech. Učil tu na gymnáziu výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii.
„Tvořil jen ve volných chvílích a o prázdninách, přesto je jeho dílo rozsáhlé. A také do poslední chvíle proměnlivé a tvůrčí,“ připomněla kurátorka.
