V rámci vězeňského programu Zacházení v bělušické věznici na Mostecku šijí vězni hračky pro děti v mostecké nemocnici nebo v dětských domovech, vyrábějí loutky pro děti ve školkách nebo stáčejí med od včel, které chovají na zahradě v areálu nápravného zařízení.
„Plyšáky jsem začal šít před osmi měsíci. Podle velikosti a složitosti tvaru jich ušiju i deset za den,“ ukazuje pyšně na své výrobky Robert, který si v Bělušicích odpykává doživotní trest za dvě vraždy.
Náplní jeho práce, díky které mu čas v cele utíká rychleji, je i vymýšlení tvarů hraček.
„Některé tvary si vymýšlím úplně sám, jiné dělám třeba podle obrázků, které mi přinese paní pedagožka. Nejsložitější je vymyslet střih ve 3D. Například hračka ve tvaru slona je složená až ze čtyřiceti dílků,“ říká s tím, že další odsouzení jeho návrhy nastříhají a on je pak sešívá dohromady. Plnění hračky výplní je úkolem zase dalších vězňů.
Nedávno Robert spolu s dalšími vězni ušil během jednoho týdne stovku čepiček pro novorozence v mostecké nemocnici.
Před rokem si vězni v Bělušicích vybudovali zahradu
V Bělušicích si vězni dokonce v rámci pracovní terapie vybudovali již před rokem nádhernou odpočinkovou zahradu, která slouží k přijímání návštěv.
Ovšem setkání s rodinou v netradičním prostředí je jen za odměnu a jen pro ty, kteří dodržují přísná pravidla. Na zahradě pomáhá s údržbou čtyřiačtyřicetiletý Tomáš, jenž se do vězení již poněkolikáté dostal kvůli drogám.
„Práce venku je pro mě motivace, je to tvořivá práce a nemusím celou dobu trávit v cele,“ chválí si.
Tomáš se navíc v rámci protidrogové prevence účastní pravidelně přednášek pro studenty, při kterých je varuje před vším, co kvůli drogám zažívá on.
Hodně toho změnily povodně v roce 2002
Pohled na zaměstnávaní vězňů se podle Petra Blažka, ředitele Vazební věznice v Teplicích, změnil po katastrofálních povodních v roce 2002, kdy byla řada vězňů povolána k odstraňování škod. Ještě větší změna pak nastala zhruba před deseti lety, kdy došlo k obratu v zaměstnávání odsouzených.
„V naší věznici jsou i odsouzené ženy, které už kvůli svému věku nebo mentálnímu postižení nemohou normálně pracovat. Naplnit jejich volný čas je velice složité, tak jsme se zapojili do několika projektů,“ říká Blažek.
Z Teplic tak například do zemí třetího světa putovaly obvazy pro malomocné nebo vakcíny, které zakoupila věznice za peníze získané z prodeje ručně šitých panenek.
Vězni z nejmenší věznice v celé republice se věnují v rámci terapie i výtvarnému umění. Jejich výtvory a výrobky se pravidelně účastní i mezinárodních výstav vězeňského umění.
Odsouzení, kteří si odpykávají trest ve věznici v Novém Sedle u Žatce, ve své truhlářské dílně zase vyrábějí dřevěné hračky nebo didaktické pomůcky pro děti a mateřské školy. Vězni ze Všehrd u Chomutova tradičně pomáhají při akcích, jako je Ukliďme Česko.
Zájem o levnou pracovní sílu vězňů je v kraji velkýObrovský zájem o levnou pracovní sílu odsouzených mezi firmami a také samosprávami evidují v poslední době ředitelé věznic na severu Čech. Například ve věznici v Bělušicích u Mostu nyní pracuje 67 procent odsouzených. „Věznice už není nepodnětné území jako dříve. Odsouzení získávají při pobytu za mřížemi základní pracovní návyky, díky kterým pak někteří zůstanou v zaměstnání i po propuštění,“ uvedl při úterním setkání šéfů všech pěti věznic, které sídlí na území Ústeckého kraje, ředitel Vazební věznice Teplice Petr Blažek. Zatímco v roce 2016 bylo ve věznici v Bělušicích u Mostu zaměstnáno 35 procent vězňů, v současnosti už je to téměř dvojnásobek – 67 procent. V rámci areálu pracuje 390 z více než šesti set odsouzených. Za zdmi věznice totiž fungují dva regulérní provozy, výrobna houbiček na mytí nádobí a výroba dámských holicích strojků. Další část vězňů, která splní ty nejpřísnější podmínky, pak pomáhá i při údržbě zeleně v okolních obcích nebo v nedalekých výrobních podnicích. „Jsem za to rád. Při práci venku si vyčistím hlavu. Navíc mám i nějaký režim,“ potvrdil čtyřiačtyřicetiletý Tomáš, který se do Bělušic dostal kvůli drogám. Odsouzení, kteří si odpykávají trest ve věznici v Novém Sedle u Žatce, zase prosluli svými výrobky z vlastní truhlářské dílny, kde pracují v rámci terapie zcela zdarma. Zadavatelé zakázky, což jsou většinou okolní obce a město Žatec, tak platí pouze materiál. „Zájem o práci vězňů je tak velký, že nestíháme pokrývat všechny požadavky. Kdo podle nastavených pravidel může v dílně pracovat, tak tu pracuje,“ řekl ředitel Věznice Nové Sedlo Miroslav Špalek. Špalek také podotkl, že nedávno například vězni vyrobili do kaple Svatých andělů strážných v Čeradicích repliky původních kostelních lavic. Vězně z litoměřické vazební věznice zase bylo možné potkávat při rekonstrukci opevnění pevnosti v Terezíně či na hradě Kalich. |
