Na stěhování sousoší „Dva ženské akty“ muselo muzeum zajistit autojeřáb o...

Na stěhování sousoší „Dva ženské akty“ muselo muzeum zajistit autojeřáb o nosnosti 35 tun, protože umístění sochy neumožnilo se s technikou přiblížit na méně než 20 metrů. | foto: Muzeum Města Ústí nad Labem

Dvoutunový ženský akt z roku 1933 stěhoval do muzea těžkotonážní jeřáb

  • 1
Pracovníci muzea v Ústí nad Labem přesunuli dopoledne pomocí těžkotonážního jeřábu jednu z největších dochovaných plastik severočeského sochaře Hermanna Zettlitzera. Přesouvala se z budovy knihovny do muzejního dvora.

„Jméno duchcovského sochaře Zettlitzera rezonuje hlavně v souvislosti soukromé sbírky umění Adolfa Hitlera. A přitom jeho mimořádná díla nestála jen v obýváku nacistických zločinců. Zdobila a někde dodnes zdobí veřejný prostor v severních Čechách,“ řekl ředitel muzea Václav Houfek.

Z knihovny v ulici Velká Hradební se stěhovalo pískovcové sousoší ženského aktu z roku 1933. Své místo mění už poněkolikáté. Původně si jej u sochaře nechal vyrobit průmyslník Carl Wolfrum, majitel vily, ve které dnes knihovna sídlí.

Dvoutunový kolos sloužil jako součást venkovní kašny před pánským salonem. „K nám se nyní přemísťuje kvůli aktuální rekonstrukci knihovny a také proto, aby byla v budoucnu lépe chráněná před možným poškozením,“ přiblížil Houfek.

Před druhou světovou válkou patřil Zettlitzer k nejvýznamnějším německým sochařům a měl na starosti několik zakázek pro Německou říši. Jeho dílem je například Pomník bojovníků za osvobození Sudet pro krajské město, říšský kancléř Adolf Hitler si od něj zase koupil sochu Veslaře.

„Po válce to Zettlitzerovi zničilo uměleckou kariéru, i když vyšetřování po letech dospělo k závěru, že svými díly nepodporoval nacismus. Mimo rámec oficiálních zakázek vytvořil třeba sochu Potlačená žena. Tou v roce 1942 reflektoval dojem z vyvraždění Lidic,“ přiblížil historik muzea Martin Krsek.