Návštěvník musel ukázat občanský průkaz už na nádraží. Podle ústavní stížnosti nebyl ke kontrole žádný důvod a ze strany policie šlo jen o „psychologickou disciplinaci“ účastníků akce zaměřené na problematiku změny klimatu a využívání fosilních zdrojů energie.
Ústavní soud dal stížnosti zapravdu. Preventivní kontroly nelze obhájit jen skutečností, že o rok dříve účastníci Klimakempu blokovali lom Bílina, a obavou, že se pokusí blokádu zopakovat.
„Do práva pokojně se shromažďovat lze neústavně zasáhnout i prostřednictvím opatření s takzvaným odrazujícím účinkem. Ve stěžovatelově případě takovým opatřením bylo zjišťování jeho totožnosti ze strany policie,“ řekla při odůvodnění soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Policie také musí kontrolovaného člověka vždy poučit o důvodech svého postupu. Nestačí jen odkaz na konkrétní ustanovení zákona o policii.
„Policista je povinen právní důvod svého postupu vztáhnout na konkrétní okolnosti prováděného ztotožnění a náležitě jej vysvětlit, byť to nemusí být obsáhle,“ uvedla Šimáčková.
V kauze došlo podle ústavních soudců k porušení práva pokojně se shromažďovat, práva na ochranu soukromí a informační sebeurčení a také práva na spravedlivý proces.
Ústavní soud zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze i Nejvyššího správního soudu. Pražský soud musí znovu rozhodnout o mužově žalobě na určení nezákonnosti policejní výzvy.
K výroku i odůvodnění nálezu uplatnil odlišné stanovisko soudce David Uhlíř, který se sice ztotožnil s obecnými východisky, ale nikoliv s jejich aplikací na konkrétní případ.
K odůvodnění nálezu uplatnil odlišné stanovisko také soudce Ludvík David, který navrhoval v nálezu více rozvinout tematiku práva na občanskou neposlušnost při ochraně životního prostředí. Při podobných akcích je podle něj „obecně ústavně nežádoucí“ preventivně odrazovat účastníky prostřednictvím jejich ztotožňování.
„Ekologičtí aktivisté to nemají snadné. Určitě, některé jejich projevy vykazují jistou míru zideologizovanosti, ale nepochopení a lhostejnost široké, někdy i právnické veřejnosti, zůstávají až zarážející. Nestačí roztálá Arktida ani plastový ostrov plující v Pacifiku. Nejde však už ‚jen‘ o politiku, ale o v nejvlastnějším smyslu slova existenciální přístup k budoucnosti lidstva,“ napsal David v odlišném stanovisku k nálezu.
