Jste děkanem pedagogické fakulty, klíčové části UJEP. Ta byla před 30 lety, kdy univerzita vznikla, také jednou ze zakládajících fakult. Jaká je historie vysokoškolského vzdělávání učitelů v našem kraji?
Poměrně dlouhá, začala se psát v roce 1954, kdy byla založena Vyšší pedagogická škola. Ta se v roce 1959 změnila na Pedagogický institut a následně v roce 1964 byla založena Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem. Naše fakulta je tedy výrazně starší než samotná univerzita, přesto si s univerzitou její letošní výročí i my moc rádi oslavíme, protože vznik univerzity byl obrovským pozitivním mezníkem i pro samotnou pedagogickou fakultu.
Vy jste na „pajďáku“ studoval. Dá se srovnat studium tehdy a dnes?
Já jsem studoval v letech 1990–1995. Studium v té době bylo nepochybně náročnější. Počítače v té době teprve začínaly, o noteboocích, tabletech, dotykových obrazovkách či špičkových přístrojích jsme si mohli nechat jen zdát. Diplomovou práci jsem psal ještě na psacím stroji přes kopírák. Podpora a možnosti, jaké se dostávají dnešním studentům, jsou opravdu nesrovnatelné. Ale nic to nemění na tom, že tehdy i dnes pro studium potřebujete leb ocelovou a zadek olověný.
Na fakultě jste zůstal i po ukončení studia. Co všechno jste dělal než jste se stal děkanem?
Úplně všechno, co dělat šlo. Začínal jsem jako student, poté jsem na fakultě nastoupil na civilní vojenskou službu, v rámci které jsem mimo jiné stěhoval knihovnu, sekal trávu, natíral ploty, zametal nedopalky... Pak jsem působil jako tajemník katedry chemie, vedoucí katedry chemie, tajemník katedry pedagogiky, proděkan pro vědu a zahraniční vztahy, proděkan pro studium a pedagogické praxe a nyní jako děkan. Snad proto, že jsem na fakultě prošel vším, velmi mnoho pro mě znamená a naše fakulta je vskutku mou srdcovou záležitostí.
Vraťme se o pár let zpátky. Jste znovu maturantem a rozhodujete se, co dál. Byla by vaší volbou znovu pedagogická fakulta?
Jednoznačně ano. Chvíli jsem sice chtěl být strojvedoucím na parní lokomotivě, ale od doby, kdy mi zrušili parní trakci, tedy od svých sedmi let, jsem pak už chtěl být jen a pouze učitelem. A to trvá dodnes. V tomto povolání jsem se dokonale našel a nechtěl bych dělat nic jiného.
V začátcích na škole studovala padesátka budoucích učitelů. Jaký je zájem dnes?
Mnohonásobně větší. Každoročně se na naši fakultu hlásí přes 2 500 studentů. A je potřeba říci, že budoucí učitele vedle naší pedagogické fakulty připravuje i filozofická fakulta, přírodovědecká fakulta a nově i fakulta zdravotnických studií. Zájem o studium učitelství a další pedagogicky zaměřená studia, například andragogika, sociální pedagogika, speciální pedagogika, naštěstí trvá.
V minulosti tu učily persony jako Zoe Hauptová, Dobrava Moldanová, Vladimír Franz… Je zájem stát se pedagogem PF UJEP?
Já si vás dovolím opravit, protože profesor Franz u nás učí stále a profesorka Moldanová je emeritní profesorkou naší fakulty. Myslím, že stále se nám daří získávat pedagogy mezi osobnostmi. Druhá cesta je osobnosti z našich pedagogů vychovat. Je to cesta zdlouhavá, ale vysoce efektivní. Takovéto osobnosti jsou obvykle fakultě věrné a pro svoji fakultu žijí. A to i za podmínek, že platy v regionálním školství již začínají převyšovat platy, které můžeme našim pracovníkům nabídnout my na fakultě. Mohutné navyšování učitelských platů se bohužel vzdělavatelů budoucích učitelů na pedagogických fakultách netýká. Což je fakt, který si veřejnost v podstatě ani neuvědomuje.
Prof. Jiří Škoda (49 let)Děkanem Pedagogické fakulty UJEP je od března 2019. Na Pedagogické fakultě UJEP vystudoval obor biologie - chemie a na škole zůstal i po ukončení studia. Rád vtipkuje, že tady dělal téměř vše – od natěrače plotu přes doktoranda až po děkana. |
Hodně se hovoří o tom, že UJEP musí být spjata s krajem. Zůstávají vaši absolventi v regionu?
Převážně ano. Každý kraj mimo Karlovarský má svoji fakultu připravující budoucí učitele. Pedagogické fakulty mají tedy výrazně regionální charakter. Ale myslím, že to je tak správně. Regionální charakter fakulty umožňuje dobře reagovat na aktuální potřeby regionu.
Kolik je vůbec studentů z kraje na fakultě? Dokážete odhadnout procenta?
Je to něco mezi 70–80 procenty. Máme sice studenty prakticky ze všech krajů republiky, ale výraznější počet je vedle „ústeckých“ ještě studentů z krajů Karlovarského a Středočeského a kupodivu i z Prahy.
Dříve byl učitel ve společnosti vážená osoba, ale prestiž se trochu vytratila. Míním však, že pedagog opět vážnost nabývá i v souvislosti s tím, kdy rodiče poznali, co obnáší domácí výuka. Učitelství je také opět atraktivní díky rostoucím platům, kdy se do školství vrací lidé z privátní sféry. Vidíte to stejně?
Naprosto. Pevně doufám, že zvyšující se prestiž učitelské profese se promítne i do kvality uchazečů o studium na pedagogických fakultách, i do kvality studentů a absolventů těchto fakult. Připravovat kvalitní učitele a další pedagogické pracovníky je hlavním posláním pedagogických fakult.
Děkanem budete ještě další dva roky. Co se vám povedlo a jaké máte s fakultou plány?
Zdaleka největším a řekl bych historickým úspěchem je získání prestižní institucionální akreditace. Naše pedagogická fakulta získala institucionální akreditaci hned ve třech oblastech vzdělávání: učitelství, neučitelská pedagogika, tělesná výchova a sport: kinantropologie. Prakticky všechny studijní programy máme touto institucionální akreditací, která nám byla udělena až do roku 2031, pokryty. Institucionální akreditace se uděluje univerzitám, které dlouhodobě prokazují svoji kvalitu a je u nich záruka dlouhodobého zabezpečení realizace studijních programů. A plány jsou jasné – započali jsme s rekonstrukcí objektu v areálu České mládeže. Výsledkem rekonstrukce by měly být především nové a atraktivní učebny vybavené moderní technikou, laboratoře, didaktické učebny a relaxační prostory.
V poslední době je fakulta terčem kritiky na Facebooku. Za stránkou „PF UJEP Ostošest“ je exposlanec a bývalý pedagog UJEP Holeček. Zveřejnil třeba údajnou krádež nábytku a kritizuje platy a způsob výuky některých pedagogů. O co z vašeho pohledu jde?
Omlouvám se, ale vzhledem k probíhajícímu soudnímu řízení, které je v této souvislosti vedeno, bych se nyní k celé záležitosti nechtěl vyjadřovat.
