Odhaduje se, že početní stav úhořů říčních klesl proti době před několika dekádami až na pouhé jedno procento původního stavu.
„Aby se zvýšilo množství jedinců, kteří se dožijí dospělosti, snaží se rybáři vysazovat již odkrmené úhoře hlavně do stojatých vod a míst, kde jsou například kamenné záhozy, ve kterých mají ryby šanci se schovat, nebo tam, kde mají možnost se zavrtat do bahna,“ uvedl mluvčí Severočeského územního svazu Českého svazu rybářů Jan Skalský.
Početní stavy úhořů decimují dlouhodobě hlavně umělé překážky, jako jsou jezy či zdymadla. Dříve úhoř táhl běžně přes řeku Labe dál do českého vnitrozemí. Dnes je pro něj podle Skalského překážkou už vodní stupeň Geesthacht u německého Hamburku, který není pro ryby zcela prostupný a způsobuje problémy třeba i při tahu lososů, o jejichž návrat do řeky Kamenice v Českém Švýcarsku se rybáři také snaží.
Smrtící pastí jsou pak pro úhoře vodní elektrárny. Dospělí úhoři, kteří kvůli zajištění reprodukce migrují řekami zpět k moři, jim často nedokážou uniknout.
„Největším problémem jsou malé vodní elektrárny. Úhoř jde s proudem a končí většinou na lopatkách turbín. Stavba těla úhořů je přitom taková, že se dostanou přes česla i tam, kam jiná ryba nevpluje,“ upozorňuje Skalský. Kvůli vysoké mortalitě se i proto rybáři vyhýbají vysazování mladých jedinců do tekoucích vod.
V Asii jako afrodiziakum
Úbytek úhořů je dlouhodobý a celoevropský problém. Odkrmené úhoří monté, což je vývojové stadium úhořů o velikosti zhruba 20 centimetrů, které rybáři vypouští do českých vod, pochází většinou z Francie, odkud se distribuuje i do dalších zemí v Evropě. Protože však jeho množství klesá, vztahuje se na něj přísný zákaz vývozu mimo EU.
Monté totiž patří k nejčastěji pašovaným zvířecím kontrabandům. V Asii se považuje za afrodiziakum a tamní lidé jsou ochotni za téměř průhlednou rybu platit astronomické částky. Například v roce 2019 zadrželi i celníci na pražském letišti cizince, kteří ho chtěli do Asie převézt 18 kilogramů.
Vedle úhořů pomáhají severočeští rybáři i s distribucí běžnějších ryb. Plotice, perlín, cejn či cejnek obohatili před pár dny třeba řeku Bílinu na Mostecku. Se zarybňováním zde spolupracují rybáři se společností Orlen Unipetrol. Od roku 2010, kdy spolupráce začala, bylo díky tomu do Bíliny vysazeno již více než 10 tun ryb v celkové hodnotě jednoho milionu korun.
Do řeky Labe u Štětí, kde v lednu po úniku louhu z papíren Mondi uhynuly stovky kilogramů ryb včetně trofejních kusů, stihli zase rybáři ve spolupráci s firmou vypustit 500 kilo kaprů, štik, okounů a amurů.
