Mládě sýčka obecného

Mládě sýčka obecného | foto: Zuzana Holubová

Plováky v sudech i zakryté trubky. Farmáři se snaží chránit ohroženého sýčka

  • 2
Nejen ornitologové, ale také zemědělci z různých míst Česka se snaží chránit kriticky ohroženého sýčka obecného a zabránit tomu, aby dříve nejběžnější sova u nás vyhynula. Společně umísťují budky nebo vyhledávají takzvané technické pasti.

„Sýčka obecného vnímám jako symbol záhuby krajiny. Boj za jeho záchranu jsem si vzal za svůj,“ líčí zemědělec Antonín Štěpanovský z rodinné farmy Radešínek na Litoměřicku. Právě on je jedním z těch, kteří spolupracují s odborníky v rámci programu Zachraňme sýčka.

V současné době se podle odborníků nachází v celé České republice sto párů sýčka obecného. Z volné krajiny prakticky vymizeli a zbylí se přemístili do blízkosti zemědělských podniků.

„Vyskytuje se jen na pár místech. Nejpočetnější populace je v severozápadních Čechách, kde hnízdí 70 procent všech našich sýčků,“ upozornil Martin Šálek z České společnosti ornitologické s tím, že v konkrétně tomto regionu ornitologové spolupracují s desítkami farmářů.

Kriticky ohrožený sýček žije. Vesnici vyměnil za českolipské sídliště

Spočívá to nejen v umísťování hnízdních budek, ale i ve vyhledávání a odstraňování technických pastí, ve kterých mohou opeřenci uváznout a zahynout. Jde třeba o sudy s vodou či napáječky pro dobytek, roury a komíny.

„Sýček je rád prozkoumává a snadno tam uvázne. Úmrtnost v těchto pastech je velký problém, umírá v nich až třetina všech sýčků,“ zmínil Šálek.

Farmáři tak například zakrývají vrchy trubek nebo do sudů dávají plováky.

Na farmě Radešínek jsou dvě hnízdní budky. Letos odtud vylétlo několik mláďat. „Člověk je obezřetnější. Když je období vylétávání mláďat, tak se víc dívám, jestli nejsou někde pod strojem a jestli jim nemohu pomoct. Také jsme nainstalovali na polích berličky, odkud mohou sýčci vyhlížet kořist. Na pozemcích v sousedství budek pěstujeme vhodnější plodiny, ve kterých může sýček snadno lovit,“ popsal Štěpanovský.

Malá rozmanitost v polích je jedním z důvodů vymizení ptáka z krajiny. Chybí remízky, polní cesty, větrolamy či meze. Krajinné prvky představovaly nejen pro sýčka, ale i řadu dalších zvířat přirozené útočiště.

„Jelikož krajinné prvky z krajiny zmizely, sýček se stáhl zejména do okolí lidských sídel. Nehnízdí v přirozených dutinách starých stromů, ale na farmách,“ podotkl Šálek.

23. března 2018

Podle sčítání ornitologů v severozápadních Čechách letos vyvedlo 32 párů sýčků 74 mláďat. Počet sýčků se už několik let drží zhruba na stejné úrovni, a populace je tak velmi křehká.

Ornitologové se nyní zabývají genetikou ptáků. „Jak jsou populace maličké a izolované, tak tam musí docházet k tomu, že se příbuzní jedinci spolu páří,“ řekl Šálek.

Odborníci proto odebírají vzorky peří, vajíček a krve. Páření mezi příbuznými sýčky by mohlo vést k menšímu počtu vajíček či k různým genetickým deformacím mláďat. „Zatím to nevypadá, že tam nějaký efekt příbuzenského křížení je,“ uzavřel ornitolog.

,