"Jestli někdo říká, že nejsou peníze na veřejně prospěšné práce, tak lže. Stát vytvoření takového pracovního místa nestojí téměř nic, finančně i organizačně to zatěžuje zaměstnavatele, tedy obce," zlobí starosta Jiřetína pod Jedlovou a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska Josef Zoser.
To premiérovi Petru Nečasovi napsalo otevřený dopis, ve kterém starostové opět žádají řešení problémů Šluknovska. Jediné, co se za rok od nepokojů v ulicích v regionu změnilo, je větší přítomnost policistů v ulicích. Místo pořádkové jednotky by starostové ale více přivítali stabilní posílení policistů na místních obvodech.
V ulicích je zatím klid, ale podle starostů to nemusí trvat dlouho, protože stát neřeší nezaměstnanost vysokou až 22 procent, která se špatnou sociální situací souvisí. Přitom to tu před necelým rokem ministr Drábek i premiér Nečas slibovali.
"Veřejná služba je jen pomocnou berličkou a podpora zaměstnanosti není motivující," zlobí se Zoser, který se starosty z výběžku zásadně odmítá tvrzení úřadů práce a ministra práce a sociálních věcí, že na veřejně prospěšné práce chybí peníze.
Stát na podpoře veřejné služby ušetří
V obcích totiž veřejně prospěšných míst ubylo, například v Jiřetíně mají jen tři. Přitom podle propočtů starostů jsou počty jasné: když stát pošle na jedno místo 10 tisíc korun, zaměstnaný z nich státu odvede 1 100 korun, obec jako zaměstnavatel 3 400 za sociální a zdravotní pojištění. Do státní kasy tak přiteče zpět 4,5 tisíce korun.
K tomu stát ušetří 1 080 korun za zdravotní pojištění, které nezaměstnaným proplácí, plus dávky v hmotné nouzi. Pokud místo dostane člověk, který je bez práce tři roky, stát ušetří na jeho dávce v hmotné nouzi 3 400 korun.
"Stát tak vytvoření místa stojí 1 020 korun. Ve chvíli, kdy ho dostane člověk, který je bez práce půl roku a dávky má 6 500 tisíce, tak už stát na takovém místě 2 080 korun vydělává. Tak v čem je zakopaný pes," ptá se Zoser.
Ministr Drábek potvrdil, že tabulky s výpočty starostů viděl. Podle něj jsou ale špatné, státu se zmíněné peníze nevrátí. "To je odvod jako za každého zaměstnance do sociálního a zdravotního systému. Ti lidé mají nárok na nemocenskou, důchod, zdravotní služby. Do státního rozpočtu se nic nevrací."
Ministr Drábek potvrdil, že argumenty starostů slyšel již několikrát, ale vysvětlit jim prý, v čem se mýlí, se mu evidentně nepodařilo. "Je velmi jednoduché ukázat, že něco přináší mnohem více peněz. Kdybychom to takhle uměli, tak máme perpetuum mobile a nekonečný státní rozpočet," uvedl.
Systém sociální podpory je podle starostů demotivující
Tato slova starosty překvapila. Je totiž jedno, do jaké kolonky peníze přijdou, stále je to příjem do státního systému. "My jsme naši tabulku probírali s ředitelem krajského úřadu práce i Agenturou pro sociální začleňování. Proti výpočtu nic neměli. Ať tedy řeknou, co je špatně, nebo ať nemlží," míní Zoser.
Podle starostů je celý systém podpor pro nezaměstnané demotivující. Po skončení veřejně prospěšné práce totiž lidé dva nebo tři měsíce nemají nárok na žádnou podporu. "To je také průšvih, trestáme lidi, že šli pracovat, to by se mělo změnit," vysvětlil Zoser.
Šluknovsko netrápí jen nezaměstnanost. Od loňské návštěvy premiéra i přes sliby nebyl třeba změněn zákon o odpadech, který by zpřísnil tresty za rozkrádání obecního majetku nebo nevznikla (také slíbená) pozice odpovědného koordinátora, který by pomáhal potíže nepokojného regionu řešit na úrovni obcí i státu.
"Dennodenně řešíme věci, které místním lidem zásadně ztrpčují život. Potřebujeme pomoc tam, kde pravomoci obcí už nestačí, ale máme pocit, že naše oprávněné připomínky a podněty se nedostávají dál do vyšších kruhů," uvádí varnsdorfský starosta Martin Louka důvody, proč starostové zvolili otevřený dopis premiérovi.
