Proti rekordnímu roku 2012 s 22 sokolími mláďaty a 16 čápy jsou letošní čísla hlavně u sokolů téměř poloviční. „Z každého mláděte ale máme velkou radost a letošní výsledky považujeme za dobré. U sokolů je každý rok jiný,“ říká Benda.
Navíc poukazuje na to, že počet malých sokolů mohl být lepší, nebýt požáru u Dolského mlýna, kvůli kterému přišla o život celkem tři mláďata - dvě vyskočila z hnízda a uhynula, to poslední nakonec sežral výr velký.
„Tak to v přírodě chodí. Letos se výrům dařilo a naopak sokoli musí být ostražití a šikovní,“ podotkl Benda. Sokoli ale žijí 20 let, takže když se jim podaří dožít dospělosti, tak podle Bendy i takovýto propad doženou.
V národním parku tak byly ze šesti hnízdících párů úspěšné jen dva s pěti mláďaty. Většina mláďat je letos z Labských pískovců, tam se jich vylíhlo osm.
Kolik je hnízd čápů černých, ornitologové nevědí
„U sokolů nelze koukat na jednu sezonu. Z nuly na začátku projektu návratu sokolů jsme se dostali minimálně přes 10 párů a kolegové v Sasku mají dalších 20. Populace je tu velmi pěkná,“ hodnotí Benda.
V případě čápů černých pak zmiňuje, že možná vyvedli i více mladých, než kolik ochránci přírody napočítali. Ne všechna jejich hnízda se totiž podařilo objevit. Může za to rok 2013, kdy jarní dlouhotrvající deště nepřežilo ani jedno mládě.
„Po této zkušenosti čápi svá původní hnízda opustili a udělali si nová. A přestože je to velká stavba, najít je, to je velká náhoda. Jsou vidět třeba jen z jediného místa, můžete pod ním i stát a neuvidíte ho,“ líčí Benda.
V parku podle něj určitě jsou další čtyři hnízda, jen se je v členitém terénu ještě nepovedlo objevit. „Může to trvat i pár let,“ dodal ředitel.
