Jak se zrodil nápad otevřít si právě muzeum čertů?
Vymyslel jsem ho před deseti lety, když jsem neměl práci. Jako řezbář jsem s manželkou už dlouho vyráběl různé čerty. Měl jsem jich vyřezaných několik a muzeum čertů tenkrát v Čechách nikde nebylo, tak mi to přišlo jako dobrý nápad.
A jak se čerti dostali do Úštěku?
Sháněl jsem nějaké sklepení a tady mi vyšli vstříc. Jsou tu krásné vytesané gotické sklepy. Je to jedno z nejkrásnějších sklepení, které jsem kdy viděl. Navíc jsem dostal do pronájmu i Pikartskou věž.
Úštěk je městečko, kam jezdí lidé na proslulé jarmarky. Ale co zbytek roku? Jaký byl rozjezd muzea, našli si turisté rychle cestu i k vám?
Začátky byly hodně těžké. Dva roky trvalo, než se muzeum zavedlo. Pak jsem zase měl problém s panem farářem, protože jsem vystavoval velkou sochu čerta s nahým přirozením. Zpráva se dostala i do novin a televize. Pak ale přijela Toulavá kamera, lidé se o mně dozvěděli a začali chodit. Dnes už mám takovou návštěvnost, že jsem si mohl dovolit rozjet i další projekty. Jsem asi jeden z mála lidí v Čechách, kterého něco takového uživí. Zámky jsou většinou dotované, já se musím uživit sám, ale jde to.
Nemají návštěvníci, zejména děti, z pekelných prohlídek strach?
Mám rád, když jsou prohlídky humorné a když lidé odcházejí s tím, že se pobavili. Myslím si, že se u nás nikdo nenudí. Na zámcích někdy zažijete hodinu nudy a jste rádi, když už jste venku. Já se naopak snažím, aby tu byla sranda a bavily se i děti. U nás se nebojí. Dítě je velmi křehké a můžete ho vystrašit velmi lehce. To my ale nechceme. Naším úkolem naopak je, abychom jim dodali odvahu a sílu strach překonávat. Na děti se snažíme být hodní.
Co všechno obnáší připravit takovou zábavnou prohlídku a kolik času vám to zabere?
Provázet jsem se učil dva roky. Vymýšlel jsem vtipy a zkoušel jsem, jak zaberou. Vtipů musíte mít hodně a navíc je musíte dobře rozložit. Potřebujete vtipy pro chytré lidi, ale i pro ty, kteří zas tolik chytří nejsou. Je důležité, aby se pobavili úplně všichni. Spousta lidí třeba nechápe cimrmanovský humor. Čím je v provázené skupině víc lidí, tím je větší legrace. Mám rád návštěvníky, se kterými se dobře komunikuje.
V muzeu vystavujete „peklém“, co to je?
Chomutovský amatérský řezbář Josef Fiala, který vyráběl betlémy, mi udělal čertovský „peklém“. Je tam Lucifer a figurky čertů, které se hýbou – mučí hříšníky a hrají karty. Divácky je to velice vděčná atrakce.
Provázíte sám, nebo máte nějaké čertovské spolupracovníky?
Průvodkyně mám vždy jen v sezoně. Hodně mi také pomáhají študáci na brigádách. Přes zimu je muzeum zavřené, otevíráme pouze okolo Mikuláše. To k nám vždy přijede 30 až 40 zájezdů. Řada z nich se objednává už teď na jaře.
Pořádáte v muzeu i nějaké jiné akce než prohlídky?
V létě sem tam uděláme i živé čerty. Spolupracuji na nich s učitelkami z Jílového a s divadlem HRAjeto z Nového Boru.
Když se vrátíme v čase, co jste dělal, než jste začal s muzeem?
Deset let jsem dělal kastelána na Jezeří. Byl to jeden ze zámků, který byl určený k likvidaci, ale nám se ho podařilo zachránit. Dalších deset let jsem kastelánoval na Červeném Hrádku u Jirkova. To byla těžká práce, protože předtím tam byla léčebna dlouhodobě nemocných a lidé se mu vyhýbali. Za deset let se nám ale podařilo vrátit tam život. Pak ale přišla neshoda s úřadem a já odešel. To byla těžká doba. Bylo mi padesát a nevěděl jsem, co budu dělat. Když někam přijdete a řeknete, že jste dobrý kastelán, tak vás také hned nevezmou.
Takže vás zachránilo, že jste už tehdy rád pracoval se dřevem a měl jste vyřezané ty čerty.
Jsem řezbář samouk. Musel jsem se to sám naučit. Měl jsem to složitější, protože jsem „buržoazního“ původu. Děda byl zavřený, táta musel k černým baronům a my děti jsme nesměly studovat. Vystudoval až nejmladší bratr, když táta drsně poznal, s kým má tu čest, a přestal se raději proti režimu angažovat.
Zmínil jste, že kromě čertovského muzea máte ještě další aktivity. Které to jsou?
V Kadani jsem založil muzeum čarodějnic, kde pracuje manželka Věra. A teď jsem si na sebe ušil ještě další bič. Dostal jsem do pronájmu jedno křídlo zámku v Doksech. Tam chci vybudovat labyrint strašidelných pohádek. Otevřen by měl být od června.
