Loni v ústeckých Předlicích natáčela Keira Knightley. Čtvrť nechvalně proslulá ruinami vybydlených domů se zamlouvala americkým filmařům jako kulisy pro drama The Aftermath, jehož děj se odehrává v poválečném rozbombardovaném Hamburku.
Zanedlouho půjde do kin film Úsměvy smutných mužů, který se loni točil v Petrohradě na Lounsku či v Ústí nad Labem. A teď právě v krajském městě probíhá natáčení druhé řady seriálu Rapl.
To je jen pár příkladů filmařských „zajížděk“ do kraje z posledních měsíců. Brzy se přidají i další štáby. Třeba jeden z Anglie.
Vypadá to, že zájem filmařů o Ústecký kraj je v poslední době skutečně velký. Je to tak?
Je obrovský. Ty lokace jsou neokoukané. Poslední roky také vládne trend natáčet v reálném prostředí, ne v ateliérech, a my máme obrovskou výhodu, že jsme pouhou hodinu od Prahy, což štábům maximálně vyhovuje. Mnohdy je například potřeba, aby herci mohli být večer zpátky v Praze v divadle, což od nás není problém.
Jaká natáčení právě teď probíhají a co se chystá v budoucnu?
Aktuálně u nás natáčí Česká televize pokračování seriálu Rapl. Je to asi zatím největší projekt, na kterém se naše filmová kancelář podílí. V tuto chvíli je to i jediné probíhající natáčení, na kterém spolupracujeme. Ale je spousta práce na ostatních projektech, které jsou v postprodukci. Spolupracujeme i na přípravách s uvedením premiéry a podobně. A chystají se další natáčení. Česká televize hodlá v kraji natáčet další seriál. Zatím k tomu ale nemohu říct víc. Také teď dáváme tipy na lokace pro celovečerní film. A pak jsou tu zahraniční produkce. Angličané sháněli kvůli filmu vhodná divadla po celém Česku a líbí se jim ta v Teplicích a Ústí. Jeden zdejší rodák, který nyní žije v Austrálii, chce v Ústí točit thriller. Prakticky všechno by se mělo točit v létě, což by znamenalo, že by tu byl velký filmařský frmol. Ale u některých těch projektů je ještě brzy říkat, že je to jisté.
Přesto se zkusím zeptat – míří k nám opět nějaká velká hvězda typu Keiry Knightley?
To nevím (úsměv). Myslím, že obsazení ještě možná neznají ani ti filmaři. Mimochodem, když už jste zmínila tu Keiru, to byla také velká akce doprovázená přísným embargem. O tom natáčení tehdy vědělo jen pár lidí. A skutečně se nám to podařilo utajit a informovat až zpětně.
Máte s touhle slavnou herečkou fotku na památku?
Nemám (smích). Nechce se mi ty herce obtěžovat během práce a celkově na tohle moc nejsem.
Řekněte, jak se stane, že si anglický štáb vybere zrovna divadla v našem kraji?
Když zahraniční filmaři přicházejí do republiky, oslovují například Czech Film Commission, která je takovou naší „matkou“, a ta pak dává vědět do filmových kanceláří, co kdo shání. Nebo nás takto mohou oslovit servisní produkce, které se zahraničními filmovými štáby spolupracují. V případě tohoto zájmu z Anglie přišlo oslovení přes Czech Film Commission.
Divadla jako v případě Angličanů jsou asi požadavek z kategorie běžných či normálních, předpokládám ale, že se tu a tam objeví i netradiční požadavek...
To určitě. Říkám, že si často připadám jako detektiv, jak pořád pátrám. Dorazí třeba prosba ve stylu – potřebovali bychom komín, aby vypadal tak a tak a kolem bylo to a to. A my se ho pokusíme najít. Někdy se stačí podívat do databáze, někdy je třeba vyrazit do terénu a pátrat tam. Co je skvělé, v poslední době nám lidé začali sami posílat tipy na místa, která by se mohla hodit pro filmování. Jinak nerada bych zamluvila jednu velkou novinku, co chystáme.
Ano?
Naše ústecká filmová kancelář se stala partnerem Ceny Pavla Kouteckého, festivalu dokumentární tvorby. Přesouvá se k nám z Prahy. Myslím, že to je skvělé. Letošní ročník tak už bude v květnu tady a pod jiným názvem. Ten ale ještě neprozradím.
