Uspořádali proto několik online setkání s odborníky z nejrůznějších oborů a nakonec prezentovali i tipy a nápady, jak v době krize postupovat. „Chtěli jsme dát podnikatelům vědět, že v tom nejsou sami, že táhneme za jeden provaz,“ říká Lubomír Pech.
Jak dopadla diskuse na téma dopady nynější nákazy COVID-19 na podnikání. K čemu jste došli?
Protože se zabýváme i strategickým a krizovým řízením firem, chtěli jsme ostatním poradit, jak krizi řešit. Napadlo nás pozvat profesionály z různých oborů, kde specialista marketingu umí základními tipy pomoci někomu, kdo se reklamou nikdy nezabýval, a účetní zase pomůže třeba marketérovi, jak si poradit s daňovými či jinými úlevami, které pro něj stát chystá. Z jednotlivých setkání jsme ale došli k závěru, že větší či menší dopad má krize na všechny typy podnikání.
Tak na koho podle vás dopadá situace nejvíce?
Na podnikatele, kterým stát znemožnil jejich fungování. Čili například na ty, kteří jsou zapojeni do cestovního ruchu. Mohou to být hotely, penziony, cestovní kanceláře, služby v pohostinství nebo obecně služby, které vyžadují fyzickou přítomnost zákazníka, třeba kadeřnické a kosmetické salony.
Tato doba ale bude mít dopad téměř na všechny obory, protože se bude měnit chování zákazníků, kteří budou šetřit. V konečném důsledku se může stát, že pokud si zákazníci nebudou chtít kupovat nová auta, automobilky nebudou potřebovat subdodavatele, výrobce klimatizací, sedaček a dalších. Tyto firmy přijdou o zakázky, nebudou potřebovat zaměstnance a ti zase nebudou kupovat nová auta. Právě zaměstnanci ve výrobních firmách tvoří střední vrstvu, která má výrazné spotřebitelské chování. A to nemluvíme o dalších firmách na automobilový průmysl návazných. Od stavebních, opravárenských a úklidových přes dodavatele kancelářských potřeb, softwaru a elektroniky až po dodavatele strojů či logistické firmy.
Co byste tedy doporučil malým, středním a velkým firmám?
Stejný návod pro všechny nemůže nikdy fungovat. Musíte se zamyslet nad tím, kdo je vaším zákazníkem, v jakém oboru působíte, jak velkou jste firmou, jaká je vaše přidaná hodnota, čím se odlišujete od konkurence, a nad dalšími faktory. Podle toho budete řešit úplně jiné problémy a výzvy. Pro menší podnikatele může fungovat například využití online prodeje nebo předplácení svých služeb pomocí voucherů. Naopak větším firmám zase pomůže krizové řízení podniku včetně řízení ekonomického i personálního či rozvoj zahraničního obchodu. Důležitým faktorem je to, jakým stylem jsou firmy řízeny a vedeny. Zda u nich převažuje neustálá honba za obraty a zisky, bez ohledu na cokoliv jiného – na interní firemní kulturu, rozvoj zaměstnanců, zda mají na vedoucích pozicích lídry nebo jen manažery, či zda jejich zaměstnanci vykonávají svou práci jen pro peníze bez ohledu na její smysl. Když firemní kulturu, lídry a smysl práce máte, jsou lidé ochotní velmi dlouho táhnout za jeden provaz, a když se firmě nedaří, často přichází s velmi neobvyklými řešeními, díky kterým může firma přežít. To se nikdy neodehrává ve firmách, kde lidé pracují jen pro peníze.
Které firmy budou mít podle vás po krizi největší problémy? Budou to výrobci zboží určeného na vývoz do západní Evropy? A není to pro ně i šance na restrukturalizaci?
Bude záležet na tom, jak dlouho bude krize trvat a která odvětví budou zasažena nejvíce. Pokud to průmysl, z velké části automobilový, ustojí, pak bych neměl obavy ze zásadních dopadů. Pokud ne, může to dopadnout velmi špatně – ekonomikou státu počínaje, nezaměstnaností konče. Druhá část vaší otázky je velmi zajímavá. I když se pohybujeme v krizové době, ze všech krizí v minulosti vyšli úspěšně jen ti, kteří zrovna v době krize vytrvali a pracovali o to více. Vždy vznikli budoucí milionáři či miliardáři. Ať už to byl v 70. letech Donald Trump, který investoval a rekonstruoval nemovitosti v době, kdy všichni developeři z New Yorku utíkali, nebo třeba Jack Ma a jeho Alibaba, který vyrostl v době viru SARS v začátcích nového století. Krizová situace vás totiž vždy donutí přemýšlet jinak, vymýšlet nové možnosti a celkově měnit uvažování o podnikání.
Je něco, co doporučujete živnostníkům a firmám bez rozdílu odvětví, ve kterém podnikají?
Firmám může nejvíce pomoci otevřené myšlení a uvažování ve smyslu „out-of-the-box“. Nejdůležitější roli bude hrát lídr dané organizace. A je jedno, zda to bude u velké firmy její generální ředitel, nebo u malého živnostníka on sám. Bude to přesně o krásném českém hesle „ryba smrdí od hlavy“, protože největší brzdou a zároveň motorem firem je vždy nejvyšší vedení či samotný majitel. Ti určují směr a přijímají strategická rozhodnutí, která dokážou firmě zásadně pomoci nebo přitížit. Ti, kteří budou chtít v podnikání pokračovat a neumí nebo nechtějí vybočit ze zajetých kolejí, se budou muset spolehnout na setrvačnost svého oboru a jejich možnosti budou značně omezené. Ti s otevřenějším uvažováním naopak budou přicházet na nové možnosti a své konkurenci mohou utéct o větší kus než kdy dříve. Dám vám příklad z aktuálně nejzranitelnějšího oboru – kadeřnictví. Většina kadeřnic zůstává doma a čeká, co se bude dít. Zato ty s otevřeným uvažováním už tvoří online kurzy s tím, jak se správně učesat nebo ostříhat, a mohou tím oslovit i takové zákaznice, které by se k nim za jiných okolností vůbec nedostaly – třeba z druhého konce republiky.
Jak vysokou odhadujete nezaměstnanost v květnu 2020?
V květnu tohoto roku se toho dle mého názoru v nezaměstnanosti tolik nezmění. Pravděpodobně se jejímu nárůstu nevyhneme, ale mnohem podstatnější bude až konec roku a rok příští. Odhadovat něco teď je věštění z křišťálové koule, protože nevíme, jak dlouho bude epidemie trvat. V tuto chvíli je spíše mým přáním, aby se naplnily některé prognózy, které říkají, že s příchodem teplejšího počasí a slunečního svitu bude epidemie pomalu slábnout až úplně zmizí. Ale opakuji, jde pouze o přání a stejně tak bych si přál, aby lidé dodržovali nařízení, která mají zabránit zbytečnému šíření.
Vaše firma prezentovala tipy a nápady, jak v krizi řešit problémy v podnikání. Jak vypadají?
Vypracovali jsme 9 tipů, jak řešit problémy v podnikání v této těžké situaci. Pět jich je určených pro zvýšení obratů a čtyři pro snížení nákladů. Do zvyšování obratů jsme zařadili vouchery a předplacení služeb, přechod na online prodej, transformaci podnikání či výroby, státní podporu či financování bankami a rozvoj zahraničního obchodu. Do snižování nákladů zase snížení provozních nákladů včetně možnosti investice do úsporných opatření, daňovou optimalizaci, krizové řízení a strategický nákup - rozvoj dodavatelů. Všechny tyto tipy jsme na setkáních rozebírali a sdíleli veřejně, pracujeme ale také na rozšířené části jako školení pro firmy. Navíc tyto tipy nyní bude používat i Evropská asociace finančního plánování, s kterou sdílíme tyto informace.
