Převis je 33 metrů dlouhý a 19 metrů hluboký. Jeho rozloha je zhruba 400 metrů čtverečních a vešlo by se pod něj několik stovek lidí.
Fotogalerie |
„Je ojedinělý svou velikostí i tím, že dříve pod ním byl vestavěný dům. Dnes už tady není, ale pozůstatky po něm jsou stále patrné,“ říká historička Natalie Belisová, jež s partou dalších nadšenců Kůlnu na jaře vyklízela.
„Při práci na archeologicky zajímavém místě jsme museli být velmi opatrní,“ vysvětluje historička. Pod převisem našla zbytky valounové dlažby, střepy nádob z 16. a 17. století i raně barokní kachle.
„Dům byl do převisu vestavěný nejpozději v 16. století. Kromě stop po uchycení konstrukcí a vysekané části portálu jej připomínají i letopočty 1558 a 1564 vyryté do skalní stěny,“ poznamenává Belisová.
Dům byl podle ní ještě starší. Dohledala totiž, že už v roce 1558 ho koupil jakýsi Mathes Kreibich a v rukách jeho rodiny zůstal až do 18. století. V dalších stoletích ale zchátral a pak sloužil jen jako skladiště.
Pozemek si pronajala obec
Pozemek, na němž se převis nachází, má pronajatý od soukromníka za jednu korunu ročně obec Jetřichovice.
„Podmínkou toho, abychom místo mohli zpřístupnit, bylo, že prostor pod převisem vyklidíme. Odvezli jsme nejrůznější haraburdí ve čtyřech kontejnerech,“ podotýká starosta Jetřichovic Marek Kny.
Ve spolupráci s Klubem českých turistů obec zařídila, že k převisu vede modrou barvou značená turistická trasa.
Místo je osazené dvěma informačními tabulemi a lavičkami. Náklady na jeho zpřístupnění byly v řádu několika desítek tisíc korun.
I když Kůlna dříve sloužila jako místo k bydlení, dnes si ji lidé mohou jen prohlížet. To proto, aby unikátnost místa neporušili. „Pod převisem je zakázáno stanovat, přespávat nebo rozdělávat ohně,“ upozorňuje Kny.
