Proč jste se rozhodli zámek koupit? Co bylo tím hlavním impulzem?
Prvním důvodem bylo zachování kulturní památky, která je dominantou města, ať je v jakémkoliv stavu. Za druhé vlastníme kolem celého objektu zámeckou zahradu, kde pořádáme městské slavnosti a jiné kulturní akce, takže koupí dochází ke scelení pod jednoho vlastníka. A třetím důvodem je to, že to zapadá do naší strategie, kdy postupně opravujeme všechny městské domy na Mírovém náměstí. V neposlední řadě máme naplánovanou velkou rekonstrukci tohoto náměstí, což bude největší investice v Postoloprtech od středověku. Tam se pohybujeme v částce 80 až 100 milionů korun. Dovolím si tvrdit, že takových 90 procent občanů chtělo zámek vlastnit.
 |
Z čeho vycházíte, ptali jste se jich?
Lidé to dali najevo v anketách, sledoval jsem diskuse na sociálních sítích. Veřejnost si může zámek prohlédnout při komentované prohlídce, kterou plánujeme na 7. listopadu.
Byl jste vy osobně od začátku přesvědčen, že má město zámek koupit?
Když na to koukám jako ekonom, tak v tom vidím ty stamilionové investice. Když se ale koukám očima občana, tak si říkám, že to je památka, která musí zůstat zachována. Takže převážila myšlenka, že musíme tuto památku zachránit i za cenu toho, že ji budeme opravovat třeba několik desítek let. Možná si nyní lidé představují, že za pět deset let tu bude stát krásně opravený zámek, kam budou chodit na exkurze a bude tam dobový nábytek, ale tak to není. To pětitisícové město s provozním rozpočtem necelých 70 milionů korun nemůže nikdy ekonomicky zvládnout. Realita je taková, že celá rekonstrukce může trvat několik desítek let, a je potřeba s tím počítat.
Zámek v Postoloprtech
|
Za zámek město zaplatilo 13,2 milionu korun. Zkoušeli jste vyjednat nižší cenu?
Byl bych špatný hospodář, kdybych o ceně nesmlouval. Snažili jsme se ji snížit, víme, že předchozí majitel kupoval zámek za mnohem nižší částku. Nicméně na snížení nepřistoupil. Nechali jsme si ale udělat znalecký posudek, který cenu potvrdil. Ale když zámek člověk vidí na vlastní oči, tak tomu moc nevěří, že to tu cenu má. Znalec konstatoval, že opotřebovanost celého objektu je 82 procent. Ze statického hlediska je ale prý budova v dobrém stavu.
Co bude nyní následovat?
Každý, kdo má dům nebo jinou nemovitost, tak ví, že se musí začít od střechy. Střecha se musí dát do naprostého pořádku, aby do objektu nezatékalo a dál nechátral. V příštím roce bych chtěl, abychom měli hotovou projektovou dokumentaci a v roce 2023 se pustili do oprav. Je nepochybné, že jenom u střechy budou náklady v řádu desítek milionů korun. Ještě před tím ale musíme odstranit nebezpečí – padající okenice, omítku, okapy, střešní tašky.
Kolik bude stát kompletní rekonstrukce?
Konkrétní částka se bude odvíjet podle toho, jakým způsobem bude zámek v budoucnu využit. Například v případě rekonstrukce na byty se podle hrubého odhadu může jednat o částku kolem 300 milionů korun. Jakékoliv další využití, ať už komerční, nebo kulturní, náklady rapidně zvyšuje. Nebudu přehánět, když řeknu, že částka se může pohybovat od 300 do 600 milionů korun. Bude to velká ekonomická zátěž pro město. Nikdo si ale nemůže představovat, že začneme hned opravovat za stamiliony, to by byla krachová záležitost. Na opravy musí jít jen ty prostředky, které si město našetří. Pokud si nenašetří, tak opravíme to nejnutnější a budeme čekat, až bude příznivější dotační politika.
Z jakých zdrojů chcete opravy financovat?
Předpokládám, že opravu střechy zvládneme ufinancovat z prostředků, které máme v rezervním fondu. Případně můžeme přistoupit k čerpání z úvěrového rámce, který máme sjednaný. V budoucnu uvidíme, jestli budeme mít možnost čerpat nějaké dotace. V současné době totiž nejsou žádné evropské dotace do tohoto typu památek. Nabízí se možnost norských fondů, ale dostat se do nich bude náročné.
Máte konkrétní plán budoucího využití zámku?
Představu máme, ale je to stále otevřené. S definitivní platností nám budoucí využití potvrdí až studie proveditelnosti, kterou bychom chtěli nechat zpracovat v příštím roce. Možnosti využití jsou bytové účely, bytové prostory pro seniory, byty s pečovatelskou službou. Dále by zde mohly být prostory pro naše organizace – kulturní zařízení, knihovnu, pro zájmové kroužky, základní a uměleckou školu. Nabízí se i komerční využití, například nějakého restauračního typu. Část by mohl využívat i městský úřad. Rozhodující budou finance.
Zámek v Postoloprtech býval v minulosti honosným šlechtickým sídlem. Co se vám honí hlavou dnes, když vidíte, v jakém je stavu?
Zámek byl dokončen v roce 1790 a pro Schwarzenbergy to bylo sídlo, kam jezdili na radovánky, protože tady byly bohaté polnosti a lesy. A dále ho využívali i k diplomatickým účelům. Bohužel význam ale ztratil a teď je to smutný pohled. Dodal bych, že zásadní podíl na současném stavu nese stát. Když už ho ve 40. letech převzal do svého majetku, tak se měl postarat, aby bylo jeho další využití takové, aby nechátral. Dostal se pak do soukromých rukou a dopadl, jak vidíme. Stát zámek nikdy městu nenabídl, přitom město je zárukou dobrého obchodního partnera.
V minulosti byl zámek cílem vandalů a zlodějů. Jak ho chcete zabezpečit před nezvanými hosty?
Prvním krokem bude jednak zabezpečení spočívající v odstranění havarijních částí objektu. Během prohlídky bezprostředně po převzetí klíčů od zástupců bývalého majitele jsme narazili na vybouraný otvor do zámku. Během krátké doby došlo k dalším krádežím střešní krytiny, takže dojde k totálnímu zabezpečení, aby se tam nikdo nemohl dostat. Zintenzivníme hlídky městské policie a uvažujeme o instalaci bezpečnostních kamer.
