„Uživatelé si pro drogu jezdili k obžalovanému domů do Staňkovic od května do září loňského roku. Poskytl jim desítky gramů pervitinu za finanční hotovost nebo za protislužbu,“ uvedl žalobce Radim Dragoun u Okresního soudu v Lounech, kde se kauza projednává.
Někteří svědci, kteří přišli ve středu k soudu, ale jako by ztratili paměť. „Obžalovaného znám z melouchů, nikdy mi ale nic nenabízel. O pervitinu nic nevím,“ vypověděl jeden ze svědků, který si říká Stoupa.
Soudkyně mu ale připomněla jeho dřívější výpovědi do policejního protokolu, kdy uvedl, že od Dědka měl pervitin za práci. Státní zástupce mu navíc přečetl výpověď obžalovaného, který prohlásil, že ho Stoupa často kvůli pervitinu „otravoval“ a jednou si od něj výměnou za „psaníčko“ vzal fotoaparát.
Další svědek, který některé uživatele pervitinu k Dědkovi vozil, pobavil soudní síň tvrzením, že drogu nachází běžně na ulici. „Kouřím marihuanu, ale jiné drogy neberu. Vím, že její držení je trestné a asi desetkrát jsem ji našel na ulici. Naposledy v parku v Žatci, bylo to kolem jednoho gramu. Neodevzdal jsem ji, ale vykouřil,“ prohlásil.
Nevěděl jsem, že to je trestné, hájí se obžalovaný
Jiný svědek dostal od Dědka pervitin za to, že mu opravil vozidlo. „Připravoval jsem mu auto na technickou. Někdy mi zaplatil hotově, ale asi dvakrát mi nabídl psaníčko pervitinu, vzal jsem si ho,“ uvedl před soudem.
Obžalovaný se hájí tím, že nevěděl, že je směna drogy za službu a věci trestním činem.
„Z počátku jsem to dával dvěma, třem lidem, ale mezi feťáky se to brzy rozkřiklo a nosili mi pak domů různé věci. Fungoval jsem jako bazar, navíc sbírám starožitnosti. Pak jich ale chodilo stále víc, tak jsem jim pervitin dával zadarmo,“ vypověděl obžalovaný.
Sám drogu nevyráběl, ale kupoval si ji v Žatci. Podle svých slov drogu bral, protože mu pomáhala potlačit bolesti zad. Soudní líčení bude pokračovat v březnu výslechem dalších svědků.
