Štoly v minulosti sloužily jako odvodňovací, odvlhčovací a odvětrávací systém sklepních prostor zámku, kaple a přilehlých budov. A také jako dopravní cesta vody čerpané z řeky Ohře do vodárenské věže. Většina z nich vznikla už v období baroka, některé jsou ale i mladší.
„Většina z více než dvou stovek metrů štol je dnes nefunkční. V polovině 20. století se začal systém považovat za nepotřebný, část byla úmyslně zasypána, zbytek přestal být udržován,“ přibližuje kastelánka zámku Michaela Prokopová.
Štoly se tak postupně začaly zanášet a propadat, byly zaplněny sedimentem a sutí a na mnoha místech i zavaleny nevhodnými novodobými zásahy. Docházelo ke vzniku kaveren a k divoké migraci vody, která už nemohla kontrolovaně procházet zasypaným systémem.
„Nefunkčnost systému pak výrazně přispívala k podmáčení a zasolování historických konstrukcí samotné budovy zámku,“ vysvětluje kastelánka.
V loňském roce proto začala odborná firma s čištěním a odstraňováním nánosů. „Zatím se vytěžilo několik desítek tun sedimentu tvořeného převážně zeminou, pískem či drobnými kamínky. Všechno se to musí vynosit ručně v kbelících a ještě prosít. Je možné, že se v suti najdou nějaké úlomky nebo zbytky původního historického zdiva, které se snažíme zachovat,“ popisuje kastelánka náročnost prací.
Práce na sanaci podzemních štol by měly pokračovat i letos a v dalších letech. „Systém je opravdu velmi rozsáhlý a jeho celková obnova bude trvat ještě několik let. Zatím nemáme přidělené finanční prostředky, ale pokud jich budeme mít dost, práce určitě budou pokračovat i letos,“ uvedla Prokopová s tím, že vše by mohlo být hotovo zhruba do pěti let.
„A třeba se časem podaří i některou z částí štol zpřístupnit veřejnosti,“ věří kastelánka.