Návštěvníci se do skleníků nemohou z bezpečnostních důvodů podívat již několik let. Plánovaná rekonstrukce počítá nejen s opravami skleníků, ale i dalších budov, které na ně navazují.
„Máme připravený projekt na celkovou rekonstrukci. Chtěli bychom, aby skleníky byly přístupné veřejnosti,“ podotkla kastelánka libochovického zámku Michaela Prokopová.
„Projekt řeší nejen kompletní opravy skleníků, ale i vybudování nového sociálního zázemí pro návštěvníky a zaměstnance nebo malou kavárnu,“ dodala.
Ve vnitřních prostorách skleníků by měla vzniknout nová expozice rostlin, ale počítá se i s využitím pro pořádání výstav nebo svatebních obřadů. Zpřístupnit návštěvníkům by se mohl i ochoz skleníku na hřebenu střechy. Zatím funguje pouze jako manipulační prostor pro údržbu.
„Přístup na ochoz bude po schodišti přímo ze skleníku, návštěvníkům se naskytne nová perspektiva pohledu na zámecký park,“ doplnil zahradník zámku Jan Holub.
Například na konci 19. století byla ve sklenících velká sbírka begonií typu Rex, v té době jedna z největších sbírek v Evropě. „Rádi bychom je do skleníků vrátili, zatím ale nemáme vhodné podmínky. Uvidíme po rekonstrukci,“ poznamenal zahradník.
Kdy se s opravami začne, záleží na tom, jak rychle se podaří sehnat peníze. Podle projektu jsou náklady odhadovány zhruba na 30 milionů korun.
„Finance problém jsou, ale věřím, že se najdou. Zámek a vlastně celý areál byly posledních padesát let opomíjeny, velké investice nebo opravy se tady nekonaly. Teď se to snad změní,“ sdělila Prokopová.
Na rekonstrukci bude jen půl roku
Rekonstrukce skleníků musí proběhnout poměrně rychle. „V historickém skleníku máme zazimované palmy a další rostliny. Práce proto musí proběhnout od dubna do října,“ podotkl Holub.
Na jaře se rostliny přesouvají do parku, některé do zámeckých interiérů. Na podzim je pak nutné je vrátit na zimoviště.
K vidění jsou zde krásné kousky. „Máme tady například palmy, které pamatují ještě samotného pana hraběte z Herbersteinů (poslední rod, který zámek vlastnil – pozn. red.). Nevíme to přesně, ale je možné, že si je přivezl ze svých četných cest po Africe a Asii. Odhadujeme, že jsou asi stoleté,“ řekl Holub. S ohledem na stáří mají už téměř historickou hodnotu.
Kromě palem patří k ozdobám skleníků právě kvetoucí strelície královská, kávovník obsypaný kávovými boby nebo červené, ředkvičce podobné, plody klívie.
„Pravidelně nám také plodí banánovník, každé tři roky máme úrodu kolem padesáti plodů,“ uvedl Holub.
Na prohlídky interiérů libochovického zámku zavítá každoročně více než 20 tisíc lidí. „Ale ne všichni jdou na prohlídku. Víme, že stejný počet jde do zahrady a parku,“ popsala kastelánka.
Po rekonstrukci by mohly vzniknout dva návštěvnické okruhy, jeden do interiérů zámku, druhý do parku a skleníků.
