(ilustrační snímek) | foto: Petr Topič, MAFRA

Od klíšťat se letos v kraji nakazilo 64 lidí. Na podzim případů přibude

  • 1
Už jednapadesát lidí nakazila letos v Ústeckém kraji klíšťata infikovaná lymeskou boreliózou. Dalších třináct pacientů postihla nebezpečná virová klíšťová encefalitida, tedy zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan.

Loni bylo v kraji za celý rok nahlášeno 56 a předloni 38 případů klíšťové meningoencefalitidy (zkráceně encefalitidy). Boreliózy bylo loni v polovině září 102 a předloni za celý rok 296 případů. Léto je už skoro v půli, a tak se zdá, že letošní čísla nejsou vysoká.

Jenže právě s končícím létem a na podzim nemocných výrazně přibývá, lidé totiž chodí častěji na houby. Lékaři varují, že brzy navíc začne počasí, kdy budou klíšťata aktivnější než v předchozích měsících.

„Nejvíc letošních případů je z Ústí, Chomutova a Děčína. Ti lidé většinou věděli, že měli klíště, ale je i řada nakažených, kteří si toho nevšimli. Což je možné třeba při přisátí larvy, která je jako malá piha a jde lehce seškrábnout. Ale viry a bakterie přenáší také,“ říká ředitelka krajské hygienické stanice Lenka Šimůnková.

Protože klíšťata mají ráda teplo a vlhko, během suchého května a července nebylo riziko nakažení tak vysoké. To se ale nyní změní. Při vycházkách by tak lidé měli být opatrní, a to zejména kolem Labe, Ploučnice i dalších řek.

Erbenova vyhlídka, Olšinky a Kozí vrch

Významnými lokalitami pro výskyt infikovaných klíšťat jsou i smíšené lesy a na Ústecku a Děčínsku, kde je nemocných nejvíc, patří k ohniskům nákazy i Erbenova vyhlídka, Olšinky a Kozí vrch u Povrlů.

„Jak jsme přitom vypozorovali, klíšťata s meningoencefalitidou jsou hlavně tam, kde je čedičové podloží. Kde jsou pískovce, třeba kolem Hřenska, se zase objevuje lymeská borelióza, ale onemocnění meningoencefalitidou zde nemáme,“ upozorňuje Šimůnková.

Borelióza, kterou je infikované každé čtvrté klíště, je sice léčitelná antibiotiky, ale záludná v tom, že má různá stadia, přičemž se nemusí projevit všechna.

„Pokud se do třiceti dnů objeví na kůži zarudlá skvrna a je větší než pět centimetrů, pacient dostane antibiotika a tím může vše skončit. Horší je, že zhruba u třiceti procent pacientů se skvrna neudělá a pocítí až později kloubní a neurologické obtíže. Děti třeba mohou mít obrnu lícního nervu, kdy jim spadne jeden koutek. A některé následky mohou trvat celý život,“ upozorňuje Eva Jílková ze Zdravotního ústavu v Ústí.

Na encefalitidu dosud neexistuje účinná léčba. Průběh je u dětí lehký, někdy prodělají jen první fázi, která je podobná chřipce. S přibývajícím věkem ale roste riziko těžkých průběhů, které mohou končit ochrnutím i úmrtím.

Nejprve se objeví bolesti hlavy, únava, horečka, bolesti svalů a kloubů. Pak na týden až dva příznaky odezní a ve druhé fázi nastoupí urputné bolesti hlavy, horečky, zvracení, ztuhnutí svalů v šíji a světloplachost.

Pokud se klíště vyndá včas, následky mohou být mírnější

Zhruba čtvrtina pacientů může mít trvalé následky - obrny končetin, chronické bolesti hlavy či poruchy koncentrace.

„Když se klíště vyndá včas, nebezpečí nákazy se minimalizuje. Po dvou hodinách už člověk ale může být nakažen. Proto je nutné používat repelenty, vhodně se do přírody oblékat a hned, jakmile je to možné, se důkladně zkontrolovat,“ zdůrazňuje šéfka hygieniků.

Klíšťata ovšem mohu přenášet i další onemocnění jako babeziózu, kdy jsou napadány červené krvinky, nebo ehrlichiózu, při které bakterie napadají bílé krvinky, což snižuje jejich obrannou funkci.

„Babezióza nebo též klíštěnka není v Česku běžné onemocnění. Podobá se malárii a způsobuje ji jednobuněčný prvok, který napadá celou řadu zvířat a může i člověka. Onemocnění začalo v USA a nyní už máme první případy i v Česku. V kraji zatím ne,“ dodává Šimůnková.

„Pacientku s ehrlichiózou už jsme tu ale loni hospitalizovanou měli. Tato nemoc napadá cévní výstelku, pacient má vysoké horečky a bolesti. Běžný lékař ji nerozpozná, ale pacient je v tak vážném stavu, že skončí na jednotce intenzivní péče, kde už chorobu poznají,“ přibližuje Šimůnková.

Zájem o očkování pomalu roste

Na množství pacientů s klíšťovou encefalitidou má stále vliv nízká proočkovanost populace, která je v Česku jen 24 procent a v kraji jen 20 procent. V Evropě patříme spolu s pobaltskými republikami dlouhodobě k zemím s nejvyšší nemocností.

„Počty případů kolísají v závislosti na výkyvech počasí, ale kvůli globálnímu oteplování se klíšťata rozšiřují do nových oblastí, kde se dříve nevyskytovala,“ varuje Jílková.

Podle zdravotních pojišťoven ale v posledních letech zájem o očkování přece jen začíná růst. Pomáhají tomu i příspěvky na očkování. Třeba u České průmyslové pojišťovny o něj loni požádalo 1 166 obyvatel Ústeckého kraje, u VZP pak 7 407, což je proti roku 2013 nárůst o 6 390 lidí.

„Zkušenosti ukazují, že lidé si stále víc riziko uvědomují a mají větší zájem se chránit,“ míní mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Miniaturní zabiják. Klíště se zavrtává do kůže

23. července 2012