„Začalo to tak, že jsme ke stoletému výročí republiky umístili jednu repliku hraničního sloupu na původní místo v Liščí,“ vyprávěl Václav Hieke, předseda Klubu českých turistů Krásná Lípa, který historický sloup získal do majetku.
Repliky si náhodou všimli němečtí betlémáři a obrátili se na kolegu z oboru Wernera Hentschela s tím, že mají ve sklepě muzea ve Schirgiswalde taky pohraniční sloup – a že ho Čechům chtějí dát.
Ukázalo se, že masivní ocelový sloup je originál z roku 1938. „Označoval vstup do tehdejší – první – Československé republiky. Sloup stál na hranici mezi obcemi Severní a Steinigtwolmsdorf do pohnuté doby října roku 1938. Tehdy ho němečtí ordneři při záboru Sudet odstranili,“ uvedl Jiří Rak, který při předání sloupu tlumočil.
Cennou Dittrichovu hrobku koupí Krásná Lípa, oprava vyjde na desítky milionů |
Sloup poté převezl do muzea ve Schirgiswalde jeho tehdejší ředitel. Pětaosmdesát let sloup zůstával bezpečně schovaný, podle Hiekeho se během té doby třikrát stěhoval. Časem ho do péče převzal Matthias Jung, syn ředitele muzea.
„Ten dostal úkol od svého otce, který dělal několik let ředitele muzea ve Schirgiswalde. Kladl synovi na srdce, aby se zasadil o to, aby se ten sloup vrátil do Čech. Je hezké, že během nacismu i celé poválečné doby, která určitě nebyla jednoduchá, měl někdo na německé straně potřebu sloup uchovat a jednoho dne nám ho vrátit. Je to hodně zajímavý akt... nechci ale říkat smíření, to už je dávno za námi,“ sdělil starosta Krásné Lípy Jan Kolář, který při převzetí sloupu zastupoval zodpovědnou roli řidiče.
Národní park chystá naučnou zahradu, umožní venkovní vaření i spaní v jurtách |
„Jednání o předání ale trvalo roky. Překážela nám jazyková bariéra, bylo potřeba se prostě lidsky domluvit. Konečně k tomu došlo letos 4. února, mám z toho moc hezký pocit,“ sdělil Hieke.
Matthias Jung měl podle Hiekeho důvod, proč sloup schovával dlouhá desetiletí a s předáváním nespěchal. Otec mu totiž řekl, aby jej do Česka předal až ve chvíli, kdy si bude jistý, že nastal správný čas. Chtěl, aby skončil v dobrých rukou a aby o něj Češi znovu nepřišli.
„Když jsme k předání do města Schirgiswalde přijížděli, velmi příjemné bylo, že se německá strana snažila pozdravit a trochu mluvit česky. Jejich snaha o češtinu byla moc pěkná. Pak jsme měli obavy ohledně převozu. Znali jsme konstrukční parametry sloupu, že váží 140 kg. Měli jsme z toho strach, říkali jsme si, jak to zvládnout. Ale z německé strany tam bylo připravených šest mladých kluků, kteří nám pomohli ho naložit. To bylo moc pěkné gesto, o kterém jsme dopředu nevěděli,“ sdílel své dojmy starosta Kolář.
Dobový unikát
„Prakticky žádné sloupy, které se začaly odlévat v roce 1935 nebo 1936, se nedochovaly. Tohle je unikát 85 let starý, byl odřezaný v roce 1938. Já osobně se domnívám, že je nejspíš z Fukova,“ řekl předseda Hieke, který s teorií původu sloupu v Severní nesouhlasí.
Podle něj je sloup v pořádku doma a v dobrém stavu. „Otázka je, kam ho nainstalujeme. Uvažujeme, pokud na něj dáme nový nátěr... už je na to spoustu názorů,“ smál se Hieke s tím, že je zaplavený e-maily od nejrůznějších spolků, které se k dalšímu osudu sloupu chtějí vyjádřit.
Mapa s označením Fukova, předpokládaného původního umístění hraničního sloupu
„Na původní místo do Fukova se vracet nebude. Pokud se nám to podaří, umístíme ho v prostorách budoucího turistického muzea, nebo do nové expozice Českého Švýcarska. Máme víc variant, musíme si to říct. Nevíme, jak by sloupu svědčil exteriér, aby venku netrpěl. Má původní nátěr – žádná konzervace, úprava, nic. Budeme se radit s odborníky,“ dodal starosta.
Velmi solidním kandidátem na umístění je prostor před vilou v Krásné Lípě, kde historicky měly základnu finanční stráže. „Finanční stráže, tzv. financové, byli něco jako v dnešní době celníci. Před vilou máme pamětní desku, která připomíná jejich historii. Asi to bude to místo, kam budeme sloup směřovat, má s ním přímou souvislost,“ sdělil Kolář.
Cesta k česko-německému přátelství
Krásná Lípa je historicky německé město, i když leží na území České republiky. Podle Koláře mají místní velmi časté kontakty s německou stranou, podílí se na přeshraničních projektech, které se netýkají jenom historie, ale i současnosti.
„Co se týče původního česko-německého nastavení, dobře známe historii Sudet. Těch témat se nebojíme. Pracujeme s odkazem našich předků, kteří byli většinou Němci. Období, kdy se vytrhávaly hraniční sloupy a německá hranice se posouvala, to bylo přinejmenším kontroverzní. Je zajímavé, že se jeden takový sloup podařilo uchovat,“ řekl Kolář.
Les u Krásné Lípy ukrývá památník hrůzného činu, není už skoro ani vidět |
Během období, kdy je Kolář starostou, se v Krásné Lípě vydalo několik publikací, které se mimo jiné zabývají zajímavými osobnostmi z historie města. Jde například o akademického malíře Augusta Frinda či skladatele Antonína Filipa Heinricha.
„U nás je méně známý, ale v Americe mu přezdívají americký Beethoven. Pak vznikla kniha Česko-německé století, kde je popsaných minulých sto let. Pokrylo se problematické století těch vztahů, kdy to nebylo úplně jednoduché. Nejdřív byly Sudety, pak násilný odsun obyvatelstva – ale dělo se i to dobré, co se také snažíme nacházet a připomenout,“ uvedl Kolář.
Požár podcenili, senátor volal vnitro. Pro park bylo suché dřevo sranda, říká |
Prostředky na publikace čerpali z českoněmeckých fondů, jejichž cílem je poskytovat peníze ke sjednocování vztahů mezi Čechy a Němci. A ve spojování obou národů hodlá Krásná Lípa i nadále pokračovat – v tom je předání unikátního hraničního sloupu jedním z mnoha mezníků.
