„Vzhledem k tomu, že v blízkosti Chlumčan a Blšan jsou z minulosti známy jiné archeologické nálezy, předpokládali jsme, že i v této nové lokalitě na něco narazíme,“ uvedl vedoucí výzkumu Vít Hadrava z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.
Předpoklad to byl správný. Na dvou místech v rámci zkoumané lokality na západ od Chlumčan se našlo několik stovek archeologických objektů neboli důkazů svědčících o pradávné přítomnosti člověka. „Dokládají sídelní i funerální aktivity z doby mladší doby kamenné – neolitu, starší doby bronzové a mladší doby bronzové,“ doplnil Hadrava.
Největší skupinu tvoří archeologické situace datované do období mladší doby kamenné a náležející kultuře s lineární keramikou 5500 až 5000 let před naším letopočtem.
„V tomto období dochází na našem území k převratné společenské, kulturní a ekonomické změně související s šířením nového způsobu života, obživy a technologií. Základními znaky jsou především zakládání stálých sídlišť s architekturou dlouhých dřevěných domů, pěstování kulturních zemědělských plodin a chov dobytka, výroba keramických nádob, broušených a vrtaných kamenných nástrojů a rozvoj výroby textilu,“ přibližuje Hadrava.
Že bylo místo v této době osídleno, dokládají stopy po dvou neolitických domech pětiřadé konstrukce. Domy měly přibližnou orientaci ve směru sever–jih.
„Uceleně prozkoumaný půdorys jednoho z nich dosahoval délky 52 metrů. V blízkosti domů se nacházely stavební jámy, které poskytovaly hlínu pro výrobu keramiky a stavbu domů. Uvnitř a v okolí domů pak bylo několik zásobních jam sloužících ke skladování pěstovaných kulturních plodin,“ popsal Hadrava.
Jeden hrob, dva jedinci
Čtyři hrobové nálezy pocházejí z období starší doby bronzové, a to z únětické kultury 2300 až 1700 let př. n. l. „Zesnulí byli uloženi ve skrčené poloze na pravém boku, s obličejem orientovaným směrem k východu. V hrobech se dále nacházely milodary v podobě keramických nádob. Zajímavý nález představuje jeden hrob s pozůstatky po kamenné konstrukci hrobové komory, ve které byli pohřbeni dva jedinci,“ podotkl Hadrava.
Období mladší doby bronzové pak dokládají dvě zásobní jámy v severní části zkoumané plochy náležející ke knovízské kultuře z doby 1300 až 1000 let př. n. l. Archeologové v nich našli ostatky tří lidí, šlo o nerituální sídlištní pohřby.
„V prvém případě se jednalo o nález lidského skeletu uloženého v pozici na zádech s horními končetinami umístěnými před obličejem. Ve druhé jámě byly ostatky dvou jedinců v neanatomické poloze. Lidské kostrové pohřby na sídlištích v období popelnicových polí jsou zvláštním, nicméně běžným jevem. Takové pohřby lze interpretovat jako doklad lidských obětí nebo pohřeb nízce sociálně postaveného jedince,“ doplnil Hadrava.
