Okolí Lomského potoka na předpolí Dolů Bílina nabízí archeologům unikátní možnost objevovat vedle sebe památky na dobu kamennou, Kelty, Germány či Slovany.
Člověka totiž ze zdejší krajiny vyhnala až před 30 lety těžba uhlí. Tehdy osud obce zpečetilo rozhodnutí vlády o její likvidaci, kvůli postupující těžbě.
„Každým rokem a sezonou výzkumu objevujeme nejen další stopy pravěkých sídlišť a pohřebišť, ale také další doklady raně středověkého osídlení z období 9. - 12. století, které předcházelo vzniku vesnice Libkovice na počátku 13. věku. Výzkum je vlastně velkou jízdou časem, od letoška odtud máme další stopy pobytu lovců a sběračů z mladého paleolitu, staré více než 15 tisíc let,“ říká k nálezům Petr Lissek, ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, který má výzkum na starosti.
Mezi nejpřednější nálezy patří aktuálně pohřebiště lidí z kultury se šňůrovou keramikou (2800 -2500 let př. n. l.). Odborníci zde odkryli jak prosté hroby bez milodarů, tak bohatě vybavené hroby, v nichž v případě ženských hrobů nechyběly šperky, bohatě zdobené nádoby a výjimečně i náhrdelníky ze psích zubů. V jednom případě ukrýval hrob dokonce jantarové korálky. V mužských hrobech se zase nalezly cenné kamenné zbraně a nástroje.
Výši sociálního postavení části pohřbených jedinců odráží i jejich uložení do podzemních dřevěných pohřebních komor, na něž byl navršen mohylový násep. Po těchto mohylách se dodnes v terénu dochoval kruhový žlab, v němž byly kdysi vztyčeny kůly palisádové stěny stabilizující násep mohyly a formující její kruhový tvar.
Na nalezišti v Libkovicích spolupracují mostečtí archeologové i s týmem z Katedry archeologie Západočeské Univerzity v Plzni a s týmem Katedry antropologie Přírodovědné univerzity v Polské Wroclavi.
„Bez týmové a mezinárodní spolupráce je výzkum takového rozsahu nepředstavitelný. Čeká nás ještě několik těžkých terénních sezon a snad jen o málo víc let na laboratorní a vědecké zpracování výsledků výzkumu do podoby publikace a výstavy,“ upozorňuje Lissek.
Polští archeologové a antropologové mají například na starosti náročný odkryv a antropologický výzkum stovek hrobů kostelního hřbitova obklopující základy raně gotického Libkovického kostela sv. Mikuláše. Zjištění polských odborníků by měla pomoci určit původ zdejších obyvatel nebo čím se živili, kdy umírali a jaký byl jejich život.
Od pravěku až do 20. století
Již před časem archeologové objevili rozsáhlé sídliště s pozůstatky desítek typických dlouhých domů z neolitu (mladší doba kamenná 5500 – 4200 př. n. l.). Vzácný byl i nález hrobu a sídlištních objektů z pozdního neolitu.
Další sídliště a hroby pochází z doby bronzové. Jeden objevený kostrový hrob zde zanechali ve 4. století Keltové. V době římské tu zase podle dochovaných nálezů sídlili Germáni, které později vystřídali Slované. Ti pak založili osadu, která se stala předchůdcem Libkovic.
Pro odborníky jsou zajímavé také archeologické nálezy keramických zlomků nádob časně slovanského období 7. a 8. století či pozůstatky chat a srubů z následující střední a mladší doby hradištní s doklady o místní produkci železné rudy a kovářství.
„Vývoj završuje první kamenná architektura zemědělských usedlostí založená do nově utvářeného rámce parcel vesnice Libkovice a založení farního kostela sv. Mikuláše se hřbitovem ve 13. století,“ uzavírá ředitel s tím, že v případě Libkovic mají archeologové ojedinělou možnost sledovat a studovat vývoj středověkého venkovského osídlení a jeho proměny i dál do novověkého období a moderní doby.
