U litvínovské chemičky nadšenci odkrývají velmi zvláštní betonový bunkr

  • 1
Krytů jsou na Mostecku desítky. Od roku 1944 totiž spojenci region bombardovali, aby přerušili zásobování hitlerovských vojsk benzinem, který se tu vyráběl. Bunkr, který nyní prozkoumává Martin Bareš, je však výjimečný.

Martin Bareš, milovník nejen zdejší vojenské a průmyslové historie, se kryty zabývá už mnoho let. Najít pro něj něco překvapivého, je téměř nemožné. Teď ale přece jen objevil něco, u čeho chtě nechtě musí použít slovo „nevím“.

V těsné blízkosti areálu litvínovské chemičky se Bareš a další nadšenci pustili do prozkoumávání malého bunkru.

„Nevíme, kdo to tady postavil, zda chemička nebo jiná společnost, a proč. Nevíme vůbec nic a pořádně to v nás hlodá,“ krčí rameny Bareš na dohled od jednoho z několika kouřících komínů.

Společně s dalšími nadšenci prostudovali všemožné záznamy. Hledali i v archivu. Marně. Doufají, že se ozve někdo, kdo by jim mohl původ bunkru objasnit. Zveřejnili výzvu i na sociální síti.

Podle Bareše jde každopádně o vyloženě humpoláckou práci co do tvaru i použitého materiálu.

„Kryty se většinou dělaly záměrně hladké. Tenhle tomu vůbec neodpovídá. Je z nějakých desek. Stavitelé použili nekvalitní beton. To zcela odporuje třeba práci Němců na jejich krytech, které za druhé světové války stavěli v chemičce a kde se ukrývali před spojeneckými nálety,“ vypráví Martin Bareš

„Něco takového jsem zkrátka ještě neviděl,“ popisuje Bareš, jenž ukazuje stopy krvavého konfliktu na Mostecku zájemcům z řad veřejnosti v rámci výjezdů, které pořádá se svou firmou Offroadsafari.

O zvláštním bunkru ví tři roky

Že na místě nějaký objekt protiletecké ochrany je, ví asi tři roky. Až teprve nedávno se ale spojil s majitelem pozemku, na kterém stojí, aby dostal povolení dostat se až k němu.

Opevnění Mostecka

Nacisté počítali s tím, že se Mostecko dostane do středu válečného dění hlavně v souvislosti s výstavbou chemického závodu v Záluží. Ta byla zahájena 5. 5. 1939. Z hnědého uhlí se tu vyráběl benzin. „Budování protiletadlových krytů v chemičce začalo v průběhu výstavby, ale naplno se rozběhlo až v době, kdy už bylo jasno o doletu spojeneckých bombardovacích svazů,“ uvedl Karel Otto Novák, předseda Severočeského leteckého archivu Most. V chemičce se stavěly jak kryty pro jednotlivce, tak pro stovky lidí. „V obcích a městech byly veřejné letecké kryty součástí civilní obrany už z doby před válkou. V průběhu války se však budovaly i další, například v Litvínově velký asi pro 6 tisíc lidí v kopci za dnešní sportovní základní školou,“ řekl historik ze SLA Most Edvard D. Beneš. Krytů však nebylo tolik, aby pokryly potřebu, a tak se leckdy volila alternativa. Lidé například sfárali do hlubinného dolu.

K prvnímu bombardování Mostecka došlo už v říjnu 1940, byl to záložní cíl RAF při neúspěchu nad plzeňskou Škodou. Systematické bombardování chemičky probíhalo od 12. května 1944 do 5. března 1945. Uskutečnilo se na ni celkem 17 útoků. Byla spojenci nejvíce napadaným cílem na území bývalého Československa.

Bunkr je schovaný za křovím a stromy. Ale rozhodně není neviditelný. Tedy teď už ne. Zásadní přírodní maskování mu totiž parta objevitelů sebrala.

„Domluvili jsme se s majitelem parcely na přístupu. Pak jsme bunkr pořádně očistili od mechu. Třeba v létě byl tak zarostlý, že byste ho asi vůbec nezaznamenala,“ pokračuje Bareš.

Jenže když bunkr „opucovali“ zjistili, že přístup do něj je značně omezený. Je totiž zaplavený hlínou.

„Vlezl jsem tam malým otvorem a kousek vybagroval lopatkou, abych si udělal představu o tom, jak je to vevnitř velké,“ popisuje.

„A to je další zvláštnost. Vešlo by se do něj maximálně dvacet lidí. To je málo. Kdo by stavěl takový sranda kryt? Třeba právě v chemičce o kousek dál jsou bunkry pro pět stovek lidí. I když je samozřejmě možné, že nemusel být postavený až za druhé světové války,“ podotýká Martin Bareš.

Napadlo ho, že vznikl jen jako vstup do podzemní chodby. Nabízí se proto myšlenka, že by kryt „vybagrovali“ celý. To ale přijde na pořad až po zjištění, o co vlastně šlo.