Bagry sají bahno z koryta Labe v přístavech, do řeky se vrací čistá voda

Vodní hladinu plnou hadic mohou nyní vidět lidé projíždějící okolo slepého ramena Labe v ústecké části Krásné Březno. Probíhá tam čištění západního přístavu. Vedlejší centrální přístav se také vylepšuje, stejně jako ten v děčínské části Rozbělesy.

Všechny tyto přístavy patří Povodí Labe, které si jejich údržbu objednalo. Veškeré práce mají být hotové do poloviny prosince.

„Přístavy kontrolujeme pravidelně a poté, co výše sedimentů dosáhne určité hodnoty, přistupujeme k čištění,“ vysvětluje vedoucí děčínského střediska Povodí Labe Jiří Mach. Současná akce vyšla na několik desítek milionů korun.

V každém z míst probíhají práce trochu jinak. V centrálním přístavu dno čistili prohrábkou pomocí plovoucího bagru, kdy se ukládá vytěžený sediment do přistavených tlačných člunů.

„Z nich se po odčerpání vody přeloží do nákladních aut a převeze na skládku nebezpečného odpadu do ústeckých Všebořic,“ popsal práce Karel Kalista ze společnosti České přístavy, která údržbu pro Povodí Labe provádí.

Sušší bahno končí na skládce

V nedalekém západním přístavu, který se nachází pod ústeckou Mariánskou skálou, zase plovoucí sací bagr čerpá ze dna bahno s vodou. Sediment se nasává plovoucím potrubím a přes různé přečerpávací stanice se ukládá do obrovských gumových vaků.

V odvodňovacích vacích se bahno zachytí a skrz stěnu vaku se postupně vyfiltruje pryč pouze čistá voda. 

„Než se však voda s bahnem do vaku dostane, musí se ke směsi přidat ekologicky nezávadný flokulant neboli vločkovač, který vysráží i ty nejjemnější částečky bahna do větších shluků,“ přiblížil princip čištění Ondřej Novotný z firmy Plosab, jež se touto technologií odbahnění zabývá. Do řeky se tak zpátky vrací už jen voda zbavená všech nečistot.

Po naplnění se vaky později rozřežou a bahno se v sušším stavu odveze stejně jako ostatní sediment na skládku. „Vaky mají obsah 300 kubíků. V tak velkém rozsahu je v Česku tato technologie použitá poprvé,“ dodal Novotný.

Našly se vzácné škeble

Místa v západním přístavu, kam se sací stroj nedostane, se ještě nakonec „doladí“ plovoucím bagrem. Dno se čistí tak, aby hladina vody dosahovala výšky 2,2 metru. Výška nánosů se může pohybovat od 10 centimetrů po půl metru.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

V přístavu Děčín-Rozbělesy proběhl ještě před začátkem prací průzkum Agentury ochrany přírody a krajiny, který v místě potvrdil výskyt vzácné škeble velevruba malířského. 

„Potápěči vysbírali pod dohledem ochránců asi dva tisíce škeblí a umístili je do speciálních sítí. V nich škeble přečkaly až do doby, než se navrátily na své původní místo v přístavu,“ poznamenal Kalista.