Snímky byly pořízeny na firemním letišti Novosibirského leteckého závodu V. P. Čkalova (NAPO). Závod patří firmě Suchoj a v současnosti se zde vyrábějí stíhací bombardéry Su-34 a komponenty dopravních letadel Suchoj Superjet 100. Závod také provádí modernizace útočných letadel Su-24. Výroba Su-34 pro ruské vzdušně-kosmické síly (VKS) poběží v NAPO minimálně do roku 2020.
Fotogalerie |
O vývoji ruského dronu UCAV se spekuluje již od roku 2007, kdy firma MiG představila koncept úderného dronu Skat (Manta). O projektu nebylo dlouho slyšet, ale v polovině minulého roku ruská tisková agentura TASS uvedla, že MiG na projektu Skat nadále pracuje. „Společnost pokračuje ve své práci na projektu Skat. V příštích několika letech plánuje vytvořit předprodukční model proudového dronu,“ psala v polovině roku 2018 TASS.
Jaký je vztah programů Skat a Ochotnik-B, není jasné. V každém případě konstrukční kanceláře MiG a Suchoj jsou součástí OAK, a dá se tedy spíše očekávat sloučení obou ambiciózních programů.
S-70 Ochotnik-B vešel ve známost v roce 2014, kdy program veřejnosti odhalil Vladimir Michajlov, ředitel oddělení vojenských leteckých programů OAK. Vývojové práce však údajně běží již od roku 2011.
Takticko-technická data dronu Ochotnik-B nejsou k dispozici. Otevřené zdroje mluví o maximální vzletové hmotnosti 20 tun, což je mimo jiné více, než je maximální vzletová hmotnost stíhačky F-16. Uváděná maximální rychlost je 1000 km/h.
Podle ruského blogu BMPD v listopadu probíhaly na dronu Ochotnik-B pozemní testy, včetně simulovaných startů. „Zkušební model Ochotnik UAV provedl svou první jízdu na přistávací dráze leteckého výrobního závodu v Novosibirsku a dosáhl rychlosti 200 km/h v souladu s testovacím programem. Vzlet nebyl proveden,“ citovala v listopadu 2018 agentura TASS svůj nejmenovaný zdroj. „Ochotnik provedl zaparkování, pohyb po dráze, zrychlení a zastavení na konci dráhy v plně automatizovaném režimu.“
Je zajímavé, že loni se na třetím testovacím prototypu Su-57 (T-50-3) objevil emblém (twitter) dronu konstrukce samokřídlo. Obecně panuje shoda, že Su-57 a Ochotnik-B sdílejí společný hardware (např. podvozek) a software. T-50-3 přitom slouží ve prospěch programu Ochotnik-B jako letecká laboratoř. Ruská média rovněž spekulují o tom, že stíhačky Su-57 a drony Ochotnik-B budou působit společně v rámci pilotovaných-nepilotovaných týmů.
UCAV Ochotnik-B
S letovými testy dronu Ochotnik-B se počítá v letošním roce. „V příštím roce začne Ochotnik procházet testy. Práce na tomto projektu jsou prioritou a pokračují na dobré úrovni. Na jaře očekáváme první let tohoto dronu,“ uvedl v prosinci náměstek ruského ministra obrany Alexej Krivoručko.
Samozřejmě proces od prvních výpočtů ke stavbě prototypu je řádově méně náročný než proces přechodu od prototypu ke skutečně operačně nasaditelnému bojovému systému, který výrazně a trvale zvýší bojovou hodnotu VKS. V každém případě ale program Ochotnik-B dokazuje, že ruský letecký průmysl je stále schopen držet krok s konkurenty z USA, Evropy a Číny. Dron podobné kategorie vyvíjí dokonce Indie (SWiFT), ale tu čeká ještě velmi dlouhá cesta.
„Ochotnik je pravděpodobně navržen tak, aby splňoval podobné úkoly jako americké drony ‒ ničení nepřátelských systémů protivzdušné obrany, komunikací, velitelská a řídící stanoviště, a to v situacích, kdy je použití letadel spojeno se značnými riziky pro posádky,“ myslí si Denis Fedutinov, šéfredaktor magazínu Bezpilotní letectvo. „Nemůžeme však vyloučit, že Ochotnik bude rovněž demonstrátorem technologií (jako americký X-47B), které se nakonec použijí i na jiných slibných dronech.“
Zdroj: TASS, Gazeta, The Drive
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
