Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. srpna 2020 Soběslav

Obrněnec Bumerang je symbolem finanční krize ruského vojenského průmyslu

aktualizováno 
Ruské zbrojovky jsou nezdravě zadlužené. Kardinální problém se v celé své nahotě ukazuje i prostřednictvím příběhu nového obrněnce Bumerang.

Nový ruský kolový obrněnec Bumerang | foto: Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 3.0

Podle Aleksandra Krasovickije, šéfa Vojenské průmyslové společnosti (MIC), se náklady na program nové ruské kolové obrněné platformy Bumerang sníží třikrát (!). Důvod je ten, že ruští subdodavatelé několikanásobně nadhodnocovali ceny. Program Bumerang je tak ukázkovým příkladem finanční krize ruského vojenského průmyslu, kde neexistuje skutečná konkurence a především ani reálný mechanismus výpočtu cen vojenských výrobků.

Třikrát levnější Bumerang

„Myslíme, že můžeme snížit třikrát současnou cenu, to je minimum, co uděláme. Provedli jsme analýzu, podívali jsme se, co se nachází uvnitř Bumerangu, proč je to drahé a užasli jsme. Práce byla před deseti lety přidělena firmám, které měly monopolní postavení. Ty nadhodnocovaly všechno, co se nachází uvnitř vozidla, pětkrát až šestkrát,“ uvedl Krasovickij.

„Bumerang bude komerční, levné a velmi efektivní vozidlo, s dobrým užitečným zatížením a především dobrou bezpečností, ale stejně tak je důležité pohodlné nastupování posádky a výsadku zadní rampou,“ dodal šéf MIC s tím, že Bumerang díky nižší ceně bude mít dobrý exportní potenciál.

Nové obrněné vozidlo Bumerang veřejnost poprvé spatřila na moskevské vojenské přehlídce v roce 2015. Státní zkoušky Bumerangu měly začít v letošním roce a dodávky v roce příštím. Platforma Bumerang poslouží jako nosič různých zbraňových systémů a postupně v ruské armádě nahradí kolová vozidla řady BTR. Výrobu platformy Bumerang řeší Arzamaský strojírenský závod spadající pod MIC.

Ruský obrněný transportér Bumerang
Ruský obrněný transportér Bumerang

K-17 Bumerang

V současné době jsou známé dvě verze, a to kolové bojové vozidlo pěchoty (KBVP) K-17 Bumerang a obrněný transportér (OT) K-16 Bumerang.

Akviziční a provozní cena vozidel Bumerang musí být z pohledu ruské armády nízká, protože armáda musí v budoucnu nahradit tisíce vozidel rodiny BTR. Konkrétně v aktivní službě ruské armády slouží 600 transportérů BTR-60, 200 BTR-70 a 1500 novějších BTR-80. Kromě toho ale ruská armáda provozuje 1500 KBVP BTR-82A/AM.

Co se týče schopností vozidla Bumerang, Krasovickij v polovině roku 2017 uvedl: „V Bumerangu se skrývá pokrok inženýrského myšlení. Soudě podle technické dokonalosti se jedná o kosmické technologie. Má například ochranu horní polosféry. Stroj je možné řídit dálkově. To znamená, že je to prakticky robot. Má systémy ochrany před přesnými zbraněmi. Je prostě nezničitelný. V rámci projektu Bumerang my skutečně táhneme veškerý průmysl dopředu. Pro tento stroj byl vytvořen nový motor. Je vyráběn Jaroslavským závodem a vykonal skutečnou průmyslovou revoluci. Do té doby v Rusku podobné motory nebyly.“

Obrněné vozidlo Bumerang na moskevské vojenské přehlídce v roce 2015:

4. května 2015

Vše pro záchranu ruského vojenského komplexu

Podle ruského propagandistického deníku Sputnik byli západní novináři údajně zcela ohromeni ruskou vojenskou technikou – včetně vozidel Bumerang – předvedenou na moskevské vojenské přehlídce v letošním roce.

Západní novináři by možná byli ohromeni méně, pokud by věděli následující. V nedávném článku v Armádních novinách – „Ruský vojenský průmysl se topí v dluzích. Ruská vláda nabízí odepsání dluhů“ – byl citován ruský vicepremiér Jurij Borisov, podle kterého podniky ruského obranně-průmyslového komplexu (OPK) dluží na úvěrech dva biliony rublů (720 miliard Kč). Borisov jako řešení nabízí odepsání dluhů ve výši 700 miliard rublů.

S novými informacemi o finanční krizi OPK přišla tento týden Novaja Gazeta, podle níž 90 % dluhů připadá na Sjednocenou leteckou korporaci, Sjednocenou loďařskou korporaci, Uralvagonozavod, holding Vysoce přesné komplexy a Almaz-Antej.

Podle ruského deníku, který se odvolává na zdroje z vlády, je Borisovovo prohlášení o umazání dluhů signálem pro OPK, že nad ním drží ochranou ruku stát. Ostatně Borisov by nikdy nepronesl podobná slova bez pověření z vyšších míst.

Zároveň jde o signál finančnímu bloku ruské vlády, aby se na takový scénář připravil. Podle ruského ministerstva financí je odepsání dluhu možné, ale částka 700 miliard rublů je prý „poněkud nadhodnocená“. „700 miliard rublů jsou obrovské peníze, představuje to 10 až 15 % základního kapitálu předních ruských bank,“ cituje Gazeta svůj zdroj z bankovního sektoru.

Ruský deník uvádí, že více než polovina hrubého zisku podniků OPK padne na splátky úroků z půjček. Výsledkem je, že ruské vojenské podniky dosahují ziskovosti pouze tři až pět procent a některé podniky jsou ve ztrátě. Naopak ruské banky v roce 2018 vykázaly čistý zisk jeden bilion rublů, 444 miliard rublů vydělala pouze banka Sberbank.

Problém s odpuštěním dluhu je mimo jiné ten, že neexistuje odborný názor na kvalitu úvěrů, tedy na to, které dluhy je účelné umazat, a které ne.

„Jakékoliv odpuštění dluhů bez jasného důvodu vede ke zneužití a k demotivaci bank půjčovat obrannému průmyslu,“ cituje Gazeta svůj zdroj z bankovního sektoru. „Dlužníkova strana obdrží zprávu, že nemusí splácet půjčky, protože stát nad tím zavře oči.“

Fotogalerie

Ruská vláda řeší finanční problémy OPK pravidelně. Například v roce 2016 vláda OPK poslala 800 miliard rublů (290 miliard Kč) na splácení dluhů. Díky tomu ruské vojenské výdaje v roce 2016 dosáhly rekordní výše 3,78 bilionu rublů. V roce 2017 ruský vojenský rozpočet dosáhl 2,84 bilionu rublů, z toho 200 miliard rublů opět mířilo na splátky dluhů OPK.

Důležitá informace je, že v roce 2017 ruský stát založil speciální (tajnou) obranou banku Promsvyazbank (PSB), kde by měly být sdruženy všechny dluhy ruského vojenského průmyslu.

„Záměrem státu bylo vytvořit jednotnou platformu pro práci s obranným komplexem,“ uvedl Alexander Danilov z agentury Fitch Ratings. „Bylo to provedeno proto, aby se hlavní bankovní systém zachránil před rizikem sekundárních sankcí, protože mnoho podniků vojensko-průmyslového komplexu je pod přísnými sankcemi Spojených států.“

Státem řízená banka PSB tedy má fungovat jako hromosvod finančních potíží OPK a zároveň ulevit ruským komerčním bankám, které se zdráhají půjčovat peníze (ať už kvůli sankcím nebo pro nesplácení úvěrů) OPK. Banka PSB může převzít od soukromých bank dluh až ve výši jednoho bilionu rublů. Převod úvěrů ale ještě neproběhl, protože zatím nebyl vyřešen způsob převodu.

Odkud se bere zadlužení?

Podle Gazety se dluhy v OPK hromadí desetiletí, především od roku 2000. Před několika lety podle ruského deníku dosahovaly roční úroky půjček 22 až 23 %.

„Jde o historický problém, dluhy rostou postupně po mnoho let, ale dnes se tato masa stává kritickou. Musí být vyřešena, jinak nás to jednoduše rozdrtí,“ citovala Gazeta jeden ze svých zdrojů, který je obeznámen se zprávami vlády o tomto tématu. Co se týče vysokých úroků, firmy neměly jinou možnost, protože musely dodávat zbraně podle požadavků (vyzbrojovacích příkazů) ruského státu. Moskva sice OPK poskytovala podporu a dotace, ale i tak nepokryla všechny náklady.

V každém případě Tatjana Ševcova, náměstkyně ministra obrany pro finance, s potěšením na výstavě Armija-2019 pro ruskou vojenskou televizi Zvězda prohlásila, že společným úsilím se podařilo dosáhnout 98 až 99 % splnění státních příkazů, což „umožňuje nejen vyrábět výrobky v našem zájmu, ale také modernizovat naši společnost, vytvářet nová pracovní místa a včas platit slušné mzdy.“

Dalším důvodem, a nyní se konečně obloukem vracíme k platformě Bumerang, je problém s určením výrobních cen ruských zbrojních výrobků. Podle Gazety byl v posledních letech v Rusku zcela ztracen odpovídající mechanismus pro stanovení cenové kalkulace zbrojních výrobků. Jinak řečeno, v Rusku není žádná instituce, která by dokázala plně kontrolovat a vypočítat skutečnou výrobní cenu zbrojních výrobků.

„Existovala tu Federální tarifní služba (FTS; zrušena 2015), ale bylo rozhodnuto, že už není potřebná. Mimochodem, pracovalo tam několik desítek lidí, kteří věděli, jak vypočítat náklady na obranné výrobky. Jejich funkce převzala Federální Antimonopolní Služba (FAS), ale FAS například nevzala jedinou osobu pracující na FTS,“ cituje Gazeta svůj „zdroj obeznámený se situací“.

Nyní v Rusku dochází k cenovým válkám mezi zákazníkem (ruským ministrem obrany) a dodavatelem (ruským průmyslem). Podle Gazety zákazník nemůže moc zaplatit a dodavatel nemůže fungovat se ztrátou. „Neexistuje však žádný arbitr pro vytvoření cenového kompromisu a zákazník je vždy silnější,“ cituje Gazeta svůj zdroj.

Jinak řečeno, což je příklad i vozidla Bumerang, ruští výrobci (včetně subdodavatelů) násobně nadhodnocují ceny svých výrobků a výrobních nákladů, protože není nikdo, kdo by je uhlídal. Dělají to z toho důvodu, že vůči ruskému ministerstvu obrany mají malou vyjednávací sílu (pro vyjednání skutečné tržní ceny s adekvátním profitem) a s vědomím, že ruský stát se o ně postará, pokud se dostanou kvůli vysokým výrobním nákladům do ztráty. Nakonec si takové jednání mohou dovolit i z toho důvodu, že v Rusku nemají konkurenci a ruští výrobci zbraní zaměstnávají statisíce lidí. Pokud by zbankrotovali, ohrožen byl sociální smír v Rusku a především pověst Ruska jako výrobce špičkových zbraní.

Ostatně hrátky s cenou nedávno prožilo i nové ruské víceúčelové taktické letadlo Su-57. V květnu Vladimir Putin uvedl, že se podařilo snížit cenu letadla o 20 % a díky tomu Rusko nakoupí 76 nových letadel.

Problémem je také to, že ruské firmy dostanou zaplaceno od ruského státu až po dodání zboží. Pro každou zbrojní zakázku sice existuje speciální účet, ale z toho nemohou firmy čerpat peníze. Státní příkaz ale musí splnit tak nebo tak, takže si půjčují peníze od státních bank za velké úroky. Na těchto speciálních účtech nyní leží bez užitku stovky miliard rublů a firmy si tak dále musí půjčovat peníze od bank.

Dalším důvodem finančních problémů OPK, podle Gazety, je nízká kvalifikace manažerů a časté podvody. Například na jaře 2019 služba FAS na žádost ministerstva obrany zahájila inspekce 46 organizací, které včas neposkytly potřebné materiály pro výpočet výrobních cen zbraní. Samozřejmě nejasné určování cen poskytuje obrovský prostor pro korupci a podvody.

Je zde i nízká efektivita výroby ruského průmyslu. Na Západě, pokud domácí průmysl nemůže vyrobit nějakou součástku, jednoduše ji nakoupí v zahraničí. Ale Rusko nakupuje jen v Rusku ‒ ruské firmy tak musí držet výrobní prostory, zaměstnance a stroje na všechno, i kdyby dotyčnou věc vyráběly jen jednou za pár let a to se samozřejmě odráží na vysokých výrobních nákladech.

K udržení celého soukolí v chodu musí Rusko dotovat stovkami miliard rublů ztrátové podniky OPK, které by v normálním tržním prostředí okamžitě zbankrotovaly. Jedinou šancí těchto firem je zvýšit podíl civilních výrobků, jak to po nich požaduje Vladimír Putin (na úroveň 50 % do roku 2030).

Ruský obrněný transportér Bumerang

Nový ruský kolový obrněnec Bumerang

Paradoxní je, že ruští vládnoucí představitelé se „chlubí“, jak levné jsou ruské zbraně, ale už nepřiznávají, že jde prakticky o ceny „vycucané“ z prstu a výrobci tyto zbraně vyrábějí se ztrátou (kterou způsobují i přemrštěné ceny subdodavatelů, viz Bumerang). Ruský stát pak do firem musí lít stovky miliard rublů. Pokud ruský stát „vykryje“ jmenovaných 700 miliard rublů, za záchranu ztrátových vojenských podniků (již nyní na zbrojení připadá 15 % ruského státního rozpočtu) od roku 2016 ruský daňový poplatník zaplatí 1,7 bilionu rublů (618 miliard Kč).

Daňoví poplatníci s tím však nebudou mít zřejmě problém, protože jak glosoval uživatel Anatolij Michajlovič pod článkem Novaja Gazeta, ruský člověk raději bude trpět „podvýživou, umře v nemocnici a bude žít ve slumech“, než aby nebylo na nové zbraně.

Navíc všechny dluhy OPK se již brzy dostanou pod pokličku, mimo zvědavé otázky novinářů a daňových poplatníků. Aleksandr Golc, ruský vojenský komentátor na webu Otkrytye media, uvedl, že PSB je v podstatě „tajnou“ bankou, kde mohou být skryty dluhy ruského průmyslu. Podle Golce bude PSB vlastně tajnou kanceláři pro financování ruského vojenského průmyslu.

„Právě tam (do PSB) musí Sberbank, VTB a další autorizované banky převádět dluhy, které pak jednoduše zmizí (samostatná otázka: vzniknou černé díry v rozvahách těchto bank?). Problém dluhů komplexu obranného průmyslu se tak vyřeší kardinálně ‒ nic se o nich nikdo nedozví. Stejně tak v SSSR nikdo nevěděl nic o dopadu vojenské výroby na ekonomiku země. No, nebo téměř nic nevěděl, dokud se Sovětský svaz nezhroutil,“ uvedl Golc.

Zdroj OpenMedia, Novaya Gazeta, TASS

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Kvůli koronavirové pandemii vláda rozhodla o odložení zbývajících přechodů na vysílání DVB-T2. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

I Jižní Korea měla své Techtle Mechtle, poradila si jinak než Česko

Jak vypadá vyšetřování velkého ohniska kolem nočního klubu v zemi, kde „chytrá karanténa“ opravdu funguje. Jižní Korea...

Jedna pandemie nestačí. V USA se šíří zákeřná „králičí ebola“

Na jihozápadě USA se šíří mezi domestikovanými i divokými králíky nákaza virem, jehož účinky připomínají lidskou...

Svět je čím dál zelenější. Česko v současnosti míří opačným směrem

Na planetě Zemi v posledních desetiletích přibývá zeleně. Neplatí to však pro všechny státy. Česko bohužel představuje...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dusičnan amonný zabíjel mnohokrát. Ovšem mnohem více životů zachránil

Výbuch v Bejrútu nebyl ani zdaleka jediným případem, kdy dusičnan amonný způsobil katastrofu. Některé z nich byly...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Bili se jako lvi. Příběh slavné 310. československé stíhací perutě RAF

Bitva o Británii již byla v plném proudu, když se do ní v druhé půlce srpna 1940 zapojila nejstarší a nejslavnější...

Želvy československé armády vyvolaly větší pozornost, než si zasloužily

Mezi nejzajímavější meziválečná obrněná vozidla se bezesporu řadí československý obrněný automobil Škoda PA-II...

Smůla, opilství, neschopnost. Před 75 lety potkala US Navy katastrofa

Na samém konci války v Pacifiku, dne 30. července 1945, utrpělo americké námořnictvo ohromnou – a minimálně do určité...

Hrdinové z bombardérů. Jak bojovali a umírali naši letci z 311. perutě RAF

Bombardovací letci vždy bývají trochu ve stínu stíhacích kolegů. Neprávem. Jejich činy vzbuzují stejnou glorifikaci...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...