Ruský „robotický“ tank Uran-9: Nepoužitelná hračka, nebo revoluce?

aktualizováno 
Ruské ministerstvo obrany po několik měsíců zásobuje média informacemi o testech pozemního robotického systému Uran-9. Na první pohled vypadá Uran-9 impozantně, ale je podobná kategorie robotických systémů v současné době vůbec použitelná v boji?

Uran-9 je pásový dálkově řízený bojový prostředek patřící do kategorie pozemních bojových bezosádkových vozidel UCCG (Unmanned Combat Ground Vehicle). Jeho hmotnost je 10 tun a v základu se počítá s 30mm rychlopalným kanonem 2A72, spřaženým 7,62mm kulometem a deseti řízenými střelami. Kanon má kadenci 350 až 400 ran/min.

Uran-9 může odpalovat protitankové střely 9S120 Ataka (čtyři střely v základu) a protivzdušné 9K33 Igla (čtyři střely). Robotickou platformu však lze využít k instalaci nejrůznějších zbraňových systémů.

Mocná zbraň Američanů

Nová superloď kapitána Kirka

Raketový torpédoborec USS Zumwalt

Senzorové vybavení odpovídá moderním obrněným vozidlům - termální senzory, laserový dálkoměr nebo denní/noční kamery. Systémy dokáží automaticky odhalovat, rozpoznávat a sledovat cíle.

Sestavu robotického komplexu tvoří dvě bojová vozidla Uran-9, tahač pro jejich transport a mobilní řídící pracoviště. Uran-9 je určen pro ozbrojený průzkum a palebnou podporu pěchoty a protiteroristických jednotek.

Kde je tedy problém? Uran-9 je ve skutečností rádiem ovládaný robot. Není nic známo o tom, že by se dokázal sám pohybovat v komplexním prostředí - jako je například les, město, v těžkém terénu nebo dokonce po cestách.

Vozidla Uran-9 je nutné ovládat z kontrolního stanoviště, což vyžaduje přímou viditelnost mezi “roboty“ a kontrolním stanovištěm. Zde je velký rozdíl mezi pozemními a leteckými drony, které díky velké výšce letu lze řídit přímo na desítky nebo stovky kilometrů.

Bezpilotní letadla není problém řídit ani pomocí satelitního přenosu, protože zde nejsou žádné překážky bránící komunikaci. Dole na zemi však satelitní komunikaci blokují budovy, stromy, hory, přírodní překážky a dokonce i listí na stromech.

Pro případné ovládání přes satelit je navíc nutný velmi rychlý přenos informací (především video) nebo pokročilé zpracování dat. Je otázkou, zda ruské vojenské komunikační satelity dokáží zabezpečit spolehlivý a rychlý přenos tak velkého objemu dat. Dalším rizikem je samozřejmě možnost přerušení vysílání prostředky elektronického boje protivníka.

Existují nástroje, jak problém zmírnit. Například bezpilotním letadlem nebo vzducholodí, které poslouží jako komunikační relé. Avšak pořad je nutná pro komunikaci přímá viditelnost, nemluvě o komplexnosti celého systému.

Nelze tedy například očekávat zapojení prostředků Uran-9 do zteče po boku tanků nebo bojových vozidel pěchoty v rychlé se měnícím komplexním prostředí.

Největší účinnost Uran-9 dosáhne na velkých rovných plochách s kvalitním komunikačním pokrytím. Ostatně ruská armáda chce robotické bojové systémy nasadit k ochraně vnějšího perimetru základen strategických raketových sil. Tyler Rogoway z blogu Foxtrot Alpha však namítá, že podobné služby mnohem lépe poskytnou klasická vozidla s posádkou.

Na druhou stranu, například Izrael k ochraně své hranice již od roku 2008 úspěšně používá lehké robotické vozidlo Guardium, které má stejné omezení jako Uran-9.

Uran-9 vstoupí do služby v letech 2017 až 2018 a bude také nabízen zahraničním zájemcům.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Jarní aktualizace Windows 10 je ke stažení. Microsoft se moc nepředvedl

Světlý motiv v jarní verzi Windows 10  2019

Microsoft uvolnil ke stažení velkou jarní aktualizaci Windows 10. Nečekejte však žádné velké změny. Většina se odehrála...

Další z rubriky

Zrcadlo doby: jak československý armádní film natáčel západní letadla

British Aerospace Nimrod AEW3

V roce 1980 navštívili pracovníci Československého armádního filmu aerosalon v anglickém Farnborough, aby tam na...

Nechtěl, ale musel. Jak Tupolev kopíroval americký super bombardér B-29

Bombardér Tupolev Tu-4 v leteckém muzeu v Moninu (rok 2012)

První sovětský atomový bombardér Tupolev Tu-4 vznikl okopírováním amerického Boeingu B-29 Superfortress. Pro sovětský...

Kritická situace v bojeschopnosti superstíhaček F-35. Chybí náhradní díly

F-35B Lightning II na palubě USS Wasp (LHD-1) během prvního testování...

Podle nejnovější zprávy Kontrolní komise amerického Kongresu je pouze sedmadvacet procent taktických víceúčelových...

České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují
České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz