Nová ruská houfnice má vysokou rychlost střelby a obrovský dostřel

aktualizováno 
Ruské ministerstvo obrany zadalo vývoj nové kolové samohybné houfnice označované jako 2S35-1 Koalice-SV KŠ. Oficiální obrázky nejsou k dispozici, vše je tajné, ale prosakují informace o rychlosti střelby 10 ran za minutu a dostřelu až 70 kilometrů.

Model nové kolové ruské samohybné houfnice 2S35-1 Koalice-SV KŠ ráže 152 mm | foto: Věstnik Mordovie

Ze samohybných dělostřeleckých systémů používaných dnes ruskou armádou je asi nejznámější relativně moderní houfnice 2S19 Msta-S ráže 152 mm, kterých má Rusko v aktivní službě nasazených 468. Ruská armáda však vlastní celou řadu dalších samohybných dělostřeleckých systémů.

Z těch starších to jsou samohybné kanony 2S5 Hyacint ráže 152 mm (203 aktivních / 500 v rezervě) a raritní 2S7 Pion ráže 203 mm (8/0), samohybné houfnice 2S1 Gvozdika ráže 122 mm (546/1400) a 2S3 Akacija ráže 152 mm (931/1600) a samohybný minomet 2S4 Tulpan ráže 240 mm (8/120).

V poslední době se pak objevila samohybná houfnice 2S34 Hosta (30/0) ráže 120 mm, kterou můžeme označit za modernizovanou 2S1 Gvozdika, a především nastupující samohybná houfnice 2S35 Koalice-SV ráže 152 mm (12/0).

Všechny výše uvedené systémy jsou umístěny na pásovém podvozku. Výjimku tvoří samohybný minomet 2S23 Nona-SVK (50/0) ráže 120 mm využívající podvozek kolového transportéru BTR-80.

Pásový podvozek má bezkonkurenční průchodnost terénem, což je klíčové na ruském území s velmi řídkou a nekvalitní silniční síti. Na druhou stranu pásová vozidla mají velmi omezenou schopnost dopravy na dlouhé vzdálenosti.

V prvních dnech případné války lze dopravit určité množství těžké techniky letecky, ale při vedení dlouhodobé bojové činnosti je nutné přepravovat techniku po zemi.

Rusko proto při vedení války na svém území spoléhá především na železniční síť, po které plánuje přepravovat většinu obrněné techniky, mužstva, munice a zásob. V případě přerušení železnice se však zásobování technikou a mužstvem výrazně komplikuje.

Naproti tomu vojenská vozidla s kolovým podvozkem mají horší průchodnost terénem, ale mohou se po vlastní ose přepravovat na vzdálenosti tisíců kilometrů, při snesitelné spotřebě paliva a při nízkém opotřebení (riziko poruchy).

To jsou pravděpodobně hlavní důvody, proč ruské ministerstvo obrany připravuje kolovou verzi samohybné houfnice Koalice-SV.

Nová kolová samohybná houfnice 2S35-1 Koalice-SV KŠ využívá kolový podvozek nákladního vozidla KAMAZ-6560 8x8 a věž se 152mm dělem z nové pásové houfnice Koalice-SV. Obě verze Koalice-SV vyvíjí ruský výzkumný ústav Burevestník (součást Uralvagonzavodu).

Bojové schopnosti nových samohybných houfnic jsou utajovány. Podle ruské TV Zvezda, která má blízko k ruskému ministerstvu obrany, je však efektivní dostřel houfnic 2S35 s klasickou municí 40 km při rychlosti palby deset ran za minutu. Podle TV Zvezda Rusko pracuje i na dělostřeleckém projektilu s pomocným raketovým motorem s dostřelem 70 km.

Fotogalerie

Uvnitř velké dělostřelecké věže je pak ukryta zásoba 70 nábojů ráže 152 mm. K dispozici je více typů munice, které lze volit v automatickém módu: tříštivo-trhavá, naváděná, protitanková, se submunicí, atd.

Magazín Army Recognition připomíná, že podle ruských i zahraničních specialistů se Koalice-SV stane nejrychleji střílející houfnicí na světě. Umožnit to má inovativní chlazení hlavně (přesné detaily o systému nejsou k dispozici). V hustotě palby tak Koalice-SV překoná německou PzH 2000 i americkou M109A7 Paladin PIM.

K dispozici má být i režim salvy MRSI (Multiple Round Simultaneous Impact, tedy „současné zasažení cíle postupně vystřelenými náboji“). V režimu MRSI střelecký počítač za použití automatického nabíjení, počítačového nastavování náměru a různých prachových náplní dokáže zasáhnout cíl několika granáty najednou. Technika MRSI se používá především při dělostřeleckých přepadech.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Další články o vojenství a novinky ze světa armády najdete zde.

Autor:

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době

Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Další z rubriky

Kapličku smetla exploze, která se měla odehrát o padesát kilometrů jinde

P-47 Thunderbolt útočí.

Celá dvě staletí stála jižně od Červeného Poříčí, u výpadovky z Plzně do Klatov, kaplička. Ve středu to bylo 74 let, co...

Tragédie stíhací jaderné ponorky: Komsomolec leží na dně už třicet let

Ponorka K-278 Komsomolec na výtvarném díle

Jedním z černých dnů sovětského námořnictva se stal 7. duben 1989. Tehdy došlo ke katastrofě jaderné ponorky K-278...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Najdete na iDNES.cz