Bili se jako lvi. Příběh slavné 310. československé stíhací perutě RAF

Bitva o Británii již byla v plném proudu, když se do ní v druhé půlce srpna 1940 zapojila nejstarší a nejslavnější československá jednotka RAF, 310. stíhací peruť. Historie této jednotky se začala psát právě před 80 lety.

Ve chvíli, kdy německá vojska 14. června 1940 prakticky nerušeně vstoupila do Paříže, bylo jasné, že poslední výspou odporu proti nacistickému Německu se na Západě stane Velká Británie.

„To, co generál Weygand nazval bitvou o Francii, skončilo. Očekávám, že bitva o Británii začne co nevidět. Na této bitvě závisí přežití křesťanské civilizace. Závisí na ní náš, britský život i dlouhá kontinuita našich institucí a našeho impéria. Veškerá zuřivost a síla nepřítele se jistě velice brzy obrátí proti nám,“ burcoval o čtyři dny později ve svém nezapomenutelném projevu z Dolní sněmovny britský ministerský předseda Winston Churchill.

To už Francii zvonil poraženecký umíráček, francouzské vojsko až na světlé výjimky spíše zběsile ustupovalo, než aby kladlo větší odpor. Mezitím také odstoupila francouzská vláda a nový premiér maršál Philippe Pétain již druhého dne svého působení, 17. června, ventiloval v rádiu přání uzavřít s Německem příměří. K jeho podpisu nakonec došlo 22. června.

Rádio samozřejmě poslouchali i Čechoslováci v té době za Francii bojující. Své další naděje upnuli k hrdé zemi za Kanálem. Prvních osmatřicet na její půdě přistálo již 18. června, když je tam dopravil britský čtyřmotorový letoun Armstrong Whitworth Ensign. Postupně přicházeli další a další, většina různými cestami námořními.

Při příjezdů prvních Čechoslováků na britské ostrovy už se horečnatě jednalo o zařazení letců do Royal Air Force (RAF) či zřízení československých leteckých jednotek.

Piloti z 310. československé stíhací perutě RAF před letounem Hawker Hurricane Mk I, Bitva o Británii, základna Duxford, 7. září 1940

Vznik 310. perutě a její účast v bitvě o Británii

Rozkaz ke zformování 310. československé stíhací perutě vydalo britské ministerstvo letectví 10. července 1940. Tehdy do Duxfordu, kde se měla formovat, přijeli i její první členové – F/Lt. Jerrard Jefferies a F/Lt. Gordon Sinclair, britští spoluvelitelé letky A a letky B. Peruť měla přibližně po dobu prvního roku své existence zdvojené velitelské funkce, kromě československých je zastávali i britští důstojníci.

V noci na 12. července tam dorazila i větší skupina Čechoslováků, tedy personální jádro budované perutě, a z toho důvodu se k tomuto dni často připomíná její založení. A objevil se i britský spoluvelitel perutě S/Ldr. George Blackwood.

„Byl jsem předvolán na ministerstvo letectví, kde jsem dostal rozkaz k odjezdu do Duxfordu, abych se tam ujal velení a formování první české stíhací perutě. Je to již mnoho let, ale jednu věc si pamatuji jasně - úžasný bojovný duch a jejich jasně zřejmá touha dostat se do křížku s nepřítelem,“ vzpomínal Blackwood po letech v předmluvě ke knize 310. peruť historika Jiřího Rajlicha.

Okamžitě se začíná i přes jazykovou bariéru s intenzivním výcvikem. Bitva o Británii nabírá na intenzitě, 17. srpna přijíždí do Duxfordu na inspekční cestu šéf 12. skupiny, pod níž 310. peruť spadala, A/V/M Trafford Leigh-Mallory a prohlašuje jednotku za operační.

Ještě téhož dne odpoledne, jde šest hurricanů od třistadesítky do akce, při hlídce však na nepřítele nenarazí. Také další dny probíhají bez střetnutí s Němci. Teprve 23. srpna naši s britskými kolegy zahlédnou bombardér Junkers Ju 88. Než zahájí útok, nepřítel jim mizí v mracích.

Zápis v operačním deníku 310. perutě k 26. srpnu 1940

Skóre 310. peruť otevírá 26. srpna. První hlídka vyzněla sice naprázdno. V 15:10 hodin se ovšem na základně rozezvučela poplachová siréna. Během několika minut je ve vzduchu dvanáct hurricanů (S/Ldr. Blackwood, S/Ldr. Hess, Sgt. Prchal, F/Lt. Sinclair, Sgt. Zíka, P/O Bergman, F/Lt. Jefferies, Sgt. Půda, P/O Zimprich, P/O Fechtner, Sgt. Koukal a Sgt. Komínek). Velitelství je navádí na „bandity“. Hurricany nabírají výšku a vrhají se na kořist.

„Vzduch je teď protkán bělavými čarami, které tryskají z nepřátelských strojů. Čáry se nám jeví všelijak pokroucené následkem zrakového klamu při našich velkých rychlostech a tak nějak nám připadají neškodné, přestože mozek chápe, že jsou to střely, svítící smrtonosné střely, které po nás Němci pálí. V cíli mám skupinu, jejíž rozměry rostou se čtvercem vzdáleností. Rovnám si nohou stroj, jenž mi vychýlil cíl z mušky, a když jsem ho opět posadil na správné místo, silou, že až palec brní, tisknu spoušť... teď...“ 

„Řev osmi kulometů přehlušuje všechno ostatní, ale v hrdle ti tluče tep a spánky buší kladivem a zdá se ti, že jsi vypjatý jako luk, nabitý maximem nahromaděné síly. Z křídel prší moje střely, bělavé čáry se křižují a ztrácejí v německém vzduchovém prostoru. Jen tři až čtyři sekundy střílím, pak vykopnu směrovku doleva a dostávám se tak dolů,“ sugestivně popsal bojové střetnutí první velitel 310. československé stíhací perutě Alexander Hess ve své knize „Byli jsme v bitvě o Anglii“.

Německý bombardér Dornier Do 17

K zemi jde první dornier, připisuje si ho britský spoluvelitel jednotky S/Ldr. George Blackwood. Vzápětí i on však mizí ze scény, dostává zásah do jedné z palivových nádrží a svůj hořící stroj opouští na padáku. V té době se do boje zapojuje i stíhací doprovod německých bombardérů. P/O Emil Fechtner se dostává do křížku s Messerschmittem Bf 110. Vypálil na něj téměř polovinu své munice. Německý stroj začal hořet a hustě kouřit, následně se zřítil v plamenech. Připisuje tak první československý sestřel 310. perutě. To ovšem Fechtner již nespatřil, protože se na něj vrhlo šest německých stíhačů. Spasily ho nakonec mraky a v 18 hodin přistál jako poslední na základě v Duxfordu.

Třetí úspěch třistadesítky si připsal Sgt. Eduard Prchal, který rovněž sestřeluje dornier. Ovšem vzápětí se z něj stala kořist zuřivé stodevítky. S prostřelenou glykolovou nádrží a střepinami ve vlastních zádech přistál nouzově na břicho.

První boj 310. perutě skončil. Jednotka si připsala tři potvrzené sestřely, ovšem ztratila dva stroje. Kromě Blackwooda se musel na padáku zachránit ještě P/O Václav Bergman. Po dopadu se na něho vrhl hlouček místních s vidlemi a brokovnicí. Kvůli špatné angličtině i německy znějícímu jménu ho považovali za Němce, vše naštěstí nakonec dobře dopadlo. S poškozeným strojem přistál kromě Prchala i F/Lt. Gordon Sinclair, kterému se to povedlo na domovské základně.

„Neberu-li v úvahu, že jsem byl v tomto boji sám sestřelen, byl jsem s výsledkem prvního utkání vrcholně spokojen,“ shrnul v roce 1943 Blackwood bojové entrée v časopise Czechoslovak Wings.

Piloti z 310. československé stíhací perutě RAF před letounem Hawker Hurricane Mk I, Bitva o Británii, základna Duxford, 7. září 1940

Kromě prvních bojových úspěchů ovšem na jednotku dopadají i první šrámy. Posledního srpnového dne se u jména Jaroslava Štěrbáčka objevuje poznámka Nezvěstný. Stal se vůbec prvním Čechoslovákem padlým v řadách RAF. „Náš malý Štěrbáček byl stále nezvěstný. Čekali jsme den dva, ale žádné zprávy nepřišly. A nikdy jsme se jich nedočkali. Měli jsme smutnou lítostivou náladu, ač nám tento den přinesl pěknou kořist - šest německých letadel. Silnější byla však bolest nad ztrátou malého Jardy. Radost ze šesti sražených Němců jsme si toho dne zastrčili hluboko do kapsy,“ vzpomínal ve své knize Hess.

I další dny a týdny se československá jednotka úspěšně zapojuje do vřavy nad britskými ostrovy. Její bojové skóre utěšeně narůstá. Do konce bitvy o Británii, tedy do 31. října, si 310. připisuje 40,5 potvrzených sestřelů, 11 sestřelů pravděpodobných a 6 poškozených německých letadel. To ji v počtu sestřelů zařadilo na 32. příčku mezi 67 stíhacími perutěmi RAF bojujícími v bitvě o Británii. Vůbec nejúspěšnější jednotkou se tehdy stala 303. polská stíhací peruť, která si nárokovala 126,5 sestřelu. V jejích řadách výrazně zazářil i Čechoslovák Josef František

Sektorové velitelství Duxford 12. skupiny RAF. Patřila pod něj i 310. československá stíhací peruť, viz volací znaky perutí na listech papíru připíchnutých na stěně. (Bitva o Británii, září 1940)

Zbrojíři 310. perutě při práci na stíhačce Hawker Hurricane Mk I. Mnoho příslušníků pozemního personálu perutě bylo z řad Čechoslováků.

Během bitvy o Británii ztratila třistadesítka 15 hurricanů, nesrovnatelně těžší daní v boji za svobodu byla ztráta pěti pilotů (P/O Jaroslav Štěrbáček byl sestřelen, F/O John Boulton a P/O Emil Fechtner se stali oběťmi havárií během operačních letů a Sgt Karel Stibor a Sgt Jan Chalupa zahynuli během cvičných letů). Dalších osm pilotů utrpělo zranění. Do konce října jednotka vykonala 938 operačních vzletů, přičemž nalétala 971 hodin.

„Musím přiznat, že jsem měl zpočátku určité pochybnosti o zkušenostech polských a českých pilotů, kterých nabyli v jejich vlastních zemích a ve Francii. Moje pochybnosti však rychle zmizely, neboť všechny tři perutě se vrhly do bojů s nepopsatelným entuziasmem. Inspirovala je jejich horoucí nenávist k Němcům, která z nich činila nebezpečné protivníky,“ napsal v roce 1941 už bývalý šéf Stíhacího velitelství Královského letectva A/C/M Sir Hugh C. T. Dowding.

Alexander Hess

(první československý velitel 310. perutě)

Alexander Hess se narodil 4. května 1898 v Karlově Huti. Z data narození je patrné, že se musel aktivně zapojit již do první světové války. Skutečně tomu tak bylo, nejprve absolvoval školu pro poddůstojníky a jako pěšák působil od února 1917 na ruské a později na italské frontě. Při této příležitosti utrpěl několik zranění, s nimiž si vždy za pomoci lékařů dokázal poradit.

Ve vojenské kariéře pokračoval i v nově vzniklém Československu. Už v květnu 1920 byl přeložen na vlastní žádost k letectvu. Postupně se stal pozorovatelem, pilotem dvoumístných strojů a pilotem stíhacím.

V roce 1925 se zúčastnil III. ročníku populárního „Leteckého závodu rychlostního o cenu presidenta republiky“, na sériové stíhačce Avia B.21 obsadil třetí místo v hlavním závodě. Při dalším, tentokrát už posledním ročníku stejného závodu zvítězil v kategrorii „C“ (stroje se zátěží 500 kg) na sériovém pozorovacím Aeru A.11.

Na prošlápnutí hluboké stopy v soutěžním létání, a to na poli mezinárodním, se podílel o dekádu později. V roce 1936 vedl úspěšnou leteckou výpravu na akrobatickou soutěž do Berlína konanou před tamní letní olympiádou, roku následujícího vedl ještě úspěšnější výpravu na letecký mítink do Curychu.

V pohnuté době Mnichova velel III. peruti Leteckého pluku 4, která se skládala z Letek 46, 47 a 48. Jednalo se samozřejmě o jednotky stíhací, jejich výzbroj tedy tvořily dvojplošníky Avia B.534.

Ponurý 15. březen 1939 byl pro něho obzvlášť skličující, neboť jako velitel musel předat materiál svých jednotek okupantům. Při posledním nástupu vyzval své vojáky k zapojení do odboje. Sám opustil protektorát v lednu 1940. Polsko už dávno neexistovalo, takže musel putovat přes Slovensko a Maďarsko, dále pokračoval přes Jugoslávii a Itálii do Francie.

Když Němci dobývali Francii, nacházel se na základně v Chartres, kde probíhalo přeškolování československých stíhačů před zařazením k operačním jednotkám. V souvislosti se zhroucenou obranou Francie tuto zemi opustil 19. června, kdy nastoupil v Bordeaux na loď, která odplula do Falmouthu.

Přestože věk dvaačtyřiceti let byl trochu vyšší, než si Královské letectvo představovalo u stíhačů přijímaných do svých služeb, přimhouřili nad touto drobností díky jeho zkušenostem oči. A hned 12. července mu svěřili velení právě založené 310. československé peruti. Ano, prakticky celý první rok měla peruť i velitele britského, to ovšem zásluhy žádného ze spoluvelitelů nijak nesnižuje.

Během bitvy o Británii dosáhl dvou sestřelů jistých (Bf 109E, Do 17Z) a jeden letoun poškodil (Bf 109E). Sám však byl při jednom souboji sestřelen, ale naštěstí se nezraněn snesl na padáku na zem.

Velitel 310. perutě Alexander Hess (vpravo) na společné fotografii s legendárním velitelem 242. perutě Douglasem Baderem (Bitva o Británii, září 1940)

Na konci února 1941 ukončil službu u bojové jednotky a téměř rok zastával funkci československého styčného důstojníka u stíhacího velitelství RAF. Následně z RAF odešel nadobro, československá londýnská vláda ho potřebovala v diplomatických službách. Až do února 1946 tedy působil jako letecký atašé, nejprve v USA a potom krátce v Kanadě.

Po návratu do vlasti pracoval několik měsíců na ministerstvu národní obrany a potom přijal vysokou velitelskou funkci v letectvu. V době únorového puče byl poslán na nucenou dovolenou a v červnu 1948 do výslužby. A to již nebylo samo sebou, před zlými poměry nepřejícími nejen válečným hrdinům utekl rychle na Západ. Nakonec ho ve Spojených státech zaměstnala společnost Pan Am jako technického poradce.

Když v roce 1981 Alexander Hess na Floridě zemřel, psalo se o něm a o čs. letcích v britském i americkém tisku. Tisk československý to tenkrát přešel zarytým mlčením. Až po listopadu 1989 byl první velitel třistadesítky v Československu plně rehabilitován.

Cesta 310. perutě od listopadu 1940 do konce války

Právě relativně dlouhé zapojení 310. perutě do bitvy o Británii jí umožnilo stát se naší nejúspěšnější stíhací jednotkou, která dosáhla nejvyšší počtu sestřelů. Peruť 312., která vznikla asi o měsíc a půl později, se stala operační 2. října a navíc do bitvy o Británii zasáhla pouze okrajově. A poslední, 313. peruť, se formovala až v květnu roku následujícího.

Se vzrůstající intenzitou nočních náletů na britská města (tuto bombardovací kampaň Němci označovali slovem Blitz a trvala až do 21. května 1941) byla i 310. peruť po nějaký čas zapojena vedle denních také do nočních akcí. Noční lety se však nemohly stát už z principu parketou klasických denních stíhačů. Jak začaly v dostatečných počtech vznikat specializované noční perutě vyzbrojené letouny ve specifických verzích (s radary to bylo optimální), nepopulární noční anabáze nejen třistadesítce skončily.

Leopold Šrom (vpravo) popisuje Františkovi Burdovi, jak šel na Němce. Za nimi je stíhačka Hawker Hurricane Mk.IIA, mezi výfuky a pilotní kabinou má nainstalovaný plech proti oslnění pilota plameny z výfuků při nočních letech. (310. peruť, červenec 1941)

Během dlouhých válečných let se postupně měnily základny, ze kterých třistadesítka operovala. Někdy operovala kvůli odpočinku z těch méně exponovaných (například ve druhé polovině roku 1941 se nacházela až u Aberdeenu ve Skotsku), jindy ze základen v jižní Anglii, kde se podílela na protivzdušné obraně, chránila připlouvající konvoje, poskytovala vzdušné krytí bombardérům a stíhacím bombardérům nad severní Francií a Kanálem. Mimo to prováděla nad severní Francií vzdušné hlídky a útočila na pozemní cíle.

Často nelétala sama, ale v součinnosti s jinými perutěmi. RAF začalo vytvářet vyšší taktické celky – tzv. stíhací křídla - složené z několika perutí (ostatně již během bitvy o Británii se třistadesítka stala součástí první podobné experimentální jednotky, tzv. Velkého Baderova křídla). Československé stíhací křídlo vzniklo v květnu 1942, zpočátku ho tvořily 310., 312. a britská 154. peruť, ale již počátkem června byla 154. peruť nahrazena původně plánovanou 313. perutí.

Ladislav Valoušek před stíhačkou Spitfire v době služby u 310. československé stíhací perutě RAF

Otto Smik během svého působení u 310. perutě sestřelil mimo jiné i tři letounové střely V1.

Za zmínku stojí nasazení 310. perutě, resp. československého stíhacího křídla, v červnu 1944 v operaci Overlord. Nebo o dva roky předtím v operaci Jubilee, což bylo pokusné, ale nepovedené vylodění u přístavu Dieppe.

Ve velení 310. perutě se vystřídalo sedm československých velitelů. Kromě Hesse to byli S/Ldr. František Weber, S/Ldr. František Doležal, S/Ldr. Emil Foit, S/Ldr. Hugo Hrbáček, S/Ldr. Václav Raba a S/Ldr. Jiří Hartman. Z britských spoluvelitelů působících u perutě přibližně po dobu prvního roku její existence to byl po Blackwoodovi již výše také zmiňovaný Jefferies, který předtím létal jako spoluvelitel letky B.

Co se týče výzbroje, létala třistadesítka na několika verzích hurricanů a spitfirů. S hurricany se rozloučila v březnu 1941, kdy se přezbrojila na Spitfiry Mk. IIA. Dále létala především na různých subverzích Spitfirů Mk.V a Mk.IX, do vlasti se v létě 1945 vracela na nově vyrobených Spitfirech LF Mk.IXE.

Spitfiry LF Mk.IXE od 310. perutě po návratu do Prahy. Za pozornost stojí přimknutá přídavná palivová nádrž. Muž uprostřed první řady je divizní generál Karel Janoušek (jediný Čechoslovák s hodností letecký maršál, kterou získal v RAF).

  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Polopás není polovičaté řešení. Třetí říše byla mistrem v oboru

v diskusi je 9 příspěvků

18. března 2024

Druhá světová válka byla zlatým věkem polopásových vozidel. Vyráběli je především Němci a...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 7 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 9 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...