Odstartoval letoun dvacetkrát rychlejší než zvuk. A havaroval

  16:00aktualizováno  12. srpna 8:15
Během čtvrtka zkušebně odstartoval letoun v rámci projektu HTV-2 americké armády. Stroj je součástí programu vývoje létajících strojů schopných zasáhnout do hodiny cíl kdekoliv na světě. Let však nebyl úspěšný. Informace o příčině havárie zatím nejsou k dispozici.

Ilustrace HTV-2 během letu v atmosféře | foto: DARPA

Aktualizováno 12.8. 8:15: Agentura DARPA v této tiskové zprávě potvrdila ztrátu stroje HTV-2 po zhruba devíti minutách letu kvůli "anomálii". Vše nasvědčuje tomu, že se opakovaly potíže z prvního pokusu, kdy stroj přešel do klouzavého letu a ve vysoké rychlosti se ho nepodařilo spolehlivě řídit. Během čtvrtečního letu bylo spojení ztraceno v téměř stejné fázi jako v případě startu prvního exempláře v dubnu loňského roku. 

Prohlášení cituje majora Chrise Schulze z amerického letectva: "Zatím nevíme, jak stroje ovládat v hypersonické fázi letu. Je to k vzteku; řešení určitě existuje. Musíme ho objevit." Příčinou neúspěchu podle Schulze je nedostatek znalostí o režimu hypersonického letu (jako hypersonické rychlosti jsou označovány rychlosti nad pětinásobek rychlosti zvuku, pozn. red.): "Jak ukázal dnešní start, létání ve vysokých rychlostech je prakticky neprobádaná oblast."

Výsledky letu i celého programu by měly být podle zprávy vyhodnoceny během několika týdnů. Jak bude vývoj pokračovat, zpráva samozřejmě říct nemůže. DARPA dává ve zprávě najevo zájem v experimentech pokračovat, ale význam těchto slov je zatím lepší nepřeceňovat. 

Unikání stroj HTV-2 vystartoval z Vanderbergovy letecké základny v Kalifornii. Armáda doufá, že výsledkem programu budou robotické stroje, proti kterým zatím není obrany.

Poslední zpráva o zkušebním letounu HTV-2 na účtu agentury Darpa.

Poslední zpráva o zkušebním letounu HTV-2 na účtu agentury Darpa.

Letoun vyrazil na samém začátku startovacího okna, zhruba v 16:45 našeho času. Až do klouzavé fáze letu podle agentury DARPA vše probíhalo v pořádku. Stroj měl dopadnout do oceánu zhruba v 17:15. V 17:22 ovšem DARPA "tweetla" jen tolik, že velení letu ztratilo spojení se strojem.

V 18:26 našeho času DARPA pouze upřesnila, že stroj nezachytily ani lodě a detektory v cílovém prostoru. Je tak jasné, že došlo k nehodě. Více podrobností zatím známo není. Je to už druhý neúspěšný pokus tohoto letounu.

Na Twitteru se zatím objevují ironické dotazy: "Neviděli jste někdo nadzvukový letoun? Je trojúhelníkový a pěkně rozžhavený."

Let sice nebyl přímo přenášen, ale jeho průběh bylo možné sledovat zprostředkovaně právě na Twitteru armádní vývojářské agentury DARPA na účtu dostupném zde.

Smočit se v Pacifiku

Pokus zatím neznamená nástup nové zbraně do praxe, to ani vzdáleně. HTV-2 je čistě experimentální stroj, který měl ověřit základní principy řízeného letu v extrémně vysokých rychlostech. Měl proběhnout už ve středu 10. srpna, ale plán zhatilo špatné počasí.

Schéma druhého zkušebního letu letu HTV-2

Schéma druhého zkušebního letu letu HTV-2

Stroj není vybaven vlastním pohonem, v podstatě tedy jde o (velmi rychlý) kluzák. Do vyšších vrstev atmosféry ho vynáší raketa. HTV-2 v té chvíli nemá daleko k tomu, aby se dostal na oběžnou dráhu a změnil se v družici Země. Po odpojení od rakety vlétá zpět do hustších vrstev atmosféry. V ní by se pak měl pohybovat rychlostí zhruba 20 Machů, tedy přes 20 tisíc kilometrů za hodinu. (Machovo číslo určuje rychlost zvuku v daném prostředí, a protože se letoun pohybuje ve stratosféře, rychlost zvuku je tam nižší než u hladiny moře.)

HTV-2 pak má podle předpokladů samozřejmě postupně zpomalovat. Plán počítal s testy funkčnosti ovládání několika manévry a zkouškami provozu některých elektronických systémů. Po zhruba 30 minutách se měl HTV-2 řízeně zřítit do Tichého oceánu 6 500 kilometrů od amerického pobřeží.

Vývojáři doufali, že si druhý exemplář HTV-2 povede podstatně lépe než jeho předchůdce, který startoval v dubnu 2010. S tím bylo po devíti minutách ztraceno spojení. Jak se ukázalo, palubní počítač nedokázal stroj ovládat.

Tunel by byl dražší

Proč utratila DARPA miliony dolarů za stroje, které budou létat půl hodiny, a to ještě v nejlepším případě? Hlavně proto, že rychlost kolem dvaceti Machů je něco "extra". Projekt má shromáždit údaje o tom, co se vlastně v takové rychlosti z aerodynamického hlediska děje.

Výlet do neznáma

O řízeném letu v rychlosti kolem dvacetinásobku rychlosti zvuku toho letecká historie zatím mnoho neřekne. Rychlostní rekord v kategorii strojů s jiným než raketovým pohonem drží vojenský Lockheed SR-71, který dosáhl rychlosti 3 540 kilometrů za hodinu. Stalo se tak už 28. června 1976.

HTV-2 se spíše blíží balistickým střelám, které k cíli spěchají rychlostí kolem 25 tisíc kilometrů za hodinu. Vyšších výkonů dosahují jenom stroje přilétající z vesmíru. Raketoplány během vstupu do atmosféry dosahovaly rychlosti kolem 30 tisíc kilometrů za hodinu. Šlo ovšem o dobře naplánovaný pád. Stroje se daly ovládat až v rychlostech mnohem nižších.

Konstruktéři se doteď musí spoléhat především na simulace. Zkoušky ve větrných tunelech jsou k ničemu, tvrdí DARPA. Rychlostí nad 15 Machů lze údajně dosáhnout pouze ve speciálních zařízeních, a to vždy jen na milisekundy.

Nejistotu konstruktérů za vysokých rychlostí dokládá i pád prvního prototypu HTV-2. Stroj jednoduše neudržel stabilitu. Vedlo to k řadě nových zkoušek a úprav. Konstruktéři změnili těžiště, nastavení elektronického řízení a snížili úhel náběhu během letu, tvrdí tiskové prohlášení DARPA.

Jeden ze tří

Firma Lockheed-Martin postavila totiž jenom dva exempláře HTV-2 a o dalších se zatím neuvažuje. Neúspěch letu by tak podle komentátorů nejspíše znamenal konec vývoje ultrarychlého letounu, alespoň na nějakou dobu. Bez povzbudivých výsledků by se muselo začít od nuly a není jisté, že by k tomu ozbrojené složky měly dost vůle.

Vojáci by pak mohli dát přednost jiné technologii určené k dosažení vojáky kýženého cíle "zásahu kdekoliv na světě za jednu hodinu". Ve hře je například velmi rychlá střela s plochou dráhou letu X-51 (byť tento program má svých problémů také dost).

Je tu i možnost přezbrojení stávajících balistických raket, tedy nahrazení atomových hlavic běžnými. Největší potíž s touto technologií je ale diplomatická: zkuste ostatním rychle vysvětlit, že když odpalujete jednu balistickou střelu za druhou, děláte to jen proto, aby svět byl bezpečnějším místem.

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

OBRAZEM: Impozantní Muromec, Noční čarodějnice a létající tanky v barvě

Příslušnice 46. gardového nočního bombardovacího leteckého pluku, navigátorka...

Ruská překladatelka Olga Širninová si našla díky svému zájmu o historii zajímavý koníček. Koloruje staré fotografie,...

Americký „neviditelný“ bombardér B-2 Spirit stál majlant a nemá ocas

Bombardér B-2 Spirit

Legendární „neviditelný“ bombardér Northrop B-2 Spirit se poprvé odlepil od země 17. července 1989. Vynaložené finanční...

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?

Najdete na iDNES.cz