V příštím desetiletí se nosným prvkem úderných svazů letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group) stanou letadlové lodě třídy Gerald R. Ford. Do roku 2035 zavede Americké námořnictvo (US Navy) pět letadlových lodí této třídy, které nahradí nejstarší lodě Nimitz.
Hlubokou proměnou projde palubní křídlo letadlové lodě CVW (Carrier Air Wing), což je hlavní bojový prvek CSG. Námořní letouny získají nejnovější technologie potlačující radiofrekvenční a infračervené vyzařování, výkonná zařízení pro přenos dat (datalinky), schopnost pasivního zaměřování cílů na velké vzdálenosti, nejnovější pasivní a aktivní ochranné systémy a schopnost „týmování“ s drony (MUM-T).
Dokument dále jako zásadní u CVW uvádí nutnost zvyšovat rychlost, dolet a kapacitu letadel, prodlužovat dosah zbraní a senzorů, zavádět hypersonické zbraně, zkracovat rozhodovací smyčku (kill chain), využívat nové prostředky elektronického a kybernetického boje, pokročilé sítě a pochopitelně zavádět prvky umělé inteligence, které pomohou lidem s chápáním čím dál složitější bojové scény.
V příštím desetiletí jádro CVW utvoří letouny F-35C Lightning II, F/A-18E/F Block III Super Hornet a úderné stíhačky nové generace F/A-XX.
Video: F-35C na letadlové lodi USS Carl Vinson (CVN-70)
F/A-XX je součástí programu nové rodiny leteckých bojových systémů NGAD (Next Generation Air Dominance). Stejné označení nese program amerického letectva. „Námořní“ a „letecký“ NGAD jsou ale dva různé programy. NGAD letectva nahradí letouny F-22 Raptor.
F/A-18E Super Hornet
Označení „F/A“, podobně jako u letounů F/A-18, nám prozrazuje, že půjde o stíhačku (Fighter) a o útočný letoun (Attack). F/A-XX tedy povede boj se vzdušnými cíli a rovnocenně také s pozemními nebo hladinovými.
O podobě F/A-XX se nic neví – místem nasazení se ale stane Indo-Pacifik a protivníkem Čína. Letoun nepochybně získá větší bojový dolet a rychlost než současné letouny Super Hornet (700 km, Mach 1,6).
Nedílnou součástí F/A-XX bude nová generace munice s velmi dlouhým doletem. Letouny F/A-XX startující z letadlových lodí třídy Ford musí útočit na cíle vzdálené tisíce kilometrů. Tyto požadavky se stanou určující pro konstrukci letounu.
Video: Parametry F/A-XX nejlépe plnil YF-23
Pokud se podíváme do historie, tak požadavky F/A-XX nejlépe plnil letoun YF-23. Demonstrátor YF-23 neúspěšně soutěžil s letounem YF-22 v programu ATF (Advanced Tactical Fighter). YF-23 měl maximální rychlost Mach 2,2, supercruise Mach +1,6 a bojový dolet přes 1 200 kilometrů. Dokonce existovala námořní veze NATF-23 určená jako náhrada za stíhačky F-14 Tomcat.
Obecně vzato F/A-XX musí naplňovat nový operační koncept amerického námořnictva AirSea Battle, který se inspiruje studenoválečným konceptem AirLand Battle. Zatímco AirLand Battle měl pomocí spolupráce pozemních sil a letectva porazit obrněné divize Sovětského svazu, AirSea Battle má pomocí spolupráce námořnictva a klasického letectva (USAF) porazit čínské systémy odepření přístupu (A2/AD). Tedy „námořní“ a „letecké“ NGAD budou operovat společně (možná proto stejný název).
Detaily tohoto konceptu nikdy nebyly zveřejněny. Základním předpokladem AirSea Battle je ale nutnost za každou cenu bránit Japonsko kvůli jeho obrovskému průmyslovému a vojenskému potenciálu, kvůli japonským vojenským základnám a přístavům (především na Okinawě), které fungují jako operační základny pro americké ponorky.
Právě role ponorek v případné válce s Čínou se může ukázat jako rozhodující. Neutrální Japonsko nebo vystoupení Japonska z aliance se Spojenými státy zásadně zpochybní schopnost USA bránit Tchaj-wan nebo Jižní Koreu.
Mimochodem Japonsko je pro Spojené státy daleko důležitější partner než Německo nebo Francie.
Americké vojenské základny na Okinawě
AirSea Battle je tedy určen k překonávání čínských schopností A2/AD, tedy schopností zničit americké síly v zájmových oblastech kolem Číny, zejména v Jihočínském moří a případně ještě dále. Hlavní součástí čínských A2/AD jsou výkonné raketové systémy umožňující provést masivní úder na americké námořní základny na japonských ostrovech, Guamu, ale také útočit na americké CSG na vzdálenost tisíců kilometrů.
Záměrem Číňanů je pomocí „šoku“ donutit Spojené státy rezignovat na vleklý konflikt poté, co přijdou o kritické prvky své vojenské infrastruktury a techniky v oblasti. To zpečetí čínské vítězství a způsobí zásadní strukturální posun v rovnováze sil v ekonomickém a komunikačním (ve smyslu námořních tras) centru světa západního Pacifiku, zejména ve Východočínském moři, Jihočínském moři a Indonéských úžinách, a v mořských koridorech mířících do Austrálie a směrem k Indickému oceánu.
A pro takové scénáře a bojiště je připravován F/A-XX. Kromě extrémního doletu, vysoké cestovní rychlosti a zbraní velmi dlouhého dosahu, musí mít letoun špičkové možnosti elektronického a kybernetického boje (obrany), a také „síťové“ schopnosti. Ve skutečnosti v moderní válce se „hmotné“ a „nehmotné“ boje stanou zcela rovnocenné.
Video: Japonsko je nejdůležitější spojenec USA.
Výkonné sítě umožní mimo jiné pracovat s drony v rámci konceptu MUM-T (Manned/UnManned Teaming). Nejdříve půjde o tankovací drony MQ-25 Stingray, které později získají schopnost provádět průzkumné, sledovací a zpravodajské mise.
Zkoušky prvního prototypu tankovacího dronu Boeing MQ-25 překonaly 4. června 2021 významný milník, když proběhly první experimenty se vzdušným tankováním paliva do letounu F/A-18F Super Hornet. Jednalo se o vůbec první tankování z bezpilotního letounu na světě.
F/A-XX nepochybně získá mimořádně výkonné datalinky pro vysokorychlostní přenos dat nejen mezi různými platformami na přímou viditelnost, ale také (nebo především) přes satelity. Právě spolupráce F/A-XX s novou generací průzkumných a komunikačních satelitů bude zásadní pro vítězství. Pentagon připravuje nasazení stovek nebo tisíců satelitů na nízké oběžné dráze Země pro „real-time“ průzkum povrchu Země a také vysokorychlostní datové propojení s platformami ve vzduchu i na moři.
Půjde tedy o zásadní rozdíl oproti druhoválečným operacím v Indo-Pacifiku mezi japonským a americkým námořnictvem – největší problém, které obě námořní síly tehdy řešily, bylo najít protivníka. Nová generace satelitů umožní sledovat prakticky real-time všechna plavidla v Indo-Pacifiku. Námořní síly proto budou muset působit na obrovských plochách v menších skupinách. Což opět klade důraz na sítě a v případě námořních letounů F/A-XX na dolet a dosah zbraní.
Zdroj: USNI News
Text vznikl pro web Armádní noviny, která přináší novinky nejen z české armády. Před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
